Gatita kdyz mne prijde ze ti panove kolikrat postradaji takovou tu predvidavost-pred urputnym chlapeckem je potreba zimni veci v parnem lete schovat aby si nevzpomnel.. ono jim to bohuzel pak pretrvava:-))
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
Gatita Jo, to chápu 
Ten náš je pohodář a většinou se s ním domluvíš bez problémů, ale když se někdy, spíš výjimečně, zasekne, tak je to prostě jak tuhnoucí beton, nehneš s ním.
Garfie jo jo, ale jak se ty zaseky dejou casto, a my jsme dost pohodlni, tak radeji proste ustoupime, nejen muz (ten hlavne), ale i ja, abychom se vubec nekam pohnuli. Ted na te dovolene se v plne sile ukazalo, ze tudy cesta nepovede, syn s nami pekne cvicil, takze jsem odhodlana vydrzet projecene vecery a netknute vecere. Ach jo, a to jsem si malovala, ze nam to pujde vsechno hladce, prirozene a domluvou
Gatita Nejhorší je, že na každýho platí něco jinýho a nám rodičům kolikrát trvá leta, než zjistíme, co to je (a kolikrát na to nepřijdeme vůbec)
Garfie A když na to konečně přijdeme, děťátko se zas někam posune.
Nám se teď ze dne na den proměnilo naše zlaté mladší děťátko v pubertální sud střelného prachu, našlapujeme na špičky, bojíme se i dýchat, stačí křivé slovo (třeba Ahoj...) a následuje okamžitý výbuch emocí, pláč, vztek...pomoooooc!
Sweet Potato 
promiň....tohle mě brzy čeká, náznaky už jsou, neměla bych se smát!!!
A vždycky si vzpomenu na Betty McDonaldovou a její dcery v pubertě "taková to byla hezká, milá, malá děvčátka....ještě loni" nebo tak nějak.
Sweet Potato nene!!!
Garfie Fakt je to, jak když otočíš vypínačem, neuvěřitelný.
DSD se v pubertě už narodila, takže tam nás nemělo co překvapit. I když kdo ví, co si pro nás ještě schovává
Sweet Potato Toho jsem teď svědkem u dcery mé sestřenice... uf. Na rodinné oslavě několikrát brečela, hádala se s matkou, v podstatě nikdy netušíš, co to odstartuje, přišlo mi to všechno úplně nevinný, a pak jsem jen čuměla. No a další její syn , ten s ní nemluví vůbec. Tak trochu jsem ji litovala...
Gatita Taky mám svéhlavýho jedináčka. Na tyhle umanutosti, když byl malinkej, vzpomínám ještě s láskou Jinak radu moc nemám. Nejvíc se mi osvědčilo s ním pořád něco dělat, nějak ho zaměstnávat, trpělivě vysvětlovat, usměrňovat, což je poměrně náročný
Potrefenáhusa Jojo.
Ale ona byla takové to miminko za odměnu, tak se prostě potvrzuje, že někdy si to to dítě vybrat musí.
Sweet Potato nestraš!!!
No to mi vůbec neříkej. Si zrovna jedno miminko za odměnu muchluju.
Sweet Potato bez puberty by to nešlo, no...
dynda ha ha, moje maminka porad rika, ze mnohem lepsi byl muj dabelskej bratr, kterej probrecel.prvni rok zivota. Protoze pak uz byl zlatej. Zato ja jsem si to vybrala az v puberte:D takze nekdy to proste prijit musi:)
Jestli to přijde až v pubertě, tak v pohodě, to už asi budu senilní a bude mi to fuk
Tak ty pupinky jsou stipance, dneska pribyly dalsi. Vubec nevim z ceho. Nastesti jsme prisla do ordinace cista a pekne odena, tak jsem se nebala zeptat I na takove jobovky jako blechy ci stenice;-))). Ale blechy prej vubec, stenice mozna, ale spis taky ne... No tak uz vsechno peru spani a pak prejdu na kocarek:-D
Reakce na Sweet Potato:
stačí křivé slovo (třeba Ahoj...)
Promiň, ale
Ale je to jen smích nad cizím neštěstím z úlevy, že v tom nejsme sami. Náš je takový zhruba od druhých narozenin, mně už se z toho, co ho zas vytočí doběla, dělá předem nevolno. Vyšperkoval to navíc mlácením hlavou do země, do nábytku, nebo se do hlavy bije rukou.
Pinot Noir Jo, tohle byla DSD. Začalo to v necelém roce a půl. Fakt jsem se předem třásla hrůzou a vytipovávala potenciální startéry - samozřejmě marně, když potřebovala bouchnout, vždycky se důvod našel. (Do hlavy se teda netloukla, ale měla zas jiné vychytávky)
