Decennial Santal Sacre  Lepidlo s upocenym dřevem. Dál to odmítam jakkoli popisovat, je to nechutný.

Cotton Musk Monegalův přešlap - aspoň pro mě. Třešňová aviváž, která se rozplyne do ničeho. 

Pure Mariposa Monegalův reparát. Zeleň a bylinky ve fíkový šťávě, všeho akorát. Jednička dvakrát podtržená!

Roja Parfums Enigma French Kiss kříženej ambrou. Neptejte se mě jak, ale líbilo se mi to. 

Ambre Précieux Poctivá krémová ambra s kouřovým santalem. Uvedena jako pánská, nosila bych ji bez váhání. 

Santal Royal Hezká orientálka s oudem, santal jsem zaregistrovala až hodně hodně vzadu. Růže mi tu nevadí, opět shledávam styčný body s French Kiss. 

Mojave Ghost Asi tak - jsou tam hrušky. Je jich hodně. Že jsou to máslovky, není polehčující okolnost. Santal se neobjevil. Pižmovo ambrovej základ je nádhernej a chci, aby to tak vonělo celou dobu. Snažím se to moc neprožívat, ale tenhle duch mě fakt uvrhl do smutku. 

no Byredo by snad mělo mít nějakou novou teď někdy? tak uvidíme, co spáchají dál... 

a ta Enigma byla pánská, ty Frech Kiss 

"Roja Parfums Enigma French Kiss kříženej ambrou."

Ale di ty.

Jinak Pure Mariposa taky považuju společně s Ambra di Luna za jeden z Ramónových nejlepších výtvorů.

Já vim, že ta Enigma byla pánská a mám tolik rozumu, aby mi bylo jasný, že pánská vůně by se French Kiss asi moc podobat neměla, když já ho tam prostě ejtila, no..

A zas tak mimo mísu to neni, maj společnou vanilku

...když to řikáš... 

(no dobře, cosi povážlivě pudrovýho tam fakt bylo, uznávám)

Tak jsem se na to dnes pořádně podívala (a opravila/upřesnila složení u Enigmy tady v dtb), nebude u tebe tím spojovacím bodem spíš otočník? Mně ho teda ve French Kiss vraždí fialkové bonbóny a to ovoce kolem, proto to necítím, ale pokud ty u ní tenhle problém nemáš, tak už asi tuším, odkud se ti to tam vzalo.

Phaedon: Turkish Blend/Tabac Rouge

Zaslechla jsem cosi o tom, že se Turkish Blend nápadně podobá Tobacco Vanille. A poněvadž fordovka je u mě zapsaná jako rozvařený jabka v popelníku, pevně jsem doufala, že tohle bude něco jinýho. Naštěstí je. 

Jádro pudla je v tabáku nasladko s kadidlem. Med je hustý a na můj vkus až moc vyčnívá, ale není to toxickej med jako Miel de Bois, takže nelibost může vzbuzovat leda tak jeho pronikavost. Kadidlo je velmi krotký, stejně tak koření (cítím tam muškát a skořici). Med ztrácí vedení po nějakých dvou hodinách a vymění si pozici s benzoinem. Lahodným krémovým benzoinem s pryskyřičnatým štípancem. V týhle fázi hodně připomíná Volutes (i když výrazně sladší, med, až v pozadí, pořád číhá na příležitost), jenže zatímco Volutes je spíš stroze elegantní, Turkish Blend působí dost opulentně a bohémsky. 

Otočník říkáš... to bude ono. A s tou povážlivou pudrovostí má Andry svatou pravdu!

...a já z 26/08/14

Tabac Rouge Phaedon

Obšlehnutá(a tím k ní moje sympatie sklouzly na bod mrazu)

Tobaco Vanille Tom Ford.

Tabac Rouge je méně zajímavá, ve vývoji velmi skromná, 

je dost sladká, asi líbivá, nemá emoce.

Mancera: Aoud Black Candy

Je to tam, hned na začátku na vás v téhle vůni vykoukne hromádka starých dobrých lékorek s mátovou příchutí. Uprostřed ukrývají něžnou ambrovou růži s velejemným oudem. Po pořádném rozvonění pak lékorky změknou zásluhou pudrové vanilky a bílého pižma, že jste v pokušení se zakousnout a vychutnat si, jak se budou rozplývat na jazyku.

Dál už se vůně sice nevyvíjí, avšak když na druhou stranu uvážím, že Mancera je ve své podstatě převlečený Montale, jedná se o velmi povedenou jedlou lékořicovou oudovku. Z hlediska intenzity se sice jedná spíše o intimnější vůni, ale drží naprosto bezproblémově.

Sables (Annick Goutal) -  ryze pánská teplá a velmi suchá vůně - má evokovat sluncem prohřátý písek v poušti, což zpočátku i bezezbytku plní. Zřejmě jen čirou náhodou se ale v poušti vyskytla i medově sladká ambra se směsí kari a sladkého pepře. Začátek pěkný, konec rozpačitý....

Series 3 Incense: Kyoto (Comme des Garçons) - prim nehraje kadidlo, jak by se z názvu dalo usuzovat, ale dřevo - vyschlé, sluncem prohřáté, s prachem vířícím ve světle paprsků, pronikajících malým oknem dovnitř malého kostelíka. Kadidla je nemnoho - schovává se za nepříliš sladkou ambru s gurmánskými tóny caffè latte a jemné tóny sladkého suchého sena.

Privé Pivoine Suzhou (Armani) - růže s nakyslým citruso-malinovým želé, pivoňky hodně málo, skoro nic. Podle mě do privé řady vůbec nepatří - je sice pěkná a vysloveně líbivá, ale nic převratného. Cena v tomto případě nebetyčně převyšuje výkon.

Blu Mediterraneo Ginepro di Sardegna (Acqua di Parma) - pěkný sladce mrkvičkový kosatec na začátku mě vysloveně navnadil. Poté, kdy nastoupil kosatec dřevitý a "vzdušný", moje očekávání ještě stouplo. A pak si pan kosatec jednoduše drze zmizel!!! Rozvoněla se do kouřově kadidlové vůně s nasládlým kořením. Akorát dřevitý dojezd v podobě uhlazené nasládlé cedrovky je značně generický...  

A sakra. Ja se tesila, jak Pivoine Suzhou konecne za par dni vyzkousim po dobre zkusenosti s Rose Alexandrie, kdyz ji v Praze porad jeste nemaji, ale takhle si snad ani nebudu zaplacavat misto na ruce, navic kdyz i Venea z ni ma stejny dojem. Tak nic no. 

Mě taky Pivoine Suzhou dost zklamala.

Jasmine in Tangerine (Atkinsons)  - jemná nasládlá sladkokyselá ovocná vodička s trochou kytiček a s nulovou výdrží.

Dragée (Reminiscence Paris) - jemňoučké amaretto, posléze krémově tekutá amarettová náplň vytékající z čokoládové pralinky, později doplněna ještě trochou vanilkového pudinku a ozdobená zapudrovanými pomerančovými květy. Jemná hladká (a uhlazená) gurmánka, nepřeslazená a mimořádně povedená...

Parfums de Nicolaï: Jardin Secret

Tak jsem se těšila na květinovou zahradu, hlavně na růži a chypre k tomu a co z toho vylezlo? Na ůvod to byla především hořce svěží zeleň spolu s kyselým rybízem a asi tak s půlkou meruňky včetně té chlupaté slupky. K tomu se přidal zelený, lehce indolický jasmín s nazelenalou omamnou tuberózou. A aby té zeleně nebylo málo, zkázu dokonalo pačuli s tóny plesnivějícího sklepa.

Teprve po rozvonění jasmín zmizel, tuberóza se ustálila do neomamné "meruňkové" podoby a vůni zahřála pryskyřičnatá ambra. Až v drydownu se objevila špetka "sametově" zelených tónů chypre. No ale stejně, že by tohle byla zahrada, v níž bych chtěla trávit svůj čas, to říct nemůžu.

Nobile 1942: La Danza delle Libellule

Ach, jaké krásné zkaramelizované jablko, posypané teplou skořicí a zakápnuté bergamotovou šťávou na mě na začátku vykouklo. Člověk by měl v tu chvíli úplně chuť se zakousnout do ruky. Ale kterého, s prominutím, blba napadlo, nacpat k tomu laciný drogérkový cedr?

Je to sice krátká fáze, po níž nastupuje luxusní dort z piškotového těsta, plněný mléčným vanilkovým krémem a posypaný najemno namletou kokosovou moučkou a nadýchaným bílým pižmem, nad kterým by zaplesalo srdce každé vanilkářky. Jenže co z toho, když tenhle jinak dokonalý gurmánský požitek pokaždé na chvíli zhyzdí mainstreamová cedrová chemie.

Muguet 2014 (Guerlain)  - svěží autentická konvalinka s lístečky, na kterých se třpytí chladná ranní rosa, "oslazená" květinovým pudrem. Nekomplikovaná a romantická. Takhle voní jaro...

Armani Privé Encens Satin (Armani) - teplým sladkým kadidlem provoněný dřevěný kostel, postupně ještě kořeněná ambra a sladkým pudrem poprášené dřevo. K božské vůni stačí málo...

Armani Prive Encens Satin

...Ach jo, to zní jako něco, co by se mi mohlo strašně moc líbit...

Mohlo (taky jsem se už dívala, kde se to dá koupit ).