Luna to musím - nemusím je fakt strašný, jak to má člověk zabudovaný v hlavě. Jsem od včera do pátku sama doma, pak zas jedu k mámě, a protože tam čekám dost potíží a nerváků, tak jsem se rozhodla, že si tyhle dny budu dělat jen to, co chci, a vykašlu se na uklízení a zahradu a všchny povinnosti. Tak už mám srovnanou skříň, přebraný a vynesený tříděný odpad, vyprané asi 4 pračky a připravené věci na žehlení... a když si jen čtu, tak stejně mi hučí pořád někde v hlavě, že bych měla něco dělat.
jo a ještě k tomu, že odpočívat můžeš, až když je všechno hotový... když on to za tebe nikdo neudělá... mě vždycky muž říkal, běž, vždyť můžeš dělat, co Tě baví... ano, můžu, ale kdyz na mě všechno počká neudelany, tak to jaksi ztrácí význam, že... a to už nemluvím o tom, že mě samotnou celkem nic nebaví... baterky dobíjím zásadně v nějaké párové aktivitě nebo s někým koho ta činnost taky baví a ideální je, když ta aktivita baví toho konkrétního, s kým jsem ve vztahu.. to je pro mě nejvíc .. prostě sílu pro sebe a ten zivotabudic čerpám že vztahů... to taky není ideální, ale nic lepšího jsem pro sebe nenašla... sama si ty baterky nabít neumím...
