A666 

Námitku ohledně omluv pro sestru (a ne pro citově rozhozenou rodičku) jsem očekávala... jako já se nechci personálu zastávat, ale je to tak, že dneska si nikdo nechce nechat nic líbit (nad míru společensky snesitelnýho jednání) a nemůžeš to po nikom ani žádat. Proč by měl? Přepodkládá se určitá úroveň na obou stranách, i při zohlednění tý momentálně slabší stránky... se kterou se počítá samozřejmě. 

Někdy je to prostě přes čáru, a nemůžeš čekat, že se třeba někdo neohradí - za otročení bez námitek nikdo placenej není. Proč by to měly snášet zrovna sestry, jsou snad něco míň než jinej zaměstnanec? Všichni pacienti jsou rozhození... nejen na porodnici. Ale nikde není tolik stížností jako tam (a kupodivu ne na místě, kde by se oprávněnost řešila, vždycky je to ex post ty stížnosti, zejména na internetu). 

Rodinnej pokoj/dosavadní nadstandard je fajn řešení, ale ne všude jsou ty možnosti. Kdyby měly bejt k dispozici každýmu, povinně, jakože součást běžný péče, každý pacient vlastní pokoj, každá rodička vlastní porodní místnost, každý mimino svoji ložničku... bylo by to fajn, ale pochybuju, že by se všichni smířili s dvoj(spíš více)násobným pojistným...

Karja dzizisketa ono člověk prostě nesmí vycházet ze stoletého hodnocení na emiminu. Já tam před 3,5 lety skončila zcela náhodou a naštěstí jsem si ty recenze nestihla načíst, asi bych nadšená nebyla. Takhle jsem dorazila nevystresovaná s jediným přáním, a to odejít brzy domů se zdravým dítětem. Takže i když nakonec sekce a na ni navazující problémy s kojením, a jedna hnusná sestra prudící ve 3 ráno, přesto jsem odcházela spokojená.

a tým je tam fakt nový a celkem mladý, myslím, že společně s tou rekonstrukcí mají zaděláno na světlé zítřky. Navíc kde jinde máte pod okny zoo?

dzizisketa Jo, já jsem do Kolkovy ordinace chodila na základě tvého doporučení, on je jako špička, když jsme byli s přítelem na screeningu, tak doma o nim asi tři dny v kuse mluvil, jakej je to chlap snů po všech stránkách:-D:-D. Ale ty ostatní mě nepřesvědčili, jako nemůžu si na nic přímo stěžovat, doktorky byly milé, ale měla jsem pocit, že do deseti minut musim vypadnout a čus, velkej nezájem na věci, které přesahovaly jejich specializaci (třeba konzultace léků, které jsem brala na jiné problémy...). Teď chodím teda k takovému polovičnímu bláznovi, co mi místo dobrý den řekne "ty jo, tak teď jsem si pořídil ten kroměr" a je trochu šovinista, běžně posloucham řeči, že si mě má doma manžel skrotit, atp... ale mám z něj pocit že ho zajímám, že mi věnuje čas, na screeningu všechno kontroloval třikrát, po výsledcích krve mi hned volal a poslal recept, u Kolka jsem prostě čekala na další návštěvu. Takže jsem si myslela, jakej to bude sešup dolů, ale jako jsem tak překvapená:-D

barbucha 

Tak dřív taky byly osmilůžkové pokoje a dneska nikoho nenapadnou, že...... To je prostě vývoj, ono by to ve výsledku dost ulehčilo práci tomu personálu, podobně jako přítomnost rodičů dětských pacientů, proti které se leckde naprosto nelogicky zuřivě brání Jinak druhá avrianta - lůžka pro matky s dětmi - zase takovou prostorovou náročnost nepředstavují....

A neříkám, že si personál má nechat líbit úplně všechno, ale prostě a jednoduše vždycky, když si někdo stěžuje, tak první námitka je, že se určitě sám nechoval nic moc. Což je blbost, mě nejvíc psychicky rozložila doktorka, ke které jsem se chovala ve výsledku až přespříliš slušně. Obecně si spíše personál dovolí na ty submisivnější a slušnější.

Jinak je logické, že nejvíce stížností je na proodnici. Jednak tam jdou relativně zdravé ženské, jednak v tom stavu s rozházenými hormony je ještě snazší někoho totálně vydeptat. tak to prostě je. Plus holt narození dítěte se očekává jako pozitivní událost a když přitom člověka vydeptají tak, že je na prášky, tak to holt v té paměti zůstane déle a je to citelnější, než když se to stane po probuzení po operaci, které je nepříjemné už očekávaně. Stejně tak ty ženské obvykle nemají síly na stížnost v tu chvíli, jsou prostě rády, že přežily a můžou pryč. Když jim dokážou vsugerovat, že bez povolení nesmí s dítětem opustit porodnici a to povolení záleží na nich, tak kdo by si stěžoval?

A666 jak jsem dnes dopoledne v rychlosti jen zaznamenala otevření diskuse o porodnicích, hned se mi vybavilo moje mládí a častý vývoj debat - když se sejde několik chlapů za chvíli dávají k dobru historky z vojny, když žen tak za chvíli se stočí debata na historky z porodnice dneska už dávno chlapi na vojnu nechodí, takže nevím o čem se baví oni, ale ta porodnice je nesmrtelná:P

A666 

Já taky nechápu ty útoky, když si někdo stěžuje na porodnici. Že by všechny měly takovou úroveň, že by nebylo co zlepšovat, si nemyslím. 

Bože, som rozmýšľala, ze ako sme to mali s návštevami my a ved u nas su navstevy na chodbe! Resp. v priestore pri vytahoch smerom k salam alebo na lavickach pri schodoch (porodnica je na najvyššom poschodí). Navstevy teda obnasaju pravidelne napominanie okolo prechadzajuceho personalu, ze babatko treba len ukázať a vratit sa s nim na izbu. Po sekcii sa lezi o dve poschodia nizsie na gynekologickej jiske min. 2 noci, hrdemu otcovi bol syn ukazany na 20 sekund cez sklo! Mate sa v ceskych pôrodniciach kralovsky oproti nasim!

Mutziputzi konecne jsem mela cas to precist a jako hysterie mi to neprijde. Celkem bych si tipla, ze to tak skutecne bylo a popsane chovani personalu mi prijde dost za hranici. Strasne :( ale hned tak se to nezmeni, proste drzet hubu, rodit a byt vdecna, jak vidno i zde :D  

​Je to hysterický.

Když to vezmu od začátku... madam byla prvorodička, ne? Jak si teda může napsat do toho "plánu", že nesnáší porodní kozu? No, ta tam skutečně není pro plezír rodiček, leč pro lepší přístup k oněm důležitejm partiím, což by příčetnej člověk moh pochopit...

Že nedaj dítě matce krátce po císaři (notabene na JIPce), bych kvitovala spíš s povděkem, než bych si stěžovala. Až takový operací a narkózou oslabený tetině to dítko jednou vypadne z ruky na tvrdou podlahu, když si tu osobní péči prosadí, bude si stěžovat kde? Na lampárně? A na koho?

Modřiny... fleky a různý otlaky jsou po porodu úplně normální, kolikrát ten harant vypadá jak po pár kolech řeckořímskýho zápasu a nic reprezentativního... ale hlavně že se dostal ven, ne? Myslím, že přecitlivělá mamina, a priori očekávající útok z každý strany, si to prostě spletla.

A že jim děti brečej hned za zdí... no jo, mimina prostě občas řvou - překvapení! Když jich je víc v jedný cimře (anžto separé pro každý jednotlivý princátko u nás, v předpotopních špitálech, ještě nemaj), tak se prostě buděj navzájem, dokud neřvou úplně všechny. A většina příčetnejch mamin kvituje s povděkem, že je mají "hned za hlavou" to jest v dosahu, a ne až na druhým konci chodby/špitálu.

Stížnost na nemožnost "si" dítko umejt je taky zvláštní. Zjevně se nejednalo o roaming, pročež tyto úkony provádějí sestry (v pokoji za tou zdí). Od toho tam jsou...

Jo, jídlo je většinou mizerný a večeře jsou moc brzo (protože směny a málo peněz na přesčasy) - v dnešní době ale není problém, když už manžel není schopnej něco kloudnýho obstarat, si něco objednat a nechat donést... pokud se to ty tři čtyři dny nedá vydržet.

Drzé odpovědi na dotazy - no jak tu litanii tak čtu, dovedu si celkem představit tón těch dotazů. A ten by asi rozhodil i pokladní v sámošce, natož sestru, která lítá kolem těch vysoce jedinečnejch  mimísků jak vzteklá celou šichtu. 

No nic... přičetla bych to celý určitý přecitlivělosti Jinak, pohledem druhý strany resp. zlovolnejch jazyků z druhý strany, bych asi zrovna Podolí nezvolila. Ne kvůli krutýmu zacházení (na který by si dotyčná stěžovala zcela určitě kdekoliv), ale spíš kvůli určitejm nesrovnalostem, jako je třeba tamní poměrně častá záměna vzorků a podobně. To už bych viděla jako jistý mínus, kdybych měla teď hledat slušnou provozovnu.

​...napsat si to tam muze velmi lehce, od toho ten papir dostala :-)  Pricetnej clovek, kdyz uz jsme u toho vyrazu, by moh vedet, obzvlast ve zdravotnictvi, ze tato poloha jako nejvhodnejsi, je dost diskutabilni.  Ovsem chapu, prvorodicka, okamzite "nepricetna", proste total blbka.

...nulovy kontakt s ditetem na jip "bych kvitovala spis s povdekem než si stezovala"jako lol... a? co to ma spolecneho s autorkou co ty bys kvitovala? Nevis nic o jejim konkretnim stavu a kondici. 

...hlavne, ze se dostal ven, jasne, jasne, a proto k te blbce prvorodicce budem arogantni, nebudem se s ni bavit a leda neco odstekneme. Vzdyt ma dite venku, tak co neni zticha, co jeste po nas chce. Ze je pozvracene cizim ditetem, ktere ma kdovi jakou diagnozu a plne modrin. Nic, nezajem. (tady se priznam, ze bych zjebala cele oddeleni zpusobem, ze by stali v pozoru jeste ted, to mi prijde naprosto neprijatelne)

...shodou okolnosti jsem v srpnu byla tri dny v nemocnici, k snidani salamek, pekne zataveny separe v plastu a tak jsem si mohla precist, ze je v nem sedm ecek, mnom mnom. To nema nic docineni s tim, co ti kdo jiny prinese. 

...o primarnim tonu dotazu nevis vubec nic, jen tvuj predpoklad. 

princatka a podobne, to radeji bez komentare 

A pak se ma u nas neco zmenit :-) 

takze Mutziputzi jeste jednou, neni to hystericke. Jen naroky se ponekud posunuly :-)

Po slepaku na jipce mel zdravotni bratr taky nejake pripominky, ze si rikam nejak moc na misu, no bodejt jako tehotna kdyz do me lili glukozu a kde co pres kapacky. Pak uz chodil bez kecu ale taky jsem se musela ozvat... 

A v porodnici byla skvela mlada sestra u mimin, jsem tam chvíli s dcerou cekala na vysetreni a te to slo od ruky jedna radost. Nejlepsi bylo jak se ty mimina zklidnily kdyz je dala do zavinovacek:) 

barbucha No, teď mi kapánek hysterický připadá hlavně ten tvůj výlev. Projektuješ si tam smyšlenky a vlastní postoje. A spousta věcí, které zřejmě považuješ za zpovykanost, jsou v jiných porodnicích standardem. Proč to jinde jde a funguje? 

Mám pocit, že starší generace pořád jede stylem "my jsme rodily a chodbě, sestry vzteklé, doktor ožralý, nesměly jsme  ani ceknout, dítě nám vydali po týdnu a otec ho viděl na půl kilometru přes mříže, a taky se to dalo přežít, tak co chcete", ale takhle se nikdy neposuneme. To je totéž jako se školstvím - nás učitelé tahali za vlasy a mlátili pravítkem, tak ať si to ti haranti teď taky užijí, jaképak alternativy! 

mne to prijde jako vylev toho, kdo je formovany dobou, kdy nejmocnejsi tetinou byla prodavacka v masne a vratna. Jj, ma to nase spolecnost stale zazrane pod kuzi :( 

Pinot Noir presne barbucha opravdu zaspala dobu, uz se to projevilo kdysi v nejake diskusi o soukromi v nemocnici, nebyla s tim sama, dluzno podotknout... dost sokujici, co je schopna povazovat za normalni....

jinx

Catherinne ta vaše reakce trochu zapadla ve vášnivé diskuzi, ale mám potřebu zareagovat. Úplně chápu, že nemáte odstup a je mi líto, že jste tohle museli s dcerou a mužem zažít , je mi nedobře jen z toho to číst. Proto má cenu se snažit situaci v porodnicích dál měnit, aby toto, nebo i třeba zdánlivě menší trápení, nemusel nikdo zažívat. Přijde mi hrozně smutné, když rozhodnutí nemít další dítě ovlivní traumatické zážitky z porodnice.

V porodnicích se dá určitě spousta věcí zlepšit, na základě subjektivního článku nehodnotím, jestli to autorka přehání nebo ne. Sama jsem v Podolí nebyla, slyšela jsem různé názory, záleží, samozřejmě na lidech... 

Ale co mě zaujalo,  jinx "zjebala bys celé oddělení, ze by stalo v pozoru"?  tak to je taky dobry zpusob, jak komunikovat s personalem :-(. Celkem se nedivim, ze po dvou, třech "zjebáních" denně už nemají vůli být extra vstřícní.

Možná i proto, že jednám asertivně, ale slušně, si na přístup si nemůžu stěžovat. Apolinář taky není zařízení, kde by se zrovna respektovali individuální požadavky rodiček, ale většinou nebyl problém se domluvit.

Jako tohle zdravotnikum vazne nezavidim, syndrom vyhoření hrozí u skoro každé profese, ale kromě odborné práce ještě dennodenní intenzivni komunikace s lidmi všeho druhu, to musí být strašně náročné.

Tulipe sim ze nadsazka, ja se vzdy (!) chovam slusne, nicmene pokud to neni opetovano, nemam problem se ozvat a to i dost durazne. Tady to byla reakce na situaci popisovanou v clanku, tam uz si o to dost koledovali. Prislo mi zbytecne tady zminovat to slusne chovani, to je snad samozrejmost. 

jinx ja som trebárs po pôrode mala problém si slušným, ale ráznym spôsobom "vydobyť" svoje požiadavky. Vyriešila to až moja mama, ktorá priniesla na oddelenie obrovský, ale fakt obrovský darčekový kôš, "nasilu" ho strčila sestrám a odvtedy ma tam obskakovali ako kráľovnú . Mňa by to teda nenapadlo, pretože mne osobne je blbé prijať od klienta aj bonboniéru ako poďakovanie. Ale asi im tam tiež dobre padlo,že ich niekto ocenil...

Asi jsem staromodni, pruderni a netolerantni matka... Dcera (14) prisla s tim, jestli muze o vikendu ke kamaradovi ( opravdu jen kamaradovi ), ze by se koukali na Hru o truny. Jeho rodice by byli doma. No nepovolila jsem ji to a celim otazkam, co si jako myslim, ze by tam delali. Doufam, ze koukali na tv, ale proste se mi to zda nevhodny.