letfenixa Kolegyně má pravdu. Je to náročný, ale zas ho to přejde. U nás v jeslích je postupné přivykání, dcera si od začátku hrála sama a vůbec si mě nevšímala. Při prvním odloučení (přijde se do třídy, rozloučení, opuštění třídy na 15 minut, návrat a odchod domů s ditetem) brecela, protože nechtěla domů. Po třech týdnech jí to najednou docvaklo, že to není jen tak na zpestření, ale doopravdy a brecela už v chodbě, pak při převlékání i mém odchodu. Po týdnu zase pohoda. Jednou mi pak učitelky volaly do práce, že neutěšitelně pláče. Když jsem asi za hodinu dorazila, slyšela jsem ji až na chodbu. Jen jsem otevřela dveře, skočila mi do náruče a byla už jen samý smích. Pak samozřejmě na mně visela každý den, když jsme dorazili domů. 

Snaž se být pozitivní, o jeslích mluv hezky a zdůrazňuj, že pro něj zase přijdeš. Ale jo, je to těžký smát se na něj, když ti z toho pláče puká srdce.

Tabea Dakujem. Praveze aj on o jaslickach hovori pekne, len proste chce byt so mnou. Teraz vecer zrazu povedal, ze aj v jaslickach maju taku istu tatrovku. Tety ho maju rady. Je tam malicko deti. Robia tam zaujimave veci. Ja sa mu zdaleka tolko nevenujem. Kym bol "nas svet" v poriadku, tj bol u babky a dedka, mohla som v pohode ist do roboty, sem-tam trosku plakal, ale moja mama mala vzdy prenho nejaku zaujimavu aktivitu. Je to take narocne. A odchod z roboty je viac-menej nezmysel, lebo v juli bude mat 3 roky a teda koniec RD.

Dnes mě dožral tchán  Odpoledne přišli, pověděla jsem jim naši zubařskou story pro zasmání a když jsem si pak odskočila a vracím se, tak slyším dědu, jak povídá synkovi, že musí zubařce ukázat zuby, že když je neukáže, příště by to bolelo  Tak mu říkám, ať mu proboha nic takového neříká a vůbec nedává zubaře a bolest do souvislosti a on prý, že přece říká BY bolelo, a znovu mu to zopakoval. Samozřejmě že syn si před usnutím šeptal v posteli "zuby bolely, zuby bolely" 

No ok, spoločné spanie nefunguje. Syn sa uložil o siedmej, do pol jednej bol 4x hore. Potom som si ho vzala do postele k sebe, kde sa metal, kopal a pofňukával, nakoniec ako tak zaspal ale nesmela som sa pohnúť. Spala som do štvrtej možno 30 prerušovaných minút, potom mi syna vzal muž a ja som mohla spať od 4:30 do 7:30 - ale mám už tak rozbitý systém spania, že som sa zobudila o šiestej, potom o siedmej a teda som taká unavená, že neviem či dnes odšoférujem mimo mesto do práce. Muž vyzerá tiež ako zombie, dnes ho zas vyhadzujem do obývačky. Fakt zvažujem ukončenie kojenia, aby som sa mohla aspoň obdeň v noci vyspať.

DrowRanger možná není nutné úplně ukončit kojení,  spíš mu jej jen v noci omezit. Malá byla 2 týdny nemocná a pořád se v noci budila,  tak jsem ji na každý kviknuti dávala prso,  protože moc nejedla   tak jsem byla celkem ráda že aspoň v noci je ochotná pít.  Jenže si na to zvykla a chtěla v tom pokračovat. No a já už pak byla úplně vyřízena   protože jsem už pak ani nedokázala zpátky v noci usnout,  takže jsem se na dvě noci odstěhovala pryč z ložnice a dohodli jsme se s mužem že kojení nejdřív kolem 4 hod,jinak ať to zvládnou sami a malá to hned první noc pochopila a od té druhé už se zas budila za nic jen 1x k ránu.  

To že je teď zase nemocná a jsme zpátky na začátku je věc druhá...

Asi nás postihlo období vzdoru, nebo nevím, co to mělo dneska ráno znamenat...řev přehlušil i sbíječku za zdí obýváku a špatně bylo všechno. Úplně všechno. Chci zpátky svoji sladkou holčičku!!!  

Mohučanka tlacily ji i ponozky?  nase dite se zas predvedlo vcera, nestihla svacinu a celou navstsvu u babicky z duvodu mych narozenim protrucovala ve svem pelechu, protoze v sire rodine nebyl nikdo, kdy by s ni sel do samosky pro kofolu (samoska je par kroku od domu)

continuity Nevím, snažila jsem se jí vysvětlit, že když se uklidni a řekne mi, kde je problém, tak ho vyřešíme, ale myslím, že mě neslyšela přes ten hluk, který vyráběla... 

Ponožky netlačej, ale nový tenisky jsou "veliký....VELIKÝ...UÁÁÁÁ"  jasně že jsou větší, nejsou jí totiž malé. Ještě že je teď zima a mohla jít ve starých kotníkových. Stačila mi pranice u oblékání. Pak přišla babička, řekla Jdeme ven, dcera vyrobila úsměv, udělala mi papa, aniz by se ke mně otočila čelem a bylo to. Uf.

Mohučanka 

Vítej do klubu, u nás je teď problém všechno, úplně všechno, co si zrovna nevybral syn. Už je tak velký, a moje břicho taky, že proti jeho vůli ho nepřevléknu, nedostanu z domu... Mám velké štěstí, že nemusíme nic pravidelně stíhat, třeba každé ráno do jeslí nebo tak něco. Nejhorší to je, když je unavený nebo nějak není ve své kůži. Ještě to tu bude zajímavý, miminko už to má za pár. Já ho ani nechci nějak lámat, ale je to hodně velká diplomacie kolikrát. Naštěstí už začíná chápat souvislosti jako nejdřív uděláme to a potom ono. Tím se to trochu zlepšilo. Mně připadá, že je tohle období, kdy mozek předběhl jeho schopnosti vyjadřování, takže asi celkem frustrace, nechci mu to dělat ještě těžší.

Mohučanka Jak píše dynda, vítej mezi námi!  Od té doby, co mi překáží břicho, kašlu na bonton a když máme jít další den do práce a do školky, obleču večer Ríšu po koupání do toho, v čem má jít ráno do školky, a prostě v tom spí. Ráno ho i v papučích strčím do fusaku a jedeme. Ušetřilo mi to spoustu času a nervů. Ono už obléct ho po koupání je děsný boj, takže se mi nechce to opakovat hned ráno.

Pinot Noir 

Dobrej nápad! Hele a ve školce je to normálně to hodný dítě, co jsme si dovezli z porodnice? U nás se chystá maškarní a já řeším, co s maskou, narvat ho do nového oblečení nepůjde, tak asi pořídím něco do ruky, z čeho ten prevlek nějak vyplyne.

dynda Jo, ve školce je jak milius, dokonce tam jí a sedne na nočník. Maškarní jsem taky řešila, nenechal by na sebe nic navléct nebo dát na hlavu, tak jsem mu dala zelené tepláky a tričko, na které jsem přišila pod krk velkého zeleného motýlka a dostal do ruky čelenku s očima žáby a šel za žabáka. Na hlavu si to odmítal dát, ale měl to s sebou a tety tak nemohly říct, že jsem se na to vyprdla. No a víš co? Na fotkách to samozřejmě na hlavě má a je z něj roztomilý žabáček. Doma to samozřejmě okamžitě opět letělo do kouta!

Pinot Noir 

Já jsem tak ráda, že v tom nejsme sami 

Pinot Noir dynda holky, je to uplne normalni. Spis bych si delala starost o dite, ktere je presprilis hodne 

Pinot Noir To je ale super nápad s tím oblíkáním! My naštěstí taky ráno nikam nepospícháme, babička chodí na půl 10...ale musím si to zapamatovat, až bude třeba. Zatím dceru baví, že si pyžamo může svléknout sama a proti bodíčku neprotestuje. Dneska naopak řvala, když jsem se jí snažila obléct rozpínací mikinu...chjo.

Nějaký zlepšovák na stříhání nehtů náhodou nemáš? Hlavně na nohou...To je fakt horor Zkoušeli jsme krtka v televizi, knížky, tatínek dělal opičky, fotky v mobilu a stejně jsem nakonec já držela nohu a snažila se střihat a manžel zbytek těla...Myslela jsem přitom na to, co jsem četla v článku o týraných dětech - aby sousedi dávali pozor, jestli někde neřvou děti moc nebo pravidelně. Bydlet v paneláku, už máme doma sociálku

continuity

To už jsem vysvětlovala manželovi, nemá takovou trpělivost. Zjednodušeně žádný vzdor = budeš mít mamánka na krku až do smrti smrťoucí.

Mohučanka nejde to, když spí? 

Mohučanka kdybys ty nehty strihala behem spanku, tak se ti vzbudi?

Moje deti taky milovaly byt nahate, jsou to takove opicky, no. Boty si zouvaji dodnes pri sebemensi prilezitosti. 

continuity Já ho vlastně považuju za úplně hodné dítě. Zatím jsme nezvládli jen ten nočník, ale jinak mi přijde všechno v mezích a ve spoustě věcí je vlastně mimořádně hodný (nic záměrně neničí, neškodí, nikomu neubližuje, o čem se řekne, že s tím má zacházet opatrně, s tím tak opravdu nakládá). Jen reakce okolí mě někdy trochu rozhodí, hlavně babička s dědou si zřejmě představují, že správně by dítě mělo chodit pomalu, na nic nelézt, stát v pozoru, čůrat a jíst na povel (jo a hlavně nedrobit!).

continuity No matka mi říkává, jestli bych chtěla mít dítě, co jenom sedí v koutě...Tak já vždycky špitám - aspoň chvilku by mohla posedět

Vlastně tuhle poseděla na zadku aspoň 20 minut a tiše si skládala puzzle...zrovna tu totiž byli na návštěvě babička s dědou (ti nehlídací), tak asi chtěla vzbudit dojem, že moje občasné fňuky, například že nestíhám domácnost ani práci, protože musím chodit 2x denně ven, neboť dítě je akční, neposedí a je třeba ho unavit, jsou naprosto neopodstatněné