DrowRanger Asi tak:-D Ja si ale rikam, ze jsem mozna neschopna, protoze treba chodime na jeden krouzek a tam dcera ty cizi lidi posloucha, tchyne ji uspi do dvaceti minut (ja dnes pres hodinu s revem), atd....

Ad jedlo v nemocnici - otec včera nastupil na "jednodnovu chirurgiu" s písomným upozornenim - neratat so stravou! Vcera ho neoperovali, operovali ho dnes na obed, zatial ostáva určite do zajtra, a pozor, stale je bez stravy. Je to fakultná nemocnica v Martine a je tam s nim brat ako doprovod, tak mu dnes po operácii personál povedal, nech otcovi zabezpečí stravu. Taktiez mu nemocnica neposkytuje lieky.

letfenixa Moje máma zase nastoupila do nemocnice s rozdrceným nártem, den před operací. Den nástupu je bez stravy, den operace pochopitelně taky. Ovšem bylo moc akutních případů, tak se na ni s operací nedostalo, tudíž další celý den bez jídla. Dovézt jídlo nemělo smysl, až do večera ji pořád ujišťovali, že operace bude, takže jíst nesmí

letfenixa Ježkovy zraky!! Už jsem slyšela příběhy, kterak na Ukrajině si musí pacient zajišťovat i materiál potřebný při operaci. To je neskutečný, to by člověk dneska už v Evropě fakt nečekal.

A co když přijmou někoho zdaleka nebo bez blízkých příbuzných, komu nemá kdo nosit jídlo? To si má ten pacient donést s sebou pytel rohlíků a lančmít v konzervě?

DrowRanger no však to ja nerozporujem, že ti viac vyhovujú dva spánky. To bolo len také konštatovanie, že ako sú tie skúsenosti odlišné, moja keby ešte pár mesiacov spala dva krát, tak ma už asi odvezú.

A posun času mi ani nenapadlo riešiť, dcéru na to ani nemám ako pripraviť. Aktuálne večer zaspáva niekde medzi siedmou a deviatou a vstáva ráno medzi siedmou a pol deviatou :-) No a nemusím ani dodávať že noc čo noc je každú hodinu a pol hore

DrowRanger tak oni nezacnu vstavat o pat minut neskor, len preto, ze si ich dala o pat minut neskor spat. ale postupne sa to zrovna. Len tomu musis dat cas, u nas to trvalo tak tie dva tyzdne. Robila som to tak, ze o desat minut 2-3 dni a potom zas posunut.

Ja som ich posuvat musela, ani nie kvuli rannemu vstavaniu, ale muz chodil niektore dni kvuli smenam z prace az o siedmej, tak aby tie deti aspon videl. Naviac sa mi nechcelo az do jari obedovat o 11.

žluťásek Bratovi som písala, ze sa divim, ze od neho nechcu aj operovať.

Ja fakt neviem, ako by to bolo, keby bol sam. 

continuity Hele a oni ti I driv usnuli jo? Ja prave muzu dat spat v kolik chci a usne si stejne podle sebe, jen mam opruz  s delsim uspavanim.

Karja tak ted je musis davat spat pozdeji, u te jarni zmeny jsem to neresila vubec, proste jsme rano spali dele. To mi fakt nevadilo.  

Dneska jsme si připsali další zkušenost - absolvovali jsme výstavu výtvarného umění (franc. impresionistů). Už jsem s malým byla na prohlídce (moderní architektury), na zřícenině, v muzeu motorek a na výstavě retrohraček, teď tedy Národní galerie. Tak už jen kino a divadlo

dzizisketa Dokud jsou malý, tak to jde docela pěkně, taky jsme těch výstav prošli docela dost. Teď si dáváme trochu pauzu, pokud to není něco vyloženě interaktivního i pro děti. Měla bych obavu, aby to tam nerozebral :-)

žluťásek Pinot Noir 

Syn své výkony komentuje slovy já pomáhám, já jsem velký, už to umím. Nejhorší pro mě je, když se nad těstem přetahujeme o váleček. Pro něj je nejhorší, když zjistí, že je upečeno a on u toho nebyl.

Pinot Noir Bohuzel to tak je, traumatologie je obzvlast osemetna...pacient ma jit treba dopoledne na stabilizaci zlomeniny (zapesti/pazni kost..), ale zaroven se stane nehoda - zlomena panev atd...a tak planovany pacient ceka az do sluzby, ze pujde snad pak. No a s omezenym mnozstvim personalu (jeden tym na krajskou nemocnici) se operuje treba do rana na jeden sal, ale stale pribyvaji akutnejsi vykony, takze tento pacient je stale odsouvan...No ale na druhy den uz jsou v programu dalsi planovani pacienti...je to proste zacarovany kruh. Jasne treba v deset vecer by uz najist mel dostat, ale to uz je bohuzel opravdu pozde. 

Jos Jo, důvody chápu. Maminka to ani nebrala nijak tragicky. Ale jsem si jistá, že třeba můj muž by byl úplně vyřízený a do smrti by vyprávěl, jakou újmu utrpěl

Pinot Noir to bych vypravela taky:) ja si tentokrat do porodnice sbalila musli tycky a ty ovocne kapsicky, jsem ani nevecerela ani nesnidala a v porodnici byl az obed ve 12. Bych umrela hlady.

Mam chut zabit muze i psa. Dite ma jit do skolky dneska a samozrejme ji museli oba vzbudit ve ctvrt na 6,coz je na ni proste desne brzo a zase tam bude dopoledne plactiva. Kdyz jsem ji zkusila vzit k nam do postele ze ji jeste uspim, tak jsem pro jistotu zavrela dvere loznice. No nenapadlo ho do loznice vlezt aby mi oznamil ze psa vysypal ven, cimz dite spolehlive probral, zacala pistet tatinek tatinek, tak ji odnesl k ni do pokoje, takze uz vedle deset minut stridave place corinka corinkaobcas by me zajimalo cim ten chlap uvazuje. Tak do prdele kdyz neni dite u sebe v pokoji a do loznice je zavreno tak by mu mohlo dojit ze ji mam u sebe a nerusit. Ne on sem musel vlezt. Uaaa 

rasaNori Jojo, to je ta logistika s malym ditetem, kdy o prubehu dne rozhoduje I sekundovy mikrohluk. To ja jsem dnes naopak zapomnela zavrit dvere a jako ta tichost s kterou se pritel vypravoval do prace me az dojala, jak potichoucku naslapoval, az mi ho bylo lito:-D.....

Karja my prave cele leto zavirali dvere k ni do pokoje a corina kvuli chladu spavala dole, jenze jak se ochladilo tak madam spi s nami cimz se ten hluk rano zdvojnasobi a ted jak ma zase kvuli teplu otevrene dvere do pokoje tak bylo hotovo:( jediny stesti je ze sla vcera spat skoro o hodinu driv nez obvykle tak snad to bude v pohode. Ale je to mazec jak i 5 minut dovede zlepsit/zhorsit den... 

Chtela bych se sem sverit s jednou veci. Mam osmimesicni dceru. Kdyz jsme pro ni s manzelem vybirali jmeno, navrhovala jsem Annu, Emilii, pripadne Ninu. Manzel si ale vzdycky pral Terezku a tak jsem dala na nej a pojmenovali jsme dceru Tereza. V posledni dobe me ale porad provazi pocit, ze jsem mela dat vic na sebe a pojmenovat ji zajimavejsim, mne blizsim, jmenem. Nemuzu na to prestat myslet. Vim, ze jsme to jmeno prece odsouhlasili oba, tak nemam narok si stezovat nebo pochybovat. Ale ja v tehotenstvi resila hlavne to, aby se dcera narodila v poradku a prislo mi hezke, ze ma manzel vysnene jmeno. Ja takove treba nemela. Je mi to ted cele hrozne lito..

breathe dcera dostala hezke jmeno, navic ted uz s tim stejne nejde nic delat

Jsi si jista, ze pojmenovani dcery neni jen zastupni problem pro nespokojenost, ktera ve skutecnosti tkvi v necem jinem, na cem by se treba dalo pracovat a zmenit to?

Nebo jestli ta litost neprameni z nejakeho hormonalniho disbalancu nebo unavy. Jestli te to teda zacalo mrzet az ted a tech 8 mesicu jsi byla relativne spokojena. 

Omlouvám se za cynismus, ale člověk občas potřebuje informace, z okolí čerpat nemůže, na emimino se bojí...a teď toto!