Když jsem se narodila já, tak se čekalo než dítě začne nabírat, to už se taky nedělá. 

To se dělalo jeste když jsem rodila starší. Ona teda byla dost králíček, šli jsme domů s 2,65kg. 

Aranel Já ti nevím, není to spíš na nápis ok kokot? 

​

Asi tak, spíš bych řekla, že průměrný boomer toho o menopauze moc neví a našlapuje kolem těchto témat dost obezřetně. 

continuity mne se starsi taky nechtěli pustit, šla jsem až 6.den, a to žádnej králíček nebyla. s mladsi me vykopli po císaři 5. den i pred 4 rokama, vubec se neuvazovalo, ze bych šla dřív, asi to bude porodnice od porodnice, ten Apolinář byl dost rigidní 

Potrefenáhusa my jsme nakonec svorně se sestrami lhali do těch papírů, dali ji v noci nějaké dokrmy, které tam nezapsali, před vážením jsem nakojila a nějak jsem tu doktorku přesvědčila. Doma jsme to pak nějak rozkojili. Já jsem měla takovou starou praktičku, ta byla hodně v klidu. Ale na první návštěvu jsme šli dalších 50g minus oproti porodnici.

S mladší to byl úplně jiný příběh, jednak věděla co má dělat a druhak si tělo pamatovalo. 

Potrefenáhusa continuity u mých kluků už se na nabírání nečekalo. Ale beru to zpět, se mnou se čekalo na porodní váhu, později stačilo to nabírání.

U staršího se čekalo na vypitý nějaký objem mlíka několik kojení za sebou. Mladší nevím, to jsme tam byli deset dní kvůli něčemu jinému, ten už zvládl i vyrůst z některých bodýček čekajících doma. S mimiňákem nás vykopli brzy, po kojení ho nevážili, tak vlastně ani nevím na základě čeho

Potrefenáhusa Mě po 2. císaři pustili až 4. den, a přišlo mi to tak akorát. Jiná porodnice, jiné okolnosti - při tom prvním porodu byla ta největší vlna covidu a porodnice byla úplně plná, v uvozovkách teda, byla to fakultka a byla tam spousta matek s covidem, každá izolovaná na svém pokoji. Takže my bez covidu jsme tam byly našlapané na společných pokojích a zbavovali se nás co nejdřív. 
Pak podruhé se už i dost projevil ten propad v porodnosti, dokonce jsem měla předem zarezervovaný nadstandard, a celkově nás tam bylo pár, i s ještě těhotnými hospitalizovanými ženami. Jak jsme byly všechny zalezlé na těch jednolůžkových pokojích, prakticky jsme se ani nepotkaly, až můj poslední den na screeningu sluchu mimin jsem tam s někým prohodila pár slov. 

Myrtila jo, to jsem měla taky tak. Po třetí jsem potkala jedinou matku a to tu, co jsem s ní sdílela koupelnu Měla jsem taky jednolůžák, neplánovaně, v té Krči se to rezervovat nedá (jinak mají dvoulůžáky, takže taky dobrý, vyloženě nadstandard nemají), ale vykopli nás brzy.