To jste si teda taky pěkně "užila". Máte štěstí, že máte osvícenou gynekoložku. Já měla tehdy starého bručouna, který mi řekl, že to k životu patří. Nemusím asi dodávat, že jsem zanedlouho změnila lékaře. To šití si nepamatuji přesně, ale myslím, že po 7 týdnech, když jsem šla na kontrolu tam nebylo nic. Jedna nit tam byla dlouho, byl to ten největší steh. Možná to radši konzultujte. 

Druhé jsem chtěla zkusit rodit taky normálně, ale radši jsem se domluvila s lékaři, že když to bude vypadat na komplikace, tak se udělá včas císař. Průběh byl téměř stejný, takže akutní sekce. Tam pak vše ok. Hlavně jsem si po sekci užila miminko. Po tom prvním porodu jsem neměla sílu, zlepšilo se to až po transfuzi. 

Pro me by touha po synovi nevyplula. Ja bych chtela zase dceru. Otazka co manzel. Nejlepsi ovsem bude, kdyz se jim to podari samotnym.

Děkuju, už jsem se ptala, kdy to vypadne. Prý tomu mám dát čas... Doktor i PA při kontrole chválili, že se to hojí moc pěkně, tak aspoň něco. Neumím si představit, že bych přišla domů v tomhle stavu s druhým dítětem. Taky léčím anémii, je to běh na hodně dlouhou trať.

Ať jste brzy fit. Ono to bude dobré. Když teď vidím tu moji předškolačku, tak vím, že to stálo za to. Nejradši bych teď použila srdíčkového smajlíka .

Stojí to za to, úplně mě dojímá dokonalost miminka. Vím, že bude líp, jen je člověk netrpělivý. Není se čemu divit, když spí pár hodin denně.

A mohla by som ho potom kojiť? Milovala som kojenie (tehotenstvo nie, vždy mi bývalo príšerne zle...nikdy som nepochopila, prečo sa to volá ranná nevoľnosť, keď som to mala 24 hodín 9 mesiacov....).

Ale je to len teoretické, v mojom zdravotnom stave by to už nešlo.

Hypoteticky, asi by som to zvládala v prípade, že by sme bývali nejako pohromade, alebo sakramentsky blízko a asi by som chcela zostať v rodnom liste, aby o dieťati nemohli rozhodovať bezo mňa.

My si prave prozivame prave poporodni blues, oba jsme probreceli pulku noci. Me hrozne boli ta jizva po nastrihu, malej nechce moc jist, i kdyz mliko mam, odstrikavani trva strasne dlouho a boli jak cert, od porodu jsem dnes v noci poprve spala asi tri hodiny a to jen diky tomu, ze me sestra uprostred noci nasla ubrecenou se spicim prisatym miminem v naruci a po zrale uvaze mi ho odvezla, nakrmila nutrilonem a nechala u sebe do rana. Nikdo mi nerekl, ze bejt mama je tak tezky. Ale nevymenila bych ho teda ani za tisic prospanych hodin :-) 

Držím palce a moc vám přeju, ať se to brzy zlepší. Tyhle chvíle si dodnes živě vybavuju. Mně v podobné situaci moc pomohla kamárádka, která mi půjčila kvalitní odsávačku. Ta erární nestála za nic. A Avent Nipple Cream. 

To je neprenosná skúsenosť, na to sa nedá pripraviť, len to prežiť.

Držím palce.

Tvoje sestra je zlatá!

Já myslím, že zdravotní ;)

Jsem trubka! :-)

Nepříjemně živě jsem si tu bezmoc prvních dní a nocí vybavila. Jo, je to těžký. Drž se, bude líp.

Těch důvodů k pláči je po porodu hrozně moc, většinou úplně blbých. Já měla nejčastěji ten, že on je tak krásný dítě a já tak hrozná máma. V porodnici jsem probrečela celý 3. den. Opravdu spát jsem začala 2 týdny po porodu, do té doby byl chlapeček noční. Málem jsme odrovnali manžela, staral se o mě i o dítě... Vydržte, jezte, pijte, spěte nebo aspoň ležte, kojte. Všechno ostatní přenechte jiným, přijímejte veškerou nabízenou pomoc, o další si klidně řekněte. Starejte se o tu jizvu, to je taky důležité, já se jednou zapařila a skončila na antibiotikách, následovaly vedlejší účinky, prostě jsem si to vyžrala se vším. Musíte vydržet, 99 ze 100 žen potvrdí, že se to zlomí a pak už se vše bude lepšit. Vydržte, máte u sebe krásné dítě, to je na prvním místě, pak hned vy! Teď to vypadá hrozně, ale bude to lepší. S tím šitím si klidně zajděte na gynekologii, i kdyby to bylo jenom pro klid duše.Doma nepoznáte, jestli se to nějak nekazí. A smiřte se s tím, že mozek pořádně naskočí až časem. Naskočí určitě :-) Je to nepřenosná zkušenost a na to špatné se časem zapomene, ale já to mám ještě hodně čerstvé.

A po příchodu domů se to taky všechno trochu zlepší, to je takový kouzlo. Na prsa mi pomohly obklady - studený mezi kojením, teplý před kojením nebo rozmasírováním. Nechápu, proč to v porodnicích doporučují, ale neposkytují. Prcek mi taky usínal u kojení. Jediný, co mi pomáhá, je střídání stran ještě než usne, cca po 5 minutách. Teď už to nemusím praktikovat pokaždé. Jestli se na jizvě špatně sedí, nebylo by lepší kojit vleže? Držím palce, ať jste oba brzy při síle!

"Já měla nejčastěji ten, že on je tak krásný dítě a já tak hrozná máma."

Presne!

Počítám, že v průběhu let se ten názor dost upraví

Najneskôr puberta s tým spraví svoje

Ta druhá půlka teda přetrvává, občas ten pocit i sílí: " bože, co jsem to vychovala?!"

Ale malé pozitivní okénko: byli jsme na bále a mého muže vyzvala k tanci dvacetiletá dcera našich kamarádů, známe ji od miminka. Byl to takový docela silný okamžik, ona má s rodiči úžasný vztah a já si řekla, třeba to u nás taky nakonec dobře dopadne.

Puberta? Obavam se nejdyl treti narozeniny