"V tejto súvislosti hovorila aj o Chaneli 5 či Guerlaine, ktoré si nemohla dovoliť, no túžila po kvalitnom parfume, tak ich chodievala ovoniavať, nakoniec sa o tom aj zmieňuje v jednom príbehu o Dorite, ktorá predstierala, že je detektív. "
Ta příšerná Dorita (u téhle části knihy mi vždycky skoro lezl mráz po zádech) se ale odehrávala za krize, kdy si Betty nemohla dovolit téměř nic - a stěhování s Modrou Hodinou proběhlo až někdy později, kdy už byla podruhý vdaná a oba měli práci, t.j. byla na tom finančně trochu líp. Tak si asi dopřála trochu luxusu...
Pamatuju si, že když jsem to četla poprvé, ten název - Modrá Hodina - jsem si zařadila na stejnou úroveň jako už zmíněný "Můj Hřích" (Eileen myslím měla ještě "Vzdej se" :-) ), t.j. mezi laciný, vulgární voňavky :-) Vůbec jsem netušila, o čem je řeč...
