stes Ale vybalancovat ten ideál stojí dost námahy a co by asi vadilo mně, že se při babičkování ochudím o čas s vnoučetem, které je mi časově i pocitově blíž.
Přiznání
01. prosince 2016 10:57
Kan no mně to vadí , ale tak tu dovolenou si fakt užiju spis jen s mužem nebo kamarády, fakt potrebuju upustit páru a ty odpolední a víkendové hlídání drobka jsou častá, takže si nestěžuju. Už proběhla i krátká dovolená během školního roku, kdy byla zavřená školka a kam s nim, že jo
stesdokud prarodiče pracují, tak je to jasný, že potřebují i čas pro sebe. Naši by si i ten týden vyšetřili (z pěti, že jo), ale právě kvůli ségře nechtějí. Což teda chápu, je jí 17, za chvíli se na ně vykašle
A já to nepotřebuju, dokud nechodím do práce. Ale mně přijde hlavně důležitá ta snaha vytvořit si vztah s vnoučetem a i pomoct svým dětem, každý dle svých možností a sil. Jestli je to týden u moře, nebo dvě hodiny odpoledne jednou týdně není až tak důležité.
Evaeva neni...i když vic je lip, o tom zadna. Ale fakt je důležitý, jak ten cas prozijes co se intenzity týká nez délky.
stes jojo
Já mám výhodu, že tchán měl mého bývalého manžela v patnácti. Ty historky už jsem tady psala, nebudu se opakovat, ale směju se pokaždé, když si na to vzpomenu. Takže je mladý a stále plný síly. Bydlí ve Švédsku a kdykoli přiletí, stráví s nimi den, dva, vzal si je na jarní prázdniny do Švédska a lyžovali a tak. Naproti tomu moje máti je o dvacet let starší prarodič a je ráda, když zvládne dojít pro rohlíky do hrušky, co má 200 metrů od baráku. Ale zase dělá jiné "babickovani", udělá jim palačinky, ovocné knedlíky, pohlídá mladšího, když jsem ho po nemoci chtěla nechat ještě pár dní doma(on už by to doma zvládl sám, ale bojí se být sám doma) nebo k ní jde ze školy, když jsem ještě v práci. To je skvělé. Starší si s ní chodí zahrát karty a společně se dívají na nějakou tu praštěnou německou detektivku, teď si nevzpomenu, je tam takový tlustý chlap, co bydlí s matkou. A myslím, že i moji máti vnuci udržují ve formě a jsem moc ráda, že spolu ten čas tráví.
Docela jsem se rozepsala, pardon, jen tím chci říct, že je fajn, že prarodiče chtějí trávit čas se svými vnoucaty, ať je to jakýmkoli způsobem.
Reakce na Evaeva:
stesdokud prarodiče pracují, tak je to jasný, že potřebují i čas pro sebe. Naši by si i ten týden vyšetřili (z pěti, že jo), ale právě kvůli ségře nechtějí. Což teda chápu, je jí 17, za chvíli se na ně vykašle
Já to měla naopak... Dokud jsem chodila do práce, trávila jsem se zřítelnicí veškerou dovolenou (a mnohdy i s neplaceným volnem), celejch 15 let, v životě jsem se tolik nenalítala... No, jinak to prostě nešlo. Teď bych s ní mohla bejt celej boží rok, ale už má samozřejmě svůj život - a já na starý kolena aspoň doháním, co jsem (kdysi v rozpuku sil ) zameškala, dokud se ještě postavím na nohy 
Haranty, to jest naše milá dvojčátka, vezmu občas ven nebo choděj ke mně na pravidelný návštěvy (resp. ty obligátní nedělní obědy), ale hlídání jako takový za celejch 8 let ještě neproběhlo. Jak to vypadá, spíš bez nich nemůžou být rodiče než naopak - ještě nestrávili jedinou noc "sami", ani u druhých prarodičů 
No je jim přáno, nemám vůbec nic proti
barbucha jo, ale ty jsi ke zřítelnici neměla dospívající dítě. Ale vyhlídky jsou nadějné, naši jsou pořád ve velmi dobré kondici, aktivně založení a ségra s nimi nebude jezdit věčně (Když teda pominu, že si byla v úplně jiné situaci, to už asi bydlela ve Švédsku, ne?)
No, mladýmu bylo 17 když jsem to musela začít řešit. Ale ten byl spíš rád když jsem vypadla, s milostpánem měli ode mě svatej pokoj Jo, ve Švédsku jsem byla pečená vařená, kolikrát jsem byla tejden doma a najednou bylo potřeba zas... ale jasně, jiná situace to byla. Jako babička jsem se vyřádila víc než bych byla chtěla, ale co už. Prostě každej dělá co může, no.
barbucha jo, to je jasný. Holt to bylo třeba. A když mladej netrpěl
No, utrpení si lze představit úplně jinak 
Janulik03 Tak super.
Jako institut těch hlídacích babiček mi je záhadou. My jsme relativně starý rodiče a naši taky nebyli nejmladší, a stejně všichni chodí furt do práce! (I jako důchodci)
Myslím, že viktorka_od splavu tady psala, že ji hlídala prababička, tak to jo, kdybych začala o 10-15 let dřív, tak to by asi šlo 
teďka už by babička batole nedohonila.
Reakce na Aranel:
Jako institut těch hlídacích babiček mi je záhadou. My jsme relativně starý rodiče a naši taky nebyli nejmladší, a stejně všichni chodí furt do práce! (I jako důchodci)
V tomhle jsme měli kliku, jako děti jsme bydleli v obrovským bytě spolu s pratetou, která přežila jak svoji sestru (babičku) a švagra (dědu) a starala se o nás prakticky 24/7 až do mých deseti, nemuseli jsme ani do školky, takže rodiče se věnovali spíš svojí práci. A když jsem povila já, tak v tom samým bytě jsme bydleli už jen s matkou, která zase už většinou pracovala doma (nejradši po nocích), pročež já si mohla přes den nakupovat, aniž by mi přitom řval do ucha malý nezvedenec a i občasnej volnej večer šel domluvit (po uložení téhož ). Jako to spolubydlení mělo i jistý výhody pro všechny generace - pokud se teda nemusely tlačit v 1+1
Aranel moje babička okolo 80 moje batole hlídala, ale blbý bylo hlavně to, že se o něj bála. A jako kluci jsou kluci, že jo. Teď by už nemohla hlídat ani ty, co už hlídat nemusíš (třeba toho devítiletého), protože ten pohled na dítě ve 3m na stromě by nedala.
Ale tchýně hlídá děti 2h denně tak 4x týdně (ne vždycky moje a ne vždycky všechny), do práce pořád chodí. Nechápu
U nás to bylo vždycky super rozložený, moje máma hlídala taková ta odpoledne, když jsem potřebovala pracovat nebo k zubaři, ale nikdy je neměla víc než na jednu noc, tcháni 200 km daleko si je zase brávali na týden až dva o prázdninách. Jediný trochu problém byl, že na obou stranách jsou to nejmladší vnoučata (mezi mými dětmi a neteří je 20 let), takže to je dost poznat na kvalitě stráveného času, zatímco s neteří moje máma jezdina na výlety a na houby, moje děti posadila k pohádce a napekla buchty. Ale zase v pohodě dohlédne i ve svém věku na pravnuka, hraje si s ním, bere ho ven....
Ale my máme dobře rozloženou i tu širší rodinu, vždycky jsem si brávala neteře, teď když jsou dospělé, často si zase ony berou moje děti, třeba jen na výlet nebo na pár dní na noc. Hlídáme si vzájemně i děti se sestřenicí, jednou jsme jim udělaly "volný prázdninový režim" a nechaly je volně se pohybovat mezi našimi domy, ať jí a spí kde se jim zachce.....(máme to asi 20 minut cesty). Přijde mi to normální, ale často vidím, že to běžné není a měla bych být vděčná!
Aranel no jako nepredstavuj si, ze se mnou prababicka delala nejaky vylomeniny nebo snad dokonce chodila na hriste!sedela jsem ji na kline a poslouchala radio, mela jsem na hrani kupku pisku na pidi vlhkym dvorku kde jsem koukala jak pere na valse a chodily jsme do kostela a do mlikarny.
no proste jsem z praveku a dnes by to asi rodice vubec nenapadlo
viktorka_od splavu můj muž byl také hlídáván prababičkou, aby nemusel do jeslí. S láskou vzpomíná, že mu s pradědou nasypali pod stůl v kuchyni hromadu písku, v které se vrtal, nosili mu tam na hraní štěňata a místo krupicové kaše mu vařili máslovou jíšku, aby byl pěknej
Rok 1972, jinak to nešlo - táta na vojně, máma musela vydělávat a babička s dědou taky ještě pracovali.
Ono sa zmenilo v čase veľa. Požiadavky na varovanie a čas strávený s deťmi v minulosti bol iba ten, že bol dospelý prítomný a deti sa zabavili sami, dospelý si robil svoju prácu, nemusel vyplnovat deťom čas, dozerať aby boli dostatočne zabavene. Teraz je podstatné čas s deťmi vyplniť čo najviac produktívne.
Niekedy je aj to kameň úrazu, poznám zopár ľudí v mojom veku, ktorí už nevaruju vnúčatá, lebo rodičia nadiktuju čo s nimi majú robiť, čo majú jesť a vzniká z toho mrzenie. Proste nie vždy je to len tým že starí rodičia ešte pracujú, ale nároky rodičov už sú nad ich sily
Janulik03 Já teda žádný nároky nemám, prostě ať s nimi jsou a hotovo:D. Jako jo, když jim byly dva, a byly s nimi pul hodiny a odnesly si z toho kindervejce, tak to mě tedy štvalo, ale teď v tomhle věku už není potřeba nic takového řešit.
Reakce na Aranel:
Jako institut těch hlídacích babiček mi je záhadou. My jsme relativně starý rodiče a naši taky nebyli nejmladší, a stejně všichni chodí furt do práce! (I jako důchodci)
hodně záleží jakou práci ti dotyční mají. Pokud musí být v zaměstnání denně od-do tak se to s hlídáním ladí fakt těžko. Třeba já mám výhodu že někdy udělám jen nejnutnější a k dalšímu sednu večer nebo v neděli. Ovšem když něco hoří, musím noťas otevřít i o dovolené, holt firma no...
