Podzim na Manhattanu, v místech, kde je to posh, butiky a prvotřídní restaurace, parfémy a kašmír a kožešiny a horká čokoláda v čínském porcelánu, hovory o programu Metropolitní opery, nákupech u Tiffanyho a o večírcích u Yoshiho. Hmatatelná nálada toho všeho, hřejivá, opojná a snad lehce lehounce monotónně táhlá, jako nekončící společenská konverzace...
Krásná vůně.
Ano, je takřka lineární.
I den bývá občas takový.
Někdy i život.
Přesto může být dolce...
Vůně tmavé, rozpouštějící se čokolády, švestkové dužiny ve vší své přezrálosti, až neživě dokonalých podzimních květů, sladkých a důstojných, špetka muškátového oříšku pro zdání pikantnosti a otisk měkkého oděvního semiše. Něco v ní mi připomíná Veleno Doré.