Karja No jo, ale i na té zahradě je 20 minut, pak přilítne na půl hodiny domů, pak projedeme pár ulic na kole, pak se popelí 20 minut u přejezdu a čeká na vlaky, nějaké to hřiště taky pár minut... Vždyť těm dětem čas běží úplně jinak. Být hodinu na jednom místě je jako by tebe někdo držel na jednom místě celý den. Nebrala bych to jako zdrhání, ale znamení, že už je čas na změnu ;)

Pinot Noir Jojo, to jo, ale u nás je hřiště dost široké pojem, jakoze hřiště, louka, přilehlý okolí, zvířata u statku, prostě takovej celkovy pobyt venku:-). Ale já to spíš beru tak ,,spatne,, že jako vidím, že to dítě nejsem vůbec schopna jakkoliv ovlivnit, a to fakt od rána do večera, prostě to jak se chová a spolupracuje je její jednostrannej akt, jestli chápeš....To je takový demotivující:-D

Karja Já teda neříkám, že to bude dobrý, jen jiný... Můj skoro pětiletý divočák už neutíká ze hřiště, ale když třeba jede na kole a někdo cizí ho předjede, tak s ním začne závodit a není k odvolání... takovej trochu jako pes...

betsey ešte ma napadlo, ak ešte stále kojíš, skús možno večer viac prikŕmiť buď kašou alebo umelým mliekom, syn býval už hladný, ale tak ja som už tušila, že mám málo mlieka, tak som začala dávať umelé. Ale skôr si myslím, že s tebou dieťa máva, syn má teraz obdobia, kedy to tiež strašne na mňa v noci skúša, na 100% viem,že ho nič nebolí,je sýty, prezlečený ale proste chce aby som bola pri ňom (a on si najlepšie schrupol na mne). Tak ho proste položím do postieľky a rázne odchádzam, na 99% "plače" len dokiaľ nepočuje, že sa zavreli dvere...

Tabea :-D Trochu jako pes:-D

betsey spočiatku to odúčanie od nočnéhokojenia je naprd. Keď som odúčala syna, začínala som tak,že som kojila najskôr 4 hodiny od posledného kojenia a potom 3 hodiny od toho ďalšieho. Asi 2 noci boli dosť zlé, striedali sme sa s mužom, syn plakal, utíšila somho, dala do postieľky, podriemal 10 minút a plakal znovu. Tretia noc už bola o dosť lepšia a potom zrzu z ničoho nič prespal až do toho 2. nočného kojenia...Inak keď som prestala kojiť, tak tieto stavy takmer odpadli, lebo si viem odkontrolovať koľko vypil a už taknejakviem predpokladať či mu stčilo alebo sa v noci zobudí.

betsey Hele určitě třeba půl hodiny jsem ho uspavala. Proto taky jsem začínala v době, kdy jsem ještě nespala. Když jsem ho uhoupala kolem 11, tak pak se vzbudil třeba v 1, a to už jsem nakojila. Pak už buzení v 11 odpadlo a budil se až treba v tu 1. Tak jsem zase uhoupala a vzbudil se pak ve 3 ... a tak dále. Samozřejmě to nefunguje stoprocentně, ale řekneme ze v 90 % se teď probudi, když jdu spát já, to ho vyrusim, ale staci dat dudlik a spi dal. Pak se budí na kojení cca ve 3 až. To mám v plánu zrušit brzo taky, ale jsme teď mimo domov, tak po návratu.

Pinot Noir my aktuálne trávime na ihrisku 2 hodiny doobeda a 2,5 hodiny poobede. Mň tam už ide poraziť, minule som mala pocit,že muselo ubehnúť už aspoň 40 minút a ono len 10...A to sme tam boli s deťmi tri kamarátky...Ale doma je to ešte horšie, to syn stále chce aby som ho nosila na rukách, inak sa za mnou doslova plazí a reve, dnes som si už myslela, že si odrežem hlavu čoma tak bolela...

MP Meri betsey nám od toho nočného budenia hodne pomohlo presťahovať syna do jeho izby, my sme sa rušili navzájom, obaja máme ľahké spanie a budila somja jeho keď som sa otáčala na posteli a on mňa keď sa vrtel v postieľke. Ale na to tiež musíbyť rodič odhodlaný, ja sa teda priznám, že som sa nemohla dočkať až ho presuniem dojeho izby.

DrowRanger No a taky je základ ten pokoj mít, ze ano

Karja Náš kluk je úplně stejný. Myslím, že máš jen příliš velká očekávání ;) Resp. některé děti jsou prostě takové. Už dávno jsem se přestala užírat tím, že nemůžeme do restaurace, že trávím čas venku v poklusu až sprintu, zatímco jiné mámy si můžou i sednout na lavičku, že nikdy nepoužijeme žádnou montessori pomůcku, že úplně všechny věci, které slouží k něčemu, on použije vždycky úplně k něčemu jinému, že nebudu pohádky číst, ale vymýšlet je podle jeho zadání, že není v lidských silách ho čemukoliv naučit, ale všechno začne dělat, až sám chce, že moje úloha spočívá v podstatě jen v tom, abych zajistila, že přežije. Všechno ostatní jde vlastní cestou.

MP Meri to áno, u nás sa vlastná izba konala až po presťahovaní do väčšieho :) Ale mám kamarátky, čo aj teraz spia s dieťaťom, aj ked sa budia,prostena to odsťahovanie ešte nedozreli.

Karja ja s tebou suhlasim, tá pozitivna motivacia je naozaj lepsia, oni ked sa im stale hovori NIE, tak to uz prestanu pocuvat. Skor povedat ostan tu ako nechod prec (priklad). Ale ja na to nemam dostatocnu trpezlivosť takze sa mi to tiez nedari tak ako by som chcela. Ale vidim na synovi, ze ked mu vela zakazujem, je z toho akurat nervny a este este viac neposlusny, tak sa snazim len to fakt dolezite na com trvam a tam uz neustupim.

Mrakoplas Jo asi jo, ja trpeliva jsem, ale myslim, ze nevim moc, jak na to;-). Ale myslim si, ze je ucinnejsi, nez abych dvacetkrat rekla, ze do kocky se nekope je proste lepsi tricetkrat ukazat, jak se kocka hladi a na to jsem v posledni dobe celkem rezignovala.

Pinot Noir Jojo, ja si ani nemyslim, ze mam velka ocekavani, ale je to nejak vic veci najednou;-).

Mrakoplas Pozitivní motivace rozhodně funguje. Navíc tyhle umanuté typy, jako je ten náš, to zakázané vyloženě láká. Jakmile se to povolí, přestane to být atraktivní. V tomto pořád bojuju s tchány, vůbec to nechápou a jejich komunikace s ním je proud zákazů a výtek. Nedávno si vymyslel, že si bude hrát na jídelním stole, ale tak, že on bude sedět uprostřed toho stolu a jezdit kolem sebe autíčky. Mně je to upřímně úplně jedno, naopak, pokud jsem během takové aktivity schopna třeba uvařit, vyloženě to vítám. Když to ale uviděli prarodiče, to byl poprask! On ještě docela dá na zákazy s odůvodněním, nelez mi sem, je tu horká káva, syrové maso, rozepsaná faktura, ale jejich zdůvodnění "to se nedělá" je pro něj jak popíchnutí just to dělat. Takže byla hysterická scéna. Samozřejmě. Dva dny na to ho to přestalo bavit a už po tom ani nevzdechne. Tak proč to hergot museli tak hrotit?!

Jen tak na okraj, po nedávné oslavě muž najednou řekl, ti naši, to je děs. Oni pořád jen zakazují. Nedovolili by mu žádnou zábavu, žádnou činnost. Pamatuju si z dětství, jak mi to bylo odporný, pořád jen zákazy, jak jsem to nenáviděl. To mě úplně šokovalo, protože jsem myslela, že to vidím jen já ;) A pochopila jsem, proč já musím být ten tvrďák, já musím vychovávat a neoblomně trvat na těch pár synových povinnostech, ačkoliv jsem předpokládala, že to je spíš otcovská role. Vypěstovali ve svém synovi fakt silnou averzi k těm zbytečným zákazům, vidím, jak se úplně naježí, když s tím vyrukují na Rišáka.

Pinot Noir Jo tak to ma partner taky, ale ne k zakazum, ale aai ke vsem pravidlum a trestum:-D:-D Ze u nich byly furt jen nejaky nesmyslny pravidla a tresty za blbosti, a on ze si jen rikal ,,ty jo, urcite nejsem jejich,,. Jako ja zadny takovy pocit ze sveho detstvi nemala a, pritom jsme nejaky mantinely rozhodne meli, doma jsme furt museli pomahat a tak, ale asi zadna zbytecna buzerace za kraviny.

Karja Přesně! Moji rodiče uměli mantinely nastavit tak, že jsem je chápala a akceptovala. Samozřejmě mě nějaké jednotlivosti nakrkly a v duchu jsem je mockrát poslala někam, ale přesně jak říkáš, nebyla to zbytečná buzerace, ani nemyslné zákazy. Muž není žádný rebel, takže těch trestů zřejmě tolik nezažil, ale ten trvalý proud zákazů a příkazů je mu doteď očividně odporný.

Pinot Noir No jako ja z nej obcas nejakou jednotlivost vytahnu (ale nejde to uplne lehce) a jsou to fakt blbosti uplne az absurdni. 

Mrakoplas Pozitivní motivace rozhodně funguje. Navíc tyhle umanuté typy, jako je ten náš, to zakázané vyloženě láká. Jakmile se to povolí, přestane to být atraktivní. V tomto pořád bojuju s tchány, vůbec to nechápou a jejich komunikace s ním je proud zákazů a výtek. Nedávno si vymyslel, že si bude hrát na jídelním stole, ale tak, že on bude sedět uprostřed toho stolu a jezdit kolem sebe autíčky. Mně je to upřímně úplně jedno, naopak, pokud jsem během takové aktivity schopna třeba uvařit, vyloženě to vítám. Když to ale uviděli prarodiče, to byl poprask! On ještě docela dá na zákazy s odůvodněním, nelez mi sem, je tu horká káva, syrové maso, rozepsaná faktura, ale jejich zdůvodnění "to se nedělá" je pro něj jak popíchnutí just to dělat. Takže byla hysterická scéna. Samozřejmě. Dva dny na to ho to přestalo bavit a už po tom ani nevzdechne. Tak proč to hergot museli tak hrotit?!

Já tady u toho hlavně nechápu tu potřebu prarodičů do toho zasahovat. Vždyť je to "tvoje" dítě v tvým domě a když ti to nevadí, tak čeho dosáhnou, když mu to jednou zakážou?

Taky se s tím občas u babiček potýkám, že vlastně nerozumím tomu, proč musí v ten relativně krátký okamžik, kdy jsou s malou u nás doma nabourávat moje pravidla. Ať už teda zákazový, nebo že něco neřeším a ony jo. Ideálně ještě když u toho dítěti říká "dostaneme sprdung, protože jsme to udělaly (rozuměj já tchýně jsem to udělala) jinak, než chtěla máma". Neřeším, kdy je malá u nich, to když pominu nebezpečné a zjevně nevhodné věci,tak víceméně to beru tak, že jejich dům, jejich pravidla a když si to nastaví tak, že jim časem poleze po hlavě (a to ta naše malá můra učtitě bude) tak je to jejich problém. Ale prostě u nás doma určuji pravida já (muž) a nevím proč je tam to nutkání to pořád zpochybňovat.

Mel jste nekdo prosim kocarek s vloznou taskou? Vim, ze jsou toho plna emimina a mam neco procteno, ale tady tem radam verim nejak vic....Jde mi o to, zda to plne nahradi korbu, je to pekne tvrde nebo je to takova spis fuserina.