Však už lovím !

"Ak sa mi vôňa páči a navyše ešte aj drží, tak som úplne ok s tým, že si drží rovnaký charakter po celý čas. "

Přesně vyjádřeno. Taky mám ráda, když vůně dodrží to, co slibuje na začátku - žádný velký zvraty a překvápka nepotřebuju.

To je taky to jediný, co se mi líbí na zde zmíněných Montalkách... který jinak nevyhledávám.

Santal des Indes - AMOUROUD 

Je to jako vstoupit za deštivého podzimního dne do kostela, zavřít za sebou těžké dřevěné dveře a zůstat tam sám...

Všudypřítomná vůně kadidla... S každým nádechem intenzivnější a omamnější, přesto jemná, hedvábná... Po několika krocích, nadechnutích, vás naplní...

V několika paprscích vkrádajícího se světla z venku se víří lehký prach z hořkých bylin... pelyněk, velmi suchá cedrová kůra...

K tomu narcisy - až překvapivě zářivé, svěží, živé...

A navoskované dřevo z kostelních lavic, staré a chladné, až vás to někde uvnitř lehce sevře...

Vlhká vůně hlíny, deště a listí, kterou si s sebou nesete z venku.

A do toho všeho po celou dobu nekonečné kouřové tóny santalu, jen Bůh ví, odkud se berou... Zdánlivě nepatřičné, přesto zásadní, protože jejich sladce uklidňující hřejivost je jako světlo v chladné temnotě.

Tahle vůně je jako rozlitý černý inkoust - zcela jistě zanechá stopy, pokud rychle nezakročíte... Ale komu to vadí... 

A kruci...

... jojo... ja jsem mela maly vzorek z Harrods, prozila jsem s nim krasne dva dny... Poprve po delsi dobe mam pocit, ze bych prave tenhle parfem opravdu hodne chtela, tak uvidime... 

Musím skúsiť, keďže Shanaan som už evidentne prešvihla.

S.A.C.K.Y.: Qaaid

Je pro mě vůní anglického gentlemana, který si do náprsní tašky právě uschoval tabatěrku se skořicovým tabákem a usadil se s ní do koženého křesla (labdanum) a mohl si dopřát sklenku vybraného rumu a pozorovat žhavé uhlíky v praskajícím krbu (ambra s kadidlem). Jehličnatý cedr v základu pak vyvolává zajímavý dojem, že se ale ještě nestihnul hladce oholit a tvář mu tak zdobí pichlavé strniště. A ta výdrž!

S.A.C.K.Y.: Miraj

Je záplavou citrusů v bio kvalitě. Máme tu plátky čerstvě nakrájeného citrónu, pomeranče a limety, na něž nám kromě mandlového prachu bohužel napadalo i trochu omítky. Citróny naštěstí zůstaly uchráněny, a tak je můžeme použít jako ozdobu pro našlehaný vanilkový krém s tónem sušené smetany, který zakápneme rumem, a vyčarovat z Miraj delikátní gurmánku.

Anyway /JULIETTE HAS A GUN/

Decentnější a sofistikovanější sestra (ne)parfému Not a Perfume. Svěží a čisté citrusové tóny, lehký závan jasmínu a sladké dřevité tóny v drydownu, to vše zahaleno jemnou mlhou ambroxanu. Jednoduchá a čistá kompozice. Nadprůměrná výdrž i intenzita.

Evody: Onde 7

Je další vůní, inspirovanou Kyphi, starodávným druhem egyptského vykuřovadla, kde se pálilo hlavně při oslavách a svátcích. Správné Kyphi obsahuje minimálně 10 ingrediencí (olibanum, myrhu, benzoin, skořici, jalovcové bobule, kořen galgánu, rozinky, víno, med, koriandr) a jeho výroba trvá i několik měsíců. Díky různorodým ingrediencím pak velmi plnou a bohatou vůni.

V případě Onde 7 byla štiplavost skořice nahrazená pikantně nasládlým zázvorem, pozvolna se rozpouštějícím v medu, doprovázeném slámovými, zemitými a kořenitými tóny narcisu. Olibanum s myrhou zase nahrazuje pryskyřičnatá, zemitě peprná vůně guajakového dřeva, které je po rozvonění uhlazeno balzamickým včelím voskem a tonkou. A nakonec se díky směsi ambrovanilky, labdana a pižma v základu dočkáme i těch „rozinek a svařeného vína“.

Dnes novinky od Jul et Mad (podrobněji ve vlákně značky) a už abych začala šetřit, protože Fugit Amor budu rozhodně nutně potřebovat, Mon seul désir možná také a Belladone se mi rovněž líbila (ale po hutné květinové vůni se nyní nepídím). Celá trojice je velmi povedená!

Sú schopné vytlačiť z tvojho pomyselného nákupného zoznamu aj Terrasse a St.Germain a Stilettos on Lex?

Vavavoom už má?

Fugit Amor je momentálně na prvním místě. Vavavoom ještě nemá (zkoušela jsem tam jenom ze vzorkového balení), ale začátkem května už by tam vůně měly být k dispozici.

Hiram Green: Arbolé Arbolé

Arbolé, arbolé, seco y verdí. (Tree, tree, dry and green.)

Hiram Green opět dokazuje, že i z přírodních ingrediencí se dá udělat originální a dobrá vůně. I v této pačuliovce, která dostala svůj název podle stejnojmenné básně Federica Garcíi Lorcy, příjemně překvapil. Pačuli je totiž úplně jiné než jak ho známe, není zemité, dřevité a vůbec ne zatuchlé, je to svěží zelené pačuli, dokonce trochu pudrové a sladce květinové. Že by sem Hiram přidal nějaké medové kvítky? Kdoví. Co sem ale přisypal určitě, je koření, hlavně hřebíček a trochu skořice.  Do základu doplnil santalové dřevo a krémovou mandlovou tonku, která s vanilkou, ambrou a troškou suchého zakouřeného dřeva pačuli krásně doplní. Vzniklo tak hebké, krémové a balzamické pačuli s dobrou projekcí a velmi dlouhou výdrží. A já se těším, co pro nás Hiram připraví příště.

Tak na koření jsem bohužel při zkoušení Arbolé Arbolé štěstí neměla, místo toho jsem v ní zaznemanala vůni surového kakaa. Ovšem máš pravdu, že tam to pačuli nemá jen tu suchou, prašně zemitou polohu, ale je především zelené. A v tom zbytku se pak už taky shodneme.

Bibliotheque Byredo.

Kontrast mezi růžovou vyvoněnou slečinkou a nečesaným drsňákem v kožené bundě...To už tu bylo opravdu mockrát. Přišel s tím Angel, všichni nadšeně tleskali a pak se kopírovalo ve velkým. Už ani nevím, kolik takových parfémů vzniklo. U Byreda na to šli mnohem chytřeji. Když růžová slečinka, tak sladká tak, že si utíkáte vyčistit zuby rychlostí blesku. Sladká jako koš plný přezrálých švestek a broskví a s obřím věncem pivoněk na hlavě. Když temný démon v černé, tak pěkně zjizvenej a s šroubovací nohou. Plíseň a zatuchlina v ceně.

Z počátku se na sebe dívají s opovržením. Pak proběhne pár ironických narážek...Nebudu to protahovat, kráska a zvíře si nakonec dají rande ve skladu vyřazených tiskovin. No a máme z toho cover verzi Where the wild peonies grow. Ale tohle naštěstí tragicky neskončí.

Vyborna recenze.. 

Bibliotheque jsem zkousela nedavno, ale se svoji recenzi se ted uz "obtezovat" nemusim, ta Vase bohate staci... 

Interlude Woman Amouage.

Jak jsem se na tenhle vzorek natěšila! Amouage bohužel taky ještě příliš zmapovanou nemám, zkoušela jsem kdysi parfém Dia a po pravdě si vůbec nevzpomenu, jak voněl. Interlude bych ovšem asi hned tak nezapomněla. Je nádherná! V poslední době jsem si strašně oblíbila kadidlo, které je poměrně dost cítit. A přestože nemám ráda kombinaci kadidla a ovoce, tady mi to zmiňované kiwi nevadí. Je to taková "povalovací" vůně. Pomalý rytmus, úplně slyším takový ten zvuk, teď teda hudebně vzdělaní odpadnou pod stůl, ale když má bubeník místo paliček takový ty šlehače od mixeru... V tomhle případě ale na ty bubínky hraje orientální krasavice s linkama ostrýma jako Neptunovy vidle. V klubu je šero, sem tam zavoní káva a hlavně! Napětí by se dalo krájet, protože vidět princeznu Jasmínu za bicíma? To se musí vidět!

Tak to moc děkuji. Já na ty recenze moc nejsem, teda neumím to tak pěkně popsat jako ostatní. Ty složky a tak...spíš prostě tu atmosféru.

Moc pěkná recenze,vnímám jí podobně v té první fázi. Na mně se přeci jen tváří více jako ta vyvoněná slečinka. Avizovanou atmosféru knihovny, dřevěné police a staré knihy postrádám.

Ja citim stejne jako Luna  takovou tu "zatuchlost" drevenych polic knihovny, jen si nejsem jista, jestli je to opravdu tim parfemem, nebo je to u me takove to "prani otcem myslenky", protoze tam tu typickou vuni knihovny proste citit chci... 

A jeste jedna vec - dnes je to tu jedna pusobiva recenze za druhou, mam samozrejme na mysli wendulka a recenzi na parfem Warszawa...