Panenka Moc díky, příště už to vložení odkazu snad zvládnu. 
Já copánky dělám spíš jenom fakt základní, asi nejsložitější vzor co jsem kdy upletla (na bezprstejch rukavicích), byl takovej ten keltskej. A říkala jsem si, že bych si ho možná jednou "vystřihla" na svetr, ale úplně primitivní varianta, jeden vpředu od krku až dolů, druhej (ale možná nějakej tenší a jednodušší) shora na rukávech. Ale to je asi tak vrchol, co bych dokázala vymyslet, nějaký to proplejtání na sedle po celý šířce a tak, tam asi v životě nedospěju.
Ono vlastně všechny svetry, co dělám, pletu v modu kruhový sedlo, zhruba odhadnutej počet ok, kdy je na čase oddělit rukávu a pak zkoušet, zkoušet a zkoušet. Jenom svetr pro tátu jsem zvládla podle návodu z Dropsu (i když jsem dělala podstatně míň bohatej vzorek, než byl v návodu, vybrala jsem z něj jenom dva velmi decentní prvky, ale prostě jsem přidávala oka, jak bylo v návodu, i když jsem v těch místech už jela jednobarevně. Ale to počítání ok mě teda silně nebavilo, v rámci vzoru to jde daleko líp. A čtení návodů dodneška ovládám jen velmi okrajově.
A na tom mámině cardiganu jsem si s tím velkým květinovým vzorem musela taky pohrát, protože se mi sice hrozně líbil, ale pochází ze svetru, kde je na úplně jiným místě, takže jsem ho musela nějak pozměnit, abych zároveň mohla sem tam v nějaký řadě něco přidat. A kupodivu to docela vyšlo, ale myslela jsem, že se mi zavaří mozek. 
A taky teda přizpůsobuju tomu, že nemám ráda moc tlustý svetry, takže většinou pletu z dost tenký příze, a u vzoru pak musím přepočítávat, aby mi mi to vyšlo, a tudíž zpravidla zbytek svetru už jedu podle svý hlavy.
No, na to že jsem se rozpletla až před necelejma dvěma rokama (do tý doby jsem se mohla pyšnit leda několika nedokončenejma šálama, který jsem stejně nakonec vždycky rozpárala a něco z tý příze uháčkovala), toho už mám "v jehlicích" docela dost. A vlastně hlavně díky pletacímu vláknu na MP a posléze tady jsem nakonec sebrala odvahu a pustila se do prvního svetru - do tý doby jsem brala vlastnoruční pletení svetrů jako o něco snadnější podobor jaderný fyziky, kterej zvládají jenom naprostý nadlidi ( jako například moje babička)
.