La Collina Toscana: Corte Belfiore
Je to tak, s květinami má tahle vůně pramálo společného, ale to vůbec nevadí, protože kromě orientu má v sobě i spoustu gurmánského. Na začátku je trochu říznutá růžovým pepřem, po ní už vás zahřeje čerstvě otevřená láhev slivovice – není rozlitá po stole jako v Baume Tolu, naopak je sladší a sládne čím dál tím víc.
Slouží totiž, jak už opět bylo napsáno, jako dochucovadlo pro přípravu čokoládovo-karamelového perníku, posypaného skořicí a pár zrníčky zázvoru. A šup s ním na dvě hodinky do trouby. Vy však nikam neodcházíte a stále nasáváte tu chutnou, linoucí se vůni.
Nakonec to nevydržíte, vytáhnete ho z trouby o pár minut dřív. Vůbec vám nevadí, že se z té laskominy ještě kouří (velmi jemná stopa suchého kouře z kadidla) a už se ládujete. Až v samotném závěru se objevuje trocha santalu vysušeného na troud.
La Collina Toscana: Borgo delle Stelle
Nějak mi uniká, proč se tahle vůně v překladu jmenuje hvězdná vesnice, i když totéž se mi stalo i s Corte Belfiore, kde mě květiny nějak minuly, ale je to je asi fuk. Tady na vás na začátku čeká štiplavý šafrán a lehoučkým ovocným jasmínem.
Po chvilce před vás postaví pohár teplem se roztékající banánové zmrzliny (ylang), zakápnutou medem. Hned vedle leží miska fialkových bonbónů, posypaných vanillkovým cukrem.
Trocha vlhkých mechových tónů v základu se vás sice snaží přesvědčit, že by tahle vůně měla být i chypre, jenže ta pudrová a medová sladkost se vám pořád lepí na paty a ne a ne se pustit.
.
), ani jsem neměla zájem zkoušet na kůži. asi to přehodnotím.
