Tedy, nerozumím tomu, ale Methionin je aminokyselina, ne hormon. Nemyslela jsem, že by jí vlasy padaly "stářím", ale že se v tomto věku mění, aspoň co si pamatuju. Na její jídelníček už nemám moc velký vliv, stravuje se většinou mimo domov. Mmch, podle mě jí vypadaly cca dvě třetiny vlasů. Měla opravdu hodně vlasů, takže to není až tak vidět, ale je to tak.
Miri,
Vzpomněla jsem si...
...moje sestra měla od puberty vlasy dlouhé do pasu, platinově vlond(přirozené, nebarvené) a culík silný jako zápěstí,
prostě byla jak princezna.
Někdy kolem 20tky jí to radikálně zřídlo, min o víc jak polovinu.!, a zůstaly jí jemné, nijak husté vlasy dodnes(41 let)...
Hormony bych na to také nedávala.!
Vlasy jsou dané geneticky.
U mladého člověka pestrá strava, fyz. zátěž, čerstvý vzduch a, to nejen pro mladé, pracovat s psyché...
...a čínská medicína.
Ja jsem nemyslela, ze methionin je hormon, jen jsem se divala na slozeni - psala jsi, ze ji hormony chtela napsat doktorka 
Hormony chtěla doktorka napsat mně (už mi cpe hormony) a nikoliv na vlasy.
Pokud jsou vlasy dané geneticky, co se mohlo Tvojí sestře stát, že se genetika neprosadila a vlasy se jí tak radikálně změnily? Spolužačce se výrazně změnily vlasy po trvalé. Myslím, že už se na původní množství a kvalitu už nikdy nedostala.S psychikou puberťáka, pro kterého jsem otrávený vzduch a nicmi neříká, s pracovat nedá.
...co by se genetika neprosadila.?
Prosadila - prostě měla husté a pak jí zřídly.
Její genetika byla daná časově...
(Nikde není psáno, že genetika pouze znamená, že má člověk vlasy husté či řídké od narození do stárnutí(cca 40+) stejné.)
Ona není ten typ, že se stresy podepisují na jejích vlasech, resp. měla také několikrát značně zátěžové situace a vlasy byly beze změny.
To se týká event. mě...
Ok, puberťáci...
...a byla vznesena, jakoby nenápadně, poznámka, že vlasy mohou být i něčím, co jí štve, trápí, co si třeba ani ona sama nechce přiznat, připustit.?.
A že jestli chce, že tu pro ni jsi, kdykoliv.
Ale jestli si myslí, že to je nesmysl, nebo jestli o Tvé "rady" nestojí, že v pohodě, jak myslí...
Neměla by cítit jakkýkoliv ná/tlak...
Tak to jo, ja to pochopila tak, ze chodis s mladou po doktorech jako doprovod a ze se to tykalo ji.
Ale v nasem veku (i kdyz jsi mladsi nez ja, ale to je snad uplne kazdej 
) uz par nejakejch hormonu neni na skodu, protoze nase vlastni, malo platny, proste ubejvaj... a nejen vlasy, ale i kosti ridnou 
Myslím, že zas nastalo období,kdy se mnou nechce mít nic společného. Takže je zbytečné, abych to nějak řešila. Díky!
Mám ve vlastních hormonech takový nepořádek, že si to nemůžu dovolit. Ovšem doktorka se na nic neptala, jen by hbitě vypsala recept.
No to vis, firmy dokazou bejt vdecny
...já teď odpovím spíše obecně, co není vyjímkou..., a to -
že děti, i ty větší dost často stojí o pozornost, a hodně, přestože se chovají tak, že si člověk myslí pravý opak.
A je jedno, zda jsou vzorní žáci, bezproblémoví jedinci, a nebo zda to jsou známí rebelové...
Ony si o to, o tu pozornost neumí nebo stydí říci...
No, a někdo to pak nezvládne a skončí, byť třeba na čas, nedobře...
Ale i kdyby dítě nechtělo ani dýchat společný vzduch s rodičem, je dobré, důležité, aby vědělo, že ten rodič tu pro něj je, kdykoliv.
A ať už je jakýkoliv...
Mně vlasy padaly dvakrát v životě:
1. Stres a nespavost na vejšce (šílený stavy). Strava tomu asi takly moc nepomohla.
2. Po porodu.
Funitelovi se začalo dělat vzadu na hlavě kolečko ve chvíli, kdy byl psychicky v zadince (pak jsem ho z toho vysekala a rázem měl zase vlasů na tři hlavy. )
Genetika v tom určitě bude taky hrát roli, ale když se řekne padání vlasů, první, co mě napadne je přetížená psychika (s výjimkou pánů, co to maj fakt dědičný:) ). Asi to nemusí bejt nutně stres, ale klidně třeba jen dlouhodbá snaha zvládat víc, než kolik je zdrávo (což je individuální, každej to bude mít jinak)...
O pozornost nestoji, asi jako nekdo, kdo nestoji o jidlo, protoze nikdy nemel hlad. Veci resi za mymi zady, od doby, kdy pobrala prvni myslenku.
Jinak já se teda musím "pochlubit". Mám teď na hlavě zhruba tohle:
Moje kadeřnice mě nakonec na ten sidecut ukecala. Nejdřív jen nůžkama, ale teď už jsem si poručila strojek.
A musím říct, že jsem se ještě nikdy necejtila líp!
...jo, tyhle typy účesů jsou šmrncovní.!, určitě Ti to sluší
V dnesni spolecnosti je relativne snadne zvladat a nikoho nepotrebovat, leda, kdyz se neco hodne pokazi.
...no, dovolím si nesouhlasit,
resp. myslím si, že dnešní doba je značně náročná - hodně svobody, hodně možností, málo přirozených autorit, mantinelů(v to dobrém smyslu slova),
hodně tlaků ze stran konkurence ve všechmožných oblastech, a paradoxně lidé mi nezřídka připadají jako hromádky neštěstí a nebo ti, kteří naopak řeší "pitomosti", atd. ...
Celkem souhlasim - to mnozstvi vseho... lidi (nektery) proste psychicky nestihaj.
Za nasich mladejch let jsme si mohli vybrat tak akorat mezi Rujanou a Rumunskem... mezi Vinnetouem a ruskym valecnym filmem mezi hnusnejma a jeste hnusnejsima hadrama... na jednu knihu jsme stali hodiny frontu... dneska clovek nevi kam driv skocit. Vo tech internetech ani nemluve
A nejen ze se to nestiha, nekdo si nedokaze vybrat... a dalsi jsou zpruzeny ze nemuzou sedet jednim zadkem na vice zidlich, to je hotova schizofrenie... a jiny jsou zase v depresi, ze nemuzou mit z ty nabidky uplne vsechno...
Holt pokrok nezastavis
Jo, je to zvláštní doba, jakmile nad tím začnu víc přemýšlet, je mi z toho divně. V mém okolí děsivě přibývá lidí s psychickými problémy, navštěvují psychology a psychiatry 
. Svět a život se neskutečně zrychlil a spoustě lidí na to dochází dech.
