Tak mi dnes dorazil výměnou odstřik Afrodisiaca od "Sáčků" a docela mě po chvíli jeho vůně šokovala: ne tím, co předloni, ale podobností s Kareninou od ROJA Parfums Po srovnání je Afrodis. drsnější a zůstává mi tam hlavně ylang-ylang s jasmínem a hřebíčkem, zatímco Kareninu zjemňují květiny, vanilka a asi pižmo (jež já normálně necítím). To mě uklidnilo, neb cenový rozdíl je přeci jen značný

Rose Pompon (Annick Goutal) - ovocně pižmová růže s rybízovým listem. Vůně ve své podstatě jednoduchá, leč povedená. Jistou slabinou je však její jednotvárnost.

Myrrh & Tonka (Jo Malone) - sladký prach z přesušené levandule s kousky sladké pryskyřice a slabý, přesto  rušivý lékořicový tón. Připadala mi cca hodinu takový neuspořádaná, ale poté, kdy se lékořice odporoučela, opravdu povedená levandule (až na to, že by člověk čekal spíš  v názvu zmíněnou myrhu). Mladší sestra Gris Clair.

jerry ha, tak to byla lékořice, co mi tam překážela. Nemohla jsem na to přijít 

alibi 

Taky ti tam vadila? Tak nejsem sama...

jerry no já zkoušela všechny 4 vzorky od Jo Malone zaráz. A nosem preskakovala. myslela jsem si, že mám přelud, ten divný tón, protože pak zmizel. Tak jsem ji pak zkousela jeste jednou a bylo to tam znovu. A dost mi to zhouplo žaludkem . Přiřadila jsem ho k něčemu v levanduli v kombinaci s tonkou.

„Uprostřed ticha posvátných kamenných zdí a naleštěné mramorové podlahy se mihotají světla oltářních svící a kolem se šíří vůně vosku, popela a chladného kadidla.“ Těmito slovy je nám představována vůně značky WienerBlut – Ex Voto.

Složení:

Růžový pepř, mastix, rmen římský, popel z kadidla, muškátový oříšek, komonice, guajakové dřevo, santal, šedá ambra.

„Ex voto“ je latinský výraz. Je odvozený ze slovesa „vovere“, které znamená „slíbit Bohu“ či „přednést Bohu modlitbu se závazkem“. Do češtiny tento termín překládáme jako „podle slibu“ nebo „dle veřejného příslibu“ a používá se i jako označení objektu obětovaného darem Bohu či božstvu. Votivní dary (sochy, obrazy, svíce…) bývají často umisťovány do sakrálních prostorů, kde věřící vyprošují milosti, a nejsou určeny jen pro toho, kdo obdržel pomoc na základě slibu, ale jsou svědectvím pozdějším návštěvníkům svatyní o přijaté pomoci. Tradici ukládání těchto darů do chrámů lze vysledovat již do starověkého Egypta.

Samotný výraz Ex Voto i složení vůně napovídá, jak bude parfém vonět. Vůně je to dřevitá a je jen veliké zjednodušení říci, že voní lakovaným dřevem, kadidlem a kořením.

Vstoupíte s ní do čistého venkovského kostelíku, kde vás ovane jemná vůně kadidla. Vaše kroky se rozlehnou prázdným prostorem a jejich ozvěna jen umocní posvátné ticho, které se po jejich doznění rozhostí. Usedáte do jedné z lavic, lak na ní je léty používání místy úplně ohlazený. Prstem přejíždíte po jednom ze suků ve dřevě a uvědomíte si, že jste mimoděk vybral své staré místo. Je to už tak dávno. Slunce přes vitrážová okna prozařuje světlý prostor. V paprscích proti světlu se vznáší prach, který asi přinesl vánek z louky za kostelem. Drobné částečky vypadají jako ze zlata a jejich víření vám poskytne to, co jste tu přišel hledat. Jste zase zpět, jste doma.

alibi  ... ach! Krásné!

Dalia děkuji

PG08 Intrigannt Patchouli (Parfumerie Generale)

Znáte ta rána, kdy se probudíte úplně mimo svůj standard a hledáte něco mimo svou poličku, co s vámi bude zrovna v tento konkrétní den rezonovat, co bude takové syrové... Dneska jsem měla pro tuto volbu šťastnou ruku. Intrigant Patchouli je jednoznačně jedna z Pierrových lepších a nepatří mezi úplně běžný sortiment na (byť nikovém) trhu. Pačuli je skutečně takové nepředvídatelné, trochu se přetvařuje, schovává své pravé já, ale převážně nabírá podobu (příjemně) tlejícího listí s nádechem čokolády. Nostalgická vzpomínka na Coromandel edt neprojde bez povšimnutí... Působí trochu hipísácky (jen trochu), v kombinaci s těžkým vonným kouřem indických tyčinek, co se líně vznáší ve vzduchu, v kombinaci se suchým papyrem, z něhož je upleteno křesílko, v němž sedíte, i zástěna, která vám dává pocit soukromí, když se zaboříte hluboko do polštářů a vdechujete šedomodré spirály kouře a aroma trubiček skořice, zabořených v tekutém medu, a suchého mletého zázvoru, jejichž pikantní vůně nenechá vaše víčka ztěžknout příliš. Zhluboka se nadechujete a s každým výdechem jste vyrovnanější, přestávají vámi lomcovat emoce... Abyste si pomalu uvědomili, že cítíte moc povedený, nasládlý, hladký santal, který vás zase vrací zprátky tam, na co se vlastně snažíte zapomenout. Gaultierův Le Male. A všechny ty kousky historie.

andry Ach moje nejmilovanejsi kraska... MUSELA jsem se jit navonet, a koukam, ze recenzi jsem nepsala jeste, no to bych teda mela. A ta tvoje je krasna!

Luna no to bys teda měla  a děkuju

P.S.: mně to voní čím dál víc???!!! 

alibi Ta tvoje recenze na Ex Voto je zase tak sugestivní, že jí budu muset dát příští týden chtě nechtě ještě jednu šanci

Luna andry Když čtu to vaše áchání nad ní a vzpomenu si, co na mně provádí, tak z vás mám normálně depku..

andry Haha, ona je dost navykova. A u me teda fakt jedna z nejuzasnejsich paculiovek, co znam a ze jsem na ne specialne zatizena!

wendulka Nelituj, vzpomen si, co zas na mne provadela 1001! 

Zoologist: Camel

Velbloud je velmi mlsné zvířátko. Miluje sušené ovoce, hlavně lepkavé datle. Potrpí si ale i na štiplavou, najemno namletou skořici, do níž rád také zaboří nos. Projde se kolem jasmínových keřů. Nasaje vůni páleného kadidla a myrhy z kostela a pak už se vydává na cestu do písečné pouště s nákladem vanilky, kde s pomocí oudu a cibetky vynikne jeho odér. Je to úchylný a zábavný zároveň.

Ormonde Jayne: Champaca (Eau de Parfum)

Je éterickou květinovou vůni s osvěžujícím růžovým pepřem a neroli a měkce dřevitým bambusem ve svrchních tónech, jimiž prorůstá zelená tráva. Po rozvonění vyniknou společně s příjemnou frézií hlavní akordy champaky, které připomínají ovocný čaj. V další fázi květiny přikryje rýžový pudr. A konečně v základu se pak ještě stihne projevit jako uklidňující čajová vůně s dřevitou myrhou.

wendulka a tys ji nějak zavrhla? a kdys ji zkoušela, které roční období? jinak Camel vypadá zábavně :)

alibi Ne, to vůbec ne. Jenom se mnou nezacloumala jako Freudian Wood nebo Unheimlich. Loni v létě. U kadidlovek na tom zase až tolik nezáleží, kdy je zkouším. Spíš jde o období, abych na něj měla náladu a zároveň mi sedla i kombinace jako třeba v čistém parfému Fate. K tomu jsem se ale dostala pořádně až v říjnu až listopadu, což si říkám, že už mě ta původní krize třeba přešla obecně. Vyzkouším znovu a dám vědět.

wendulka určitě, budu ráda :)

mě zas ty tebou zmiňované 2 nevoní :)

Při vzpomínce na loňskou zkoušku Freudian Wood (Wiener Blut) se mi vybaví nasládlá dřevitost a letos s odstupem času si říkám to samé, jen s tím rozdílem, že tentokrát se mi začala hodně líbit. Svařila jsem si mléko se špetkou římského kmínu … a ano, je to tam a spolu s mošusovým semínkem to celé působí hřejivě, aromaticky  a  smyslně. Hladivý mléčný santal mi hodně připomíná Mojave Ghoast od Byredo. Delší dobu (u mě tak čtyři hodiny) trvalo mimóze, než se objevila se svou jemnou drhnoucí pudrovostí, kterou v závěru protínají ambrově pryskyřičné tóny, místy lehce kouřové a zemité.

Vnímám ji jako vůni lehkou a vzdušnou, pro ty, kterým nevadí  vůně nasládlého mléčného dřeva. Někdy může být otravná.

wendulka  Zkoušela jsem asi tři vůně od OrmondeJ. a u všech jsem vnímala jakosi vodnatost...ty píšeš o éteričnosti? Měla jsem dojem, že tam přidávají tuny calonu, aby to bylo eterické, jak píšeš...

janejane Ne, calone mi taky leze na nervy. Ten tady není, proto píšu éteričnost.

No a s Freudian Wood mi nezbývá než souhlasit.