Knihy - co jsme přečetli, doporučení...

dost_bot to znímhodněnzajímavě, zkusím po tom mrknout

edit: sakra v knihovně to nemají

Malvin diky za tip, sedmou funkci jazyka i tu povidkovou knihu jsem si tez zapsala. Ja porad u ctbrteho dilu grnialni pritelkyne, ke cteni se ted dostanu tak na pul hodiny pred spanim, ale jeste par tydnu a bude volneji, uz se tesim.

baltik Nejste balík. Ten styl je takovej podivnej a rozhodně nesedí každýmu.

Aranel já když sem četla ten příspěvek od baltik prvně, tak sem si říkala, proč baltik píše že je baltik 

Slepý vrah od Margaret Atwood - ze začátku jsem moc nevěděla, co se tam přesně děje, ale nakonec se z toho vyloupl dobrej a zajimavej příběh.

Taky čtu pěknou knihu: Vypravěčka od Jodi Picoultové.

Včera mi přišla poštou Osamělost prvočísel (nojo, až teď, ostuda), tak jsem si řekla, že jen tak cestou v šalině nakouknu, no a úplně mě to vcuclo! Zajímavej příběh, trochu mě překvapuje, že to na Goodreads vlastně nemá zas až tak dobrý hodnocení... 

Karoleena tak on je to takovej ‘obyč’ příběh, ale čte se to dobře..

Karoleena osamelost prvocisel je super! Ale kdyz jsme to tu probirali posledne, tak mi z toho nejak vyslo, ze mira nadseni zalezi na souzneni s pribehem, ze sebevedomejsim jedincum se to az tak nelibilo

Karoleena Jee, to jsem četla tak dávno, že už si to vůbec nepamatuju. Až mi zase dojdou knihy, můžu si to přečíst znovu.

Čtu Temná komora Damoklova od Hermanse, ale zatím se rozkoukávám. Od stejného autora jsem už četla Nikdy spánek a můžu určitě ho doporučit, hlavně konec, ten byl libový. Ale chce to mát tu správnou náladu, hlavní hrdina je takový trochu "ťunťa", čímž mmi docela pil krev.

Ostatně právě třeba nizozemská literatura mě úplně míjí, kromě toho Hermanse znám snad už jenom Po Valentýnu od Endigové, ale ta je moje velmi oblíbená

Ounz Já teda jsem měla smůlu. Známá a jiná další (a další tři taky) básnily o Cizince - seriálu. Tak jsem si říkala, že si to přečtu. Jsem byla doma s nemocnejma dětma, tak kdy jindy. NIKDY JSEM NEČETLA VĚTŠÍ HRŮZU. Jako první díl jsem nějak louskla. Ale ta Vážka v jantaru, to bylo utrpení od první strany. Dala jsem 200 a poslední tři strany, abych věděla, jak to dopadne. Kniha asi 700 stran. A já jsem přitom takovej všežravec, já přečtu skoro všechno, dokonce i pana Graye s tou Steelovou jsme dočetla až do konce, vědoma si toho, že to je děsnej příběh. Ale tohle. To ne. Ach. A eště za tu knihu dlužím v knihovně pokutu, protože jsem ji neměla čas vrátit. Potřebuju si spravit chuť. Nutně. Měla jsem zálusk na Hanu, ale fakt je to tak smutný? To zase celý probrečim.

Gellnerova mně to smutný přišlo, ale je to dobře napsaný, dobrá kniha. To zvládneš.

jinak já dočetla Doupě teď, a jestli někdo váhá, tak jako jo, není to špatný, i když Němci se mi líbili víc.

Tak s tím uložením do dlouhodobé paměti doporučuji Pokoj ,  Emma Donohgue.

Na tuhle knížku se jen tak zapomenout nedá.

Docetl nekdo anezku?

SPOIL:

a dnes a teda mam z te knihy celkem rozporuplny pocity, zejmena charakteristika matky v prvni pulce mi prisla jedno velky klise a nektery momenty (internetovy tehotensky diskuze) na hrane parodie. Uvod naopak genialni a druha pulka hodne dobra.

Celkove mi to prislo nosny tema, zpracovani spis slabsi, plus za zmineni roku kohouta.

Gellnerova Hana je smutna ale moc doporucuji

Dočetla jsem poslední díl Geniální přítelkyně a dobrý. Na začátku mi to přišlo trochu banální, ty vztahy, ale pak ten děj začal být hodně zajímavý. Líbilo se mi mimo jiné, jak autorka zvládla popsat zestárnutí té vypravěčky... 

Gellnerova Hele, Hana je smutná, ale tak nějak....budeš spokojená. Třeba Zvuk slunečních hodin od Androníkové (když beru v podobném tématu a české autorce) se mnou zamával daleko víc. 

Za Velikonoce jsem přečetla Šílené výčitky od Moriarty a jak se mi líbily Sedmilhářky, tak tohle byl pro mě dost propadák. Nejhorší kniha od ní (četla jsem možná i všechny), vleklo se to, docela průhledná zápletka a skončilo to jako červená knihovna. 

Taky jsem naproti mému obvyklému výběru přečetla Dlouhá cesta na malou rozlobenou planetu....a i když bych si to netroufla nikomu doporučit, tak vlastně musím říct, že se mi to líbilo, hlavně se mi po skončení stýskalo po hlavních hrdinech :-). Je to sci-fi, nic moc se tam neděje a celé je to hlavně o vztazích mezi posádkou složenou z obyvatel celé galaxie. Každý vypadá jinak, má jiné zvyky a kulturu...a všichni jsou nuceni spolu vyjít. Vlastně taková alegorie  na téma rasismu a xenofobie :-)

No a teď se konečně chystám na čtvrtý díl Geniální přítelkyně. 

Garfie Mně se Planeta taky líbila! Sci-fi čtu hodně a ten pomalu plynoucí neděj mi přišel vlastně dost osvěžující. Jsem zvědavá na druhej díl, má být snad ještě lepší, než ten první, ale bůhví kdy vyjde, v Hostu ho ještě nemají v edičním plánu, a zas číst to v angličtině, když jsem začla češtinou... 

Karoleena Ani jsem nevěděla, že má vyjít druhý díl, tak super, místo stýskání těšení :-) V angličtině bych si na to teda netroufla, všechny ty vesmírný a technický výrazy...:-/

Garfie On to není vyloženě druhej díl, ale spíš volný pokračování, ani v něm nemají být všechny postavy z prvního dílu, ale víc už nevim a radši jsem ani nepátrala, nerada bych si něco spoilnula. :)