Cestování

Tak honem, globalizace pokračuje a začíná to být cítit! :-) A děkuju, ještě občas něco přihodím, mám teď docela zásobu fotek. 

Opravdu nádherné fotky! :) Ta gejša na poslední fotce 
Já bych se opravdu ráda jednou do Japonska podívala, ale je to pro mě prozatím úplně něco nemožného, jelikož jsem zatím nebyla dál než v Evropě a nejsem vůbec cestovatelský typ.. Ale o Japonsku sním poté, co jsem přečetla knížku Gejša od Goldena :D
Těším se na další fotky :)

Japonsko je přitom hrozně civilizovaná země, myslím, že na cestování velmi přívětivá. 

A není to gejša, ale Japonka v kimonu :-) Potkat gejšu jen tak na ulici je prakticky vyloučené, i když se mi to jednou podařilo, ale to bylo v Kjotu, ve čtvrti, kde se gejši dosud zdržují. A je to už deset let. A byla velmi milá, ale zakázala mi fotit :-(

Garfie Mám jedny takové ty volné splývavé nasrávačky, co se letos celkem nosily, tuším z Maroka. Ale k pohorám by vypadaly fakt směšně, to si nedovedu představit  Mám celý víkend na to to vymyslet, tak uvidíme. Hlavně si to pak všechno celou dovolenou potahnu v batohu, tak se nesmím moc rozvášnit.

Ještě mě napadá jedna otázka, a to jestli je potřeba mít svou moskytiéru, nebo jestli je opravdu všude? Budeme spát rozhodně v levnějším ubytování, které budeme shánět až na místě. 

Ja jsem jednou v nouzi skoncila v nasravackach a pohorkach ve Vietnamu a bylo to fakt hrozny.  My jsme zrovna na Sri Lance spali vetsinou v levnejsim ubytovani, vsechno na blind a moskytiera vsude byla. 

Je mozne ba pravdepodobne, ze vsichni pro me stejne vypadajici asijsti turiste nejsou Japonci  Ale nemyslela jsem to na ne, ze se chovaji spatne. Daleko nejhorsi byli Polaci v Recku.

Mne se v Japonsku moc libilo, ale s jidlem to pro me bylo spatny. Jsem jako vase deti Prezivala jsem na ryzi, takove slisovane ruzne ochucene trojuhelniky to byly, pak nejake mlecne vyrobky, chutnalo mi vsechno se zelenym cajem. Dobry zazitek byl jist hulkama neco jako bramborovy salat, ale nespojeny majonezou. Jedi deti hulkama?

Zapomnela jsem pochvalit fotky, je to nadhera.

Ty slisované trojúhelníky se jmenují onigiri a pořád si trochu pohrávám s myšlenkou, že bych je u nás začala vyrábět, přijdou mi v té hubnoucí a bezlepkové době jako super svačinka :-) Děti jedí hůlkama, ale ony už doma jedly hůlkama třeba špagety. Mají speciální dětské hůlky (i doma v ČR). Teď jsme měli dokonce vtipnou situaci, když jim někde v restauraci ochotně bez ptaní donesli lžičku a vidličku a ten menší je automaticky vzal jako hůlky a pokoušel se s nimi jíst 

Tak jsem ti udělala podrobnou studii na téma japonské ulice . Princip je ten, že máš byt v menší bytovce, třeba cca šest rodin, každý má vlastní vchod. Pak tady existuje něco, čemu říkám "bytovky na zemi". Malinkaté domečky nasekané jeden vedle druhého, prakticky bez pozemku. A nakonec původnější zástavba. Všechno foceno v místě, kde žijeme, ale jde o nově vystavěné město v 50.letech, něco jako u nás Havířov, v podstatě i stejně velké. 

A takhle nějak vypadají ulice původních menších měst (pokud je nezničilo zemětřesení nebo požáry, protože jde vesměs o dřevostavby). 

skvele fotky a moc rada si vsechno prectu. Strasne se tesim znova do Japonska 

to je uzasny, moc dekuju!

"no ja si prave nejsem jista, zda to v praze naplnuji zrovna japonci. Nejsou to spis korejci a cinane?"

Jsou. A chce se mi dodat bohužel.

Parádní fotky. A ta slavnostní tabule! 

ty původní domy a ulice mají skvělou atmosféru... 

Děkuji :-) Nedávno jsme byli v úžasné místní restauraci. Nechali jsme tam dost velkou útratu a při placení se ukázalo, že se nedaří zaplatit kartou. Chtěli jsme vyběhnout do bankomatu, ale majitelka prohlásila, že nás od vidění zná a že stačí, když se zastavíme během dalšího dne. No kouzelné!

Mám ta stará japonská města hrozně ráda, zvlášť ta, která ještě neobjevili zahraniční turisté. :-) Jen se do nich těžko dostává, nejlepší je, když tam nestaví vlak. 

fakt super... a to jídlo!!

teeeeeda