Kokoska já to adresovala tobě, ale je to spíš taková obecná rada babičkám i matkám. Ona by si ten kočár taky vzala, ale mně to nedošlo, že tohle je ten problém. Protože to vypadá logicky jako odpočinkovější, nechat si doma spící mimino než jít na hřiště se dvěma staršími pacholky. Tu zima, kdy jsme měli třetí mimino, jsem měla snad největší depku za celé svoje mateřství, což je paradoxní, protože to určitě nebylo nejnáročnější období.

No ale moje máma sice chodila jen jednou týdně (tchýně třeba třikrát), ale zase brala ven všechny

DruI no jakoby, tvoji tcháni jsou trochu případ

Ale tchýně to má ráda. Narozdíl od mojí mámy nemá žádné koníčky. Takže vyzvedávání dětí, hřiště, odvod na kroužek a tyhle věci aktivně vyhledává. Celkem běžně přivede jedno dítě, vymění za dvě jiné, dojde ještě pro synovce, což teda já považuju za obdivuhodné, po osmi hodinách v práci navíc v jejím věku. Prý pak líp spí. Nedivím se Taky tchán sedí pořád doma, tak možná i proto volí tento program

Evaeva Mojí babičce je 94. Právě když jí bylo těch 80, asi by se i s dědou nebáli mít hodinu-dvě na zahradě batole. Případně by s ním šla třeba na hřbitov nebo do mlíkárny viktorka_od splavu

Ale je fakt, že tchyni ještě není 70 a batole vůbec nedává... ale tuhle na něj dohlížela, když spal v kočárku u ní na zahradě (není tam z domu moc vidět). Něco si tam střihala... a vlastně nám to v tu chvíli taky pomohlo.

Aranel v tom případě by vám možná pomohlo koupit si chůvičku

Ale já to chápu, batole je specifický živočišný druh, (před)školáka už třeba pohlídá.

Aranel ona je i malá pomoc dobrá pomoc, u nás je, co se týká hlídání, ochotná jedna babička, která doveze dítě na kroužek a zpět a z jiného kroužku jiný den vyzvedne, a sice to tím hasne (holky u babičky třeba nikdy nespaly, žádná zoo, muzeum, divadlo...), ale tuhle jsem si říkala, jak obří pomoc to je, zvlášť když teď s mužem oba pracujeme full time, stejně jako to, že když přijde dcera sama domů, tak že v horním patře ta babička je, "kdyby něco".

Dřív mě štvalo, že holky nebudou mít "prázdniny u babičky", jako jsem měla já, ale v tomto ohledu jsem došla smíření - je to tak, jak to je, a jsem ráda za každou pomoc.

Evaeva Ale teda tvoje tchýně je teda hustá! Až vám ta rodinná drobotina moc vyroste, tak si může k důchodu přivydělávat vyzvedáváním a rozvážením dětí na kroužky

Evaeva Chůvička by nám nedodávala domácí vajíčka

DruI no to jedině! Protože toho, až děti povyrostou a ona bude v důchodu, se jinak celkem děsím. O mojí mamku strach nemám, ta se zabaví, navíc teď říkala, že si asi nechá menší úvazek No povím ti za dva roky.

Mamka zvládala mimina, ale problém nastal, jakmile trochu odrostli. Ona si s dětmi neumí hrát, max.jim číst. Jinak servis od jídla po hygienu luxusní. Taťka nebyl k dětem nikdy moc, ale zase zajišťuje vození na tréninky.

Tchýně i tchán jsou 400 km daleko, tchýně má jestě zdravotní problémy, takže ta moc nefunguje. Nejvíc lituju, že je tak daleko tchán, ten to s dětma umí perfektně. O tom jak je v Písku spouštěl na laně do Otavy, kdy museli metr nad hladinou povolit uzel a spadnout do řeky nebo o nočním lezení po ferratách jsem tu už psala. 

My máme obě rodiny daleko a myslím, že hlídání, že bychom tam děti odvezli na pár dní a odjeli, asi nikdy nenastane, z objektivních příčin teda. Moje mamka 2-3x za rok přijede třeba na 3 dny, jinak se děti s prarodiči vidí jenom tehdy, když je tam dovezeme. Už teď se trochu děsím té hromady prázdnin a volných dnů během školního roku, nehledě na ten každodenní provoz, i to je bez pomoci náročné. Je to daň za to, že jsme zůstali u Brna, kvůli lepší práci, než bychom oba měli v regionu, no. 
Zrovna před pár dny jsme se o tom tak obšírněji bavili, jak by asi vypadal náš život, kdybychom se po škole vrátili. Asi úplně jinak, podle mě bychom hlavně neměli děti, máme je po opravdu velkém úsilí z IVF, a velikou, velikou zásluhu na tom má moje kamarádka z oboru, a i blízkost toho centra, že jsem chodila třeba ob den na kontroly (to není standard). Pochybuju, že takovou péči bychom měli, kdybychom někam 100 km dojížděli. 

Jen mi se vším pomáhala. Je to jiné, když je to dcera nebo snacha?

​za sebe mohu říci, že určitě. Jak bylo už napsáno, v tomto období logicky dcery tíhnou více ke svým maminkám a minimálně první týdny se moje pomoc omezila na to, že mi vnouče jen připravily do kočárku ať mají obě trošku klid a třeba jsem dovnitř ani nešla. Pochopitelně vyjma návštěv kdy nás vyloženě mladí pozvali. Později mi přijde, že už se ten rozdíl stírá. My jsme ale specifičtí  v tom, že mladí si postavili domy okolo nás a tak vnoučata si můžem přehodit jen přes plot

Já teda pomáhala jak dceři, tak snaše, jak potřebovali. Jsou oboje přes 150 km, ale poté, co se holky vrátily z nemocnice, jsem u každé vždycky týden byla (chtěly to, než že bych se tam nakýblovala bez dovolení), vařila, uklízela a tak. A pak kdykoliv potřebovaly, tak jsem jela, hlídat nemocné a podobně. Na léto si všechny čtyři děcka (plus pátou neteř) beru na dva týdny, vymýšlím jim hry (letos to byla detektivka, byli jsme u známých, my dospělí hráli podezřelé, oni byli detektivové a tři dny vyšetřovali, kdo ukradl vzácný artefakt z muzea, měli jsme tam "uklízečku", "kurátorku", "pokladníka", "bezdomovce", dokonce i skutečného Vietnamce, který k nám přišel zahrát vedoucího japonské výpravy, volalo se rodině Angličanů, kteří měli být v té době v muzeu, takže s nimi museli mluvit anglicky (známí, kteří dlouho žili v Anglii) atd. Vždycky se na to léto strašně těší a tyhle hry milují. Já je teda vymýšlím a připravuju vždycky půl roku, ale stojí to za to. Příští rok - to ještě neví - ztroskotají na neznámé planetě a budou muset zachránit výpravu, opravit stroj a odletět :). Já jsem prostě ten typ, kterého baví víc starší děti, stavět kostky a tak mě nebaví. Jezdím s nimi na výlety po okolí, chodíme plavat... a tak. Bohužel jsem už jen jediná babička (funkční) v široké rodině. Tak ať mají nějaké vzpomínky... A vždycky jim po létě udělám fotoknihu z těch dvou tří týdnů, co je mám a každému jednu dám. 

Torrah Já vždycky když čtu o tvých prázdninových hrách pro vnoučata, tak ti závidím ten drajv, co do toho dáváš :o)

Torrah to sú do-ko-na-le prázdniny. Žasnem nad tvojimi schopnosťami

Torrah ty jsi neskutečná. Měla/mám babičky super, ale po babičce jako ty bych skočila hned. Nebo jako po druhé babičce pro moje děti.
Moje máma se stará/zajímá podle mě rovnou měrou o děti moje i bráchovy. Když se jim narodily dvojčata, bydleli několik měsíců u našich a měli all inclusive včetně pomoci s péčí o děti.

Já po porodu nikoho nechtěla. Máma byla u nás někdy koncem šestinedělí, když byl muž pracovně týden pryč. Vzpomínám na ty začátky celkem nerada, ale mám blbou povahu a přesvědčení, ze všechno zvládnu sama. Ale dobře si pamatuju, že když se kamarádům narodilo první dítě, něco jako malá Potrefenáhusa nebo Zuzuli, 

a holčička spala jen, když ji měli na hrudníku a oba byli úplně vyřízení, jiný kamarád u nich zazvonil s hrncem eintopfu, náš kamarád z toho dojetím skoro brečel. Pod vlivem toho jsem nedávno sousedce před porodem nabízela, ať rozhodně zazvoní, kdyby po porodu cokoliv potřebovala. Jídlo, povozit mimino, něco dojít koupit...

Tak doufám, že než budu tchýně, tak to nezapomenu a případné rodičce budu připravená snést modré z nebe. 

Kdybyste někdo tu detektivku chtěl, můžu poslat kompletní rozpisy pro všechny zúčastněné :D včetně postupu a tak. Ale je to náročné na počet lidí a tak, a ne každý dospělý je ochotný se do takové hry zapojit.

Torrah To by mne prosím zajímalo. Hravých dospělých mám kolem sebe hromadu a někteří ještě mají menší děti. Nebo si to zahrajem bez dětí

Tabea uvařit někomu jídlo je vždycky velká pomoc, byť se to možná nezdá. Moje dcera teď uvařila jídlo na pár dnů kamarádce, která se díky nemoci sesypala, taky s malými dětmi a otcem, který do práce odjíždí vždy na pár dnů pryč a ta kamarádka se fakt rozplakala, že tohle je přesně to, co potřebuje... a její rodiče ani tcháni to nechápou. Ono je to někdy těžké, no. Spousta lidí ze svého pohodlí nesleví ani trochu. Ale pak ruce natahují, když potřebují oni. 

Sweet Potato napiš mi do sz mailovou adresu, všechno ti pošlu. Jen ten "ukradený artefakt" ne, ten si musíš vymyslit sama a přizpůsobit, protože ten je umístěn v obýváku u rodiny malé Káji, která s ním po nalezení snad i spala, tu to strašně bavilo a neskutečně hru prožívala (osmiletá slečna). 

Torrah To je krásné. Chci být tvé vnouče.