Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?

Popisuješ Séville a l´Aube naprosto přesně. Pro mě je to zatím pořád nejzajímavější a nejkompaktnější L´Artisan, co jsem zkusila.

Carita: Carita EdP

Tuhle vůni byste pravděpodobně v dnešní záplavě nikovek přehlédli, přesto se s ní pojí jedna taková menší zajímavost. Podle www.parfumo.de v ní totiž jako v jedné z prvních vůní vůbec byla použita parfumérem Alberto Morillasem molekula Paradisone, vyvinutá ve Firmenich. V podstatě se jedná o dále rozpracovaný hedion, vám známý pravděpodobně z Kenzo Flower, který připomíná vůni citrusů a jasmínu. V tomto případě prý byly květinově-ovocné tóny rozvinuty i o vůni čaje a tabáku.

No a jak to vypadá v reálu? Ano, voní po ledově svěžích citrusech a jasmínovém čaji, ovšem nechápu, proč se s tím tak patlali, když to trvá jen pár minut. Tím hlavním, kolem čeho se Carita točí, je totiž růže s mandlovým marcipánem (otočník). Zprvu je svěží, s ovocným nádechem, postupně však v kombinaci s fialkou začne připomínat vůni čerstvé rtěnky a jemného pudru. Člověk by už skoro jásal nad tou krásou, jenže to by po dvou hodinách nesměl nastoupit pižmovo-ambrový ocásek "eau de prádelna", který to celé zabije.

...na tuhle vůni jsem byla už x měsíců hrozně zvědavá, někde jsem na googlu objevila na obrázku krásný flakonek, tak jsem šla na složení a jo, to by se mi určitě líbilo.!

...to jako co, prádelna.?, je to vošklivý.?

No jako když vezmeš vyvařené prádlo, nevymácháš ho, pověsíš ho do prádelny a zavřeš tam. Vytvoří se ti tam takový zdrcnutý teplý vzduch od páry, smísený s vůní prášku na praní. Tak přesně to myslím. Ne, že by to bylo odporné, to vůbec, ale je to prostě jak pěst na oko, no.

Neznéte někdo značku Smell Bent? Velmi mě zaujala, spoustu kompozic mají zajímavých a nevšedních... Na Fragrantice jsou některé vůně chválené. Některé zase vyloženě divné. Ale líbí se mi to, po nějaké výplatě asi budu něco objednávat. Do ČR zasílají, za nějakých 10$. 

Už som o nich čítala, ale ešte som neskúšala...som zv edavá, aký budeš mať dojem.

Ambregris: Ambre et Diamant Noir

Jistá vzdálená spojitost s diamantem se dostaví pouze na začátku, kdy ostrý závan aromatické levandule a dalších bylinek doprovází ledově chladné kovové tóny. Za bylinkami už si to šine hořký pomerančový květ s živočišným jasmínem.

A pak je tu vážně Ambra di Luna , kterou proklamovala slečna mudžahedýnová. Tedy není stoprocentní, chybí tomu ten nádherný mléčný mysorský santal, tenhle je suchý, „obyčejný“. Ale ty kožené a živočišné tóny kastorea a „marmeládově“ sladká ambra, to je Ramón jak vyšitej. Ovšem znovu podotýkám, zde je santal suchý a jemně kořeněný. A nad vším se vznáší oblak pudrově pryskyřičnatých, zemitých a chladných „sametových“ tónů chypre.

Von Eusersdorff: Classic Mimosa

Nazývat tuhle mimózu klasickou je podle mě poněkud přehnané, jelikož se v žádném případě nejedná o mimózový soliflor. Hned po hořkém neroli se před vámi zjeví přímořský domek se zahradou, zarostlou lopuchem, jehož plstnaté listy jsou nasáklé vodou. Teprve v jejich středu se nalézá keř s klubíčky žlutých kvítků mimózy, jejichž pyl čerstvý vánek rozfoukává kolem (vůně pižmově vzdušná a zároveň nepostrádá slaný mořský tón) a vyvolá tak úsměv na čerstvě nalíčených rtech (kombinace růže a fialky).

soOud: Nùr Eau Fine

Tuhle vůni jsem chtěla vyzkoušet kvůli poznámkám na www.parfumo.de u Soleil de Jeddah, že prý se jedná o jen přelitý Nur do jiného flakonu. Takže jak to tedy je? Ano, našlo by se tu pár styčných bodů, ale je poznat, že v SdJ si s tím Stephane Humbert Lucas trochu víc vyhrál.

Citrón je tady díky kombinaci s pelyňkem vyloženě trpký, chybí pomerančový květ, heřmánku je pomálu a kombinací s teplým kadidlem rozhodně nejiskří, naopak drhne. Společná je jen "prachová" ambra, jinak je Nur mnohem víc zemitější a koženější. Po pudrovém kosatci tu není ani památky. Místo něj jsou tu navíc sušené meruňky, slepené k sobě medem.

Největší paseku mi tady bohužel dělá cedr. Střídá totiž ostrouhanotužkovou a ostrou, až čpící podobu. Trochu blíž se sejdou až v drydownu skrze prachově nadýchanou vanilku a jemné pižmo, avšak stále tu přetrvává stopa ořezaných tužtiček.

Patricia Choux pc02  (biehl. parfumkunstwerke) 

Jemná a nasládle lahodná vůně. Teplé seno s medem, možná někde vespod odkvétající růže.
Žádná frézie a pivoňka už vůbec, jak uvádí složení. Rozhodně zajímavé a netuctové. Výdrž nedokážu odhadnout, zkoušena ze vzorku.

Reminiscence: Les Notes Gourmandes - Dragée

Tahle vůně je tak trochu chameleon. Mívá dny, kdy na mně voní rovnou jako ulepená cukrová voda a potom mívá dny, jako je ten dnešní. To začíná štiplavým kardamomem, nazelenalými svěžími citrusy a jemnou dřevitostí a vzápětí poodhalí spařené, čerstvě vyloupané mléčné bílé mandle, které zlehka zaprášíme práškovým cukrem. V téhle fázi je to dokonalá mandlová gurmánka.

Po pořádném rozvonění ovšem cukr začíná sílit a změní se v hustou bílou cukrovou polevu, v níž se ty krásné mandle doslova utopí. Než se však ztratí docela, Dragée na chvilku typově připomene L´Instang Magic. Do polevy pak ještě vmícháme varečkou z hladkého cedrového dřeva slaďoučký pomerančový květ a přidáme pár krystalků zkaramelizovaného cukru. A aby nebyla tak sladká, v závěru ji zasypeme jemným pudrovým pižmem.

Paul Emilien: Souffle Intime

Představuje se jako vypulírovaný pugét svěžích bílých květů, doplněný neskutečně krotkou krémovou lilií, pudrovým kosatcem a něžnou, nasládlou fialkou. Květiny jsou podbarveny suchou dřevitostí a jemnou kouřovostí. Avšak tím hlavním, na čem nakonec spočinou, je kopec našlehané vanilkové pěny, kterou následně zahustíme trochou bílé čokolády s kousíčky mandlí (tonka). Tahle vůně má svůj název opravdu zaslouženě. Působí jako taková křehká bílá nevěsta se "šlehačkou".

...hmmm, to by se mi asi líbilo

Berdoues – Vanille – Framboise – začiatok veľmi umelohmotne malinovkový, vyvía sa do tvrdého cukríka, neskôr predsa len nájde trochu civilizovanejšiu rovinu, je niekde na pomedzí cukríka a malinového sorbetu...ako nie je to ani lepkavé, ani otravné, len umelé a nudné...štýlovo by som to prirovnala k Un Just du Baiier od Fragonardu, rovnako naivné a detské, len ten Fagonard je predsa len na lepše úrovni.

Les Couvent des Minimes – Eau des Missions – brutálna vanilka, pod ňou solídny drevený základ, ktorý sa ale veľmi neprejavuje, len je akousi prítomnou kotvou voči presladenosti a „tekutosti“, je jemne korenená, ale tiež len ako určité podtrhnutie a ľahké oživenie onej vanilkovosti. Spolu s drevom pôsobí aj proti spudingovateniu. Žiadne pokusy ani o likér, ani o dezert, ani o vanilkový cukor. Žiadne známky umeliny, ani vanilínu. Neskôr sa pridá štipka ovocia, čo jej pridá jednak na šťavnatosti, jednak na vývoji. Pre milovníkov negýčovej vanilky absolútne povinná jazda, pomer ceny a kvality vynikajúci, možno by to chcelo naporcovať?

To vyzera lakavo

Jj, řekla bych, že tobě by Souffle Intime určitě sedla. Stejně tak Miru. Dokonce i já sama o ní uvažuju.

Cerchi Nell'acqua: Waves

Nenechte se zmýlit poněkud zavádějícím názvem téhle vůně, nic vodního ani mořského v ní nepotkáte. Dostat ji neoznačenou, tipovala bych nejspíš něco mezi Guerlainem a Caronem. Začíná totiž trpkým bergamotem a pudrově pryskyřičnatým oppopanaxem ze Shalimaru vintage, myrhou z Parfum Sacré, hořkým neroli, starodávným mýdlem a jasmínem, jako vystřiženými z En Avion.

Po rozvonění pokračuje pudrovým kosatcem z N´AImez Que Moi. Přidává vlastní prašnou levanduli a hřejivou ambru. Celé představení pak zakončuje koření opět z Parfum Sacré, jen zde bylo přidáno větší množství skořice, santal a krémová vanilka. K tomu si přičtětě skvělou intenzitu a výdrž. Každopádně i přes tato připodobnění mě pan Enrico Buccella a jeho vůně tímto začaly velmi zajímat.

Comme des Garcons: Series 2 Carnation – na začiatku zelené, veľmi štipľavé klinčeky, korenené s čili, hneď na to aj karafiát so zeleňou, po pomerne netradičnom začiatku rýchlo prichádza fáza, keď sa sa zlejú, stlmia, bohužiaľ aj začnú slabnúť, stiahnu sa ku koži a dožijú ako veľmi jednoduchá, neosobná karafiátová telovka. Koniec príde našťastie milosrdne rýchlo.

Nez á Nez: L´Hetre Reve - drevo, ihličie céder, živica, krásna lesná vôňa...niekde kvitnú lesné klinčeky, celé to mierne osladí tonka...rozprávka ako od Dobšinského...len na takýto typ vône nepochopiteľne krátka výdrž

Intoxicated (By Kilian)

Když jsem se k této vůni dostala poprvé, očichávala jsem ji zběžně na cizí dámské ručce a mé původní nadšení z jiskrného zajímavého úvodu klesalo spolu s tím, jak vůně sládla a stávala se pro mě více tuctovou. Zkouším ji na vlastní kůži a dojem mám stále stejný.

Intoxicated začíná naprosto nádhernou jiskřivou a údernou vůní kardamomu v doprovodu té nejjemnější mleté kávy ochucené špetkou mléčné čokolády. Jsem nenáročný člověk, takže kdyby vůně zůstala v této poloze, byla bych (pře)šťastná.  Nicméně se dále přidává sladká pomerančová šťáva se zřetelnou stopou nedusivé skořice. A ještě pořád je to povedená vůně, kterou bych klidně nosila. Časem pomerančová šťáva zkaramelizuje a Intoxicated se, pravděpodobně díky kombinaci s pačuli, pro můj nos ubírá mírně angelovským směrem (ten nezvládám). V podstatě to není až tak sladká vůně, a není ani tak tuctová, jen po rozložení na mé kůži "vykouzlí" Angel, i když v mnohem snesitelnější a odlehčenější verzi.

NADHERA.!

Myslíš vůni? Ale jo . A výdrž je taky dobrá, pořád ji cítím (a stříkla jsem si ji kolem jedné odpoledne).