...a líbí se Ti ta vůně.?, na druhých, když ji "musíš" čichat.?

Sama bych ji nenosila, ale na druhých se mi líbí (na rozdíl od LVEB, kterou vnímám jako obtěžující).

...děkuju

Obsession Night (Calvin Klein ) - zavadlá tráva ve stadiu "už ne tráva, ještě ne seno" s vanilkou - jemnou, nepříliš sladkou, takovou "chladnou". A jemný sladce kořeněný podtón. Univerzální vůně pro jakékoliv období - pouze v létě bych si nebyla jistá.

Signorina Misteriosa (Salvatore Ferragamo) - sladká pačuliovka s připečeným karamelem a krystalovým cukrem...něco mezi La Vie est Belle, Manifesto a Candy. Po rozvonění jako bonus ještě květinový jar na nádobí.

Tá Signoria Misteriosa, to znie ako trefa ...

...no, začátek mi voněl slibně, ale pak se to rozpadne do nijaké vůně, resp. už bych nepoznala, co to bylo...

Nuž tak, aj záhadná siňorina musí občas umyť riad...

Chloé Eau de Toilette 2015 (Chloé) - počáteční perlivá citronáda, svěže pižmově zelená a s několika sladkými pylovými zrnky, se rozvoněla do podoby otravné avivážovky.

Feuilles de Verveine (Yves Rocher) -  uutentická verbena se strouhnutou limetkovou kůrou, postupně uhlazovaná svěžím pižmem. Hodně povedená letní polívačka...

Shiseido: Feminité du Bois

Na rozdíl od současné Lutensovy Feminité du Bois má tahle původní jak výraznější kořenitou špičku (jiskřivý zázvor s lehce štiplavou, najemno namletou skořicí), tak je i mnohem víc švestková. Zázvor po několika minutách zmizí a vystřídá ho palčivě dřevitý hřebíček, kousek přezrálé broskve, fialkové lístky na lesním podrostu a fialka s překvapivě příjemným bonbónkovým podtónem, které se později objevily v Bois de Violette.

A právě zásluhou sladké švestkové šťávy s fialkou a déle působícímu koření zde nepůsobí cedr ani zdaleka tak ostře jako v současné FdB, čímž vůně kromě jiného nesklouzává v základu do pánska a zároveň nepůsobí tak hloubavě jako BdV. Je pravda, že jedna nebo druhá ji mohou částečně kompenzovat, ale přece jen, čím víc zná člověk tuhle, nakonec se neubrání dojmu, že vzali jednu dokonalou vůni a rozdělili ji na dvě "jen povedené".

"Je pravda, že jedna nebo druhá ji mohou částečně kompenzovat, ale přece jen, čím víc zná člověk tuhle, nakonec se neubrání dojmu, že vzali jednu dokonalou vůni a rozdělili ji na dvě "jen povedené"."

Do kamene tesat - flakón shiseidovské FdB opatruju jako oko v hlavě, zatímco lutenskovská šla o dům dám a Bois de Violette mě nijak neoslovila.

Tak to já jsem vděčný spotřebitel - líbí se mi všechny tři, ale než si z nich vybrat jednu, to jsem si radši od Serge Lutense pořídila něco úplně jiného .

Alien Oud Majestueux (Thierry Mugler) - dřevo s temným, sladce kořeněným jasmínem, který čím dál tím více nabýval podoby umírněně gumového jasmínu z Aliena EdT. Po rozvonění jasmín překryl závoj z dřevitého pudru a la cashmeran. Alien pro ty, kterým alienovský jasmín připadá moc silný, navíc oud je pouze v názvu...

Eau de Lacoste L.12.12 pour Elle Natural (Lacoste) - nasládle pižmově zelená s lehce kyselým ovocem a zapudrovaným dřevem. Neurazí-nenadchne, prostě ujde...  

Tak dnes jsem Poison Girl taky zkusila a toho červeného ovoce, hlavně těch třešní, a karamelu s pačuli je tam zpočátku až hodně, že je skoro až přeslazená. Až po rozvonění ovoce trochu ustoupí a vynikne víc tonka s vanilkou. V téhle fázi bych dokonce řekla, že je na ní poznat, že na ní Demachy pracoval ve stejné době jako na Feve Delicieuse - mají podobný rukopis. V Poison Girl mě však kupodivu žádný umělohmotný podtón neruší. Jsem asi už fakt nějaká divná.

Také jsem dnes zkoušela Poison Girl.

Nechám stranou název a všechno s tím spojené (jako třeba to, že se žádným z Poisonů nemá absolutně nic společného)... a raději se budu soustředit jen na vůni samotnou. Hořkosladký pomeranč s karamelem a trochou pačuli, následně hrst okvětních růžových lístků v houstnoucí, mléčně karamelkovè polevě, tonka a vanilka, a v jedné z pozdějích fází dokonce příjemný, odtučněný a nesladký kakaový podtón. Po rozvonění identická s Mon Exclusif od Guerlainu (jen s tím rozdílem, že písmenka g-i-r-l na flakón nalepili sami ). Demachy se úspěšně vyhnul složkám, které by působily lepivě a lacině. Nebude mi vadit potkávat se s ní v příštích týdnech a měsících na každém kroku. 

stejně jako jerry mě zaujala ta poslední věta o FdB - velmi výstižně napsáno!

No, mne to nedalo a tiež som bola skúsiť Poison Girl v tušení najhoršieho - a ono sa najhoršie nekonalo. Ruže sú tam negýčové, aj keď skôr smerom k páčivosti, áno, ovocie tam je pre girls dostatočne jednoznačné, ale zapracované pekne a čo je veľmi zvláštne, tak napriek úplne iným zložkám v drydowne naozaj cítim niečo ako Poison, síce nie úplne ten pôvodný, ale menej rozbitý, ako ten súčasný.

 ...u rozprašovače žvýkačkově ovocné nadýchané pačuli.

Po nástřiku -

bergamot...

...bergamot zvláštní tím, že

 se představí s kakaovým nádechem, jenž ale v mžiku se pojí s pačuli a společně přecházejí do jakési vintage formy.

Hustota...

...hmota v chřípí velmi rychle zhoustne -

jakoby jste vařečkou táhly měkkou a teplou žvýkačkově ovocnou pastu.

Hladká malina s růží.

Ani jedna z dam není štiplavá, ostrá či svíravá, a nebo naopak přeslazená.

Jejich odér hebce, jasně a plně hladí...

Mám pocit, že vnímám i pižmo.?,

to možná mechová zeleň zahřátá a lehce, delikátně ochucená vetiverem způsobují, že chvílemi cítím i živočišno...

...živočišno pikantně iritující mé čichové buňky a současně tak příjemné v kombinaci s dámskou jemně přidrzlou ovocně květinovou chypré vůní...

La Petite Robe Noire Couture Guerlain

(někdy je dobré, povznést se nad růžovou barvu tekutiny a lehce infantilní flakonek...)

...Givenchy má svoji Hot Couture, Guerlain La Petite Robe Noire Couture.
Přičemž maliny od Givenchy jsou cukrově sladší, rozpustilejší, 
guerlainovské rapsberry mají sladkosti o poznání méně a naopak přibírají k sobě jistou sofistikovanost...

Marc Jacobs Décadence - No dobre, tak teraz frčí mať na sebe cukrovú vatu, tak aj Jacobs musí mať svoju cukrovú vatu, to je jasné. Táto je aspoň podfarbená slivkou a šafránom, čo z nej robí takú trošku dospeláckejšiu cukrovú vatu, ktorá navyše ukazuje, že už sa vo svete cukrových vát ako tak vyzná a vie sa trošku odlíšiť. Čo je na tom dekadentného netuším, ale zas ja sa medzi cukrovými vatami toľko neorientujem, tak nič nevravím. Flakónik je úplne mimo môjho vkusu, aj keď vyzerá, že ho celkom neodflákli.

Missoni (2015) - Tak v prvom rade musím pochváliť, že flakón vyzerá v skutočnosti ďaleko menej cirkusovo, ako na obrázku, takmer decentne. Inak sú to šťavnaté ovocné gumové cukríky, ktoré časom mierne zosladnú do formy klasického ovocného dropsu.

Ad Decadence - moc se mi líbila do doby, než mi jedna dobrá duše odsud řekla " ty tam necítíš kopr?"

Ano a hned jsem ušetřila, koprový podton z láku od okurek už jí nikdo neodpáře.

Za mě je ta dekadence  právě  a jedině v tom kopru 

Kôpor nie, len ten šafrán. Ovšem ten aj na mne občas vie vyrobiť pekný prúser, takých 7 veils od Byreda je vďaka nemu (a zrejme aj mrkvovému semienku) perfektný slepačí vývar na mne. Možno by aj na chrípku účinkoval.