Isca Já to chápu, ale promiň, já už na některý štěkny bývám poněkud alergická občas, nařknout mě že tady pomalu otvírám něčí traumata z dětství jako argument proč zcela irelevantně slovíčkařim, no na odeslání někam prostě...a pak se dozvim že "vyrypuju", fakt WTF totok

A to ještě není Ani vyhlášená plošná karanténa! 

Mutziputzi O jak starých dětech je vůbec řeč? Ty od viktorka_od splavu jsou už dost velké, tak snad mají informací dost, minimálně stejně jako dospělí, ne? 

Isca To muselo být hrozné. Jsem asi divná, ale z ničeho, jako např. jaderná válka, AIDS atp. jsem panikou netrpěla. 

Mutziputzi O jak starých dětech je vůbec řeč? Ty od viktorka_od splavu jsou už dost velké, tak snad mají informací dost, minimálně stejně jako dospělí, ne? 

​Tak si to přečti, 13leté dítě brečelo, vše už bylo řečeno...

Je to o tom, že (skoro) všichni už mají nervy na pochodu a to se v podstatě (ještě ) nic neděje.

Fiction Už to čtu. Ale stejně ... No, každý je jiný. Tu paniku musel někdo podnítit.

Fiction jo, nervy na pochodu ma uz i muj muz, a to z moji mamy. To fakt potrebuju, misto podpory jeste domaci rozbroje. 

Fiction Jaky 13lety dite prosim te??

Kokoska jo, u nás je to podobný a to tu ani nemáme ničí matku, se začínám bát jak to v těch rodinách vlastně dopadne, když budou všichni doma 

whiskas ja taky ne, nikdy. Jako dítě jsem si nikdy nic takovyho nepripoustela, jako stara taky ne. Panikou a uzkosti trpim jen kdyz je dcera po svete,  (nemyslim dovolene po Evrope) coz bylo dost, ted ma, k moji sobecke radosti, na chvíli utrum. 

Prosim???

Fiction Tak ono je v určitém smyslu blbé právě to, že se nic neděje. Kdyby se dělo něco, na co můžeme nějak rozumně reagovat, tak reagujeme a nemáme čas propadat panice a trudnomyslnosti :o)

Když jste normální člověk a nejlepší, co můžete dělat je nedělat v podstatě nic, tak je to frustrující.

A já už jsem si tady stěžovala, že mi z karantény hrábne, ale jestli budu moct manžela alespoň posílat běhat, tak to snad přežijem :o)

Fiction Mutziputzi Aha, ta 13 byla od eeny-meeny

Tak já to ještě napíšu pro jistotu jednou. Syn, 13 let, brečel po sledování filmu. Jinak je úplně v pohodě. Možná to bylo jen tím filmem, ale přijde mi, že se v něm nahromadily nějaké obavy, úzkost. Nevím. A ne, nejsem hysterka. S dětmi normálně komunikuju, jsme k sobě otevření. Napsala jsem to, protože mě to prostě překvapilo a přivedlo k myšlence, že to na ty naše děti taky doléhá.

Kokoska hele, já to četla, co máš doma, úplně to vidím, nemáš to jednoduchý, dítěti, když nepomůže vysvětlení, tak mu to přikážeš, ale s těmi rodiči... Pro manžela to je jistě taky zátěž, představa, jak je musíš rovnat všechny mezi sebou...

Snad se situace nějak vyřeší, já si vždycky dávám nějaký datum, ke kterýmu se upínám, ale tady to vidím tak na červen /ale moc bych se chtěla mýlit/. No to jsem pomohla, co...

Já byla nejvíc vystresovaná v době, kdy jsem měla mimino a po Evropě se rozmísťovaly jaderné zbraně SS20 na naší straně a nevím jaké typy na západních hranicích. Byli jsme s miminama pozvaný do dětské ordinace a tam nám předložili takovou velkou plastovou průhlednou kabelu, vevnitř byly plíny, flaška, zavřelo se tam dítě s připravenýma flaškama Sunaru a krmilo se takovýma rukavicema, který vedly dovnitř. Asi to popisuju blbě, prostě protichemická taška pro mimina. Tak tehdy jsem se teda vrátila z toho totálně rozhozená a trvalo mi dlouho, než jsem se srovnala, fakt jsem se bála, co bude, a doufala, že pokud to bouchne, tak blízko, abych to dítě nemusela strkat do tý tašky.

Tak jsem to dohledala, byl to dětský ochranný vak. Ještě teď mi zamrazí, když to vidím.

dětský ochranný vak

Torrah jezisi to je ale super desivy!

eeny-meeny whiskas Mutziputzi whiskas 

přiznávám, že přestože jsem to i trochu četla, pořád vůbec nechápu, kvůli čemu se tu hádáte :D pokud jsem někoho zmínila navíc, tak pardon, ale už se v tom vůbec neorientuju asi jsem přepracovaná, dnešek je fakt záhul.

Fiction Jaky 13lety dite prosim te??

​Já už jsem ti psala, že s tebou nediskutuju, nevyhovuje mi styl tvé diskuze a to, jaká volíš oslovení..... já včera suspektní zdravotnice /význam těchto slov je mi jasný, avšak není mi jasné, co jsi tím chtěla říct/, dnes tu padly štěkny, babičky, z paměti lovím Neználky....

Fiction ono je to komplikovany trochu taky tim, ze tata skoro neslysi a mama po mozkovy prihode blbe mluvi. Takze on obcas poradne nerozumi (i kdyz mam pocit, ze nekdy i schvalne), ona zvysuje hlas a nakonec na sebe jeci. Parkrat jsem se i vydesila, co se stalo. A to fakt celemu osazenstvu na pohode nepridava.

A upinali jsme se na stredu, protoze v utery snad uz ma tata posledni kontrolu a mama hrozne chce domu. A ted je vsechno nejisty.