...mandarinka rozvařená na konzistenci chladné marmelády
dále rozmíchávaná v černorybízovém, chladném a pouze velmi mírně nasládlém likéru.
Zároveň hned s tím vším cítím, vnímám i zahušťování zásluhou ambry
(ať už té "přírodnější" nebo čistě syntetické či něčeho s ní "příbuzného"/oracnox),
jež v sobě má i namletý a postupně v ní se prolínající prach z různých dřev,
a s přítomnou chutí měknoucích(jinak velmi tuhých) listů pačuli zjemněných téměř nesladkou vanilkou.
Je to taková kikinovsky zpovykaná ale černá/umazaná Miss Dior Le Parfum Christian Dior
v jakémsi mýdlovém oparu vyplňujícím všechny dutiny.
Sí Giorgio Armani a já.?
= ambivalence...
(sice je to jak šťourat si jazykem do bolavého zubu, ale někdy, občas mám prostě chuť být za kikinu)
((pocitově vůni její podstatou vidím na následující obrázky. Ale
s velmi, velmi jednoduchým outfitem - proč ne..?.))

Trpce kyselá šťáva z černého rybízu, která po chvíli houstne a sládne a stává se z ní lahodně hřejivý likér, jehož aroma se mísí s vůní růží. A pak se objeví jemný dřevitý tón, na kterém však stále zůstává opojná růžová sladkost.
Hřejivá, elegantní, návyková krása.

Protivná, ulepená ovocenka, ale nie detského typu, ťažké ovocie v kombinácii s niečím žalúdokdvíhajúcim, výslovne nepríjemné.