nu_be Perfumes: 1H Hydrogen

Vodík je plyn bez zápachu a bez chuti, nicméně už při pohledu na složení mě napadlo, že tvůrci to vzali oklikou přes vodu a vznikla z toho svěženka. Otázka byla, jaké kvality. Po úvodním kovově aldehydovém osvěžení s mandarinkou a bazalkou, při kterém jsem si vzpomněla na mou olíbenou AA Mandarine Basilic, to vypadalo hodně nadějně. Dokonce mi ani nevadil ten vodnatý meloun.

Kamenem úrazu se stal navlhlý mech, v němž se vyválel zapařený živočich. A kdyby jenom to, on do toho mechu nakonec někdo vylil i teplou polévku, vydatně okořeněnou Maggi. No, pominuli dost specifický způsob balení flakonů u této značky :) , já si teda energickou svěženku, inspirovanou prvkem, reprezentujícím "původce všech věcí" představuji docela jinak.

Annette Neufer - Divincarnation:

Začiatok je zelená, hustá, trochu nasládla rastlinná miazga, ktorá sa postupne akoby rozdeľuje na dva synchrónne motívy: "horný" - zelený a "dolný" - jemnesladkodrevitý..horný, zelený postupne odoznieva a nechávaa na chvíľu vyniknúť spodnému, pričom sa na jeho miesto pomaly ako zdiaľky začína ozýať a postupne približovať karafiát, veľký, červený, rezaný karafiát, spojí sa so spodným motívom a spolu vytvárajú akýsi kakaový, respektíve karafiátovo-kakaový akord, v zmysle kvalitného holandského práškového kakaa, absolútne bez cukru. V tom momente vôňa jemne stlmí intenzitu a doslova priľnie k pokožke, kde drží niekoľko hodín.

Tá vôňa ma fascinuje, asi je to vhodnejší popis, ako "páči", teda páči sa mi, ale úplne inak, ako som čakala. Asi viac na ňu príde na jeseň, ako teraz v týchto teplách, ale aj tak ma núti si k nej chodiť privoniavať. Musím skonštatovať, že pre mňa je dosť originálna, nepripomína mi veľmi nič iné, s čímsom sa zatiaľ stretla.

Annick Goutal - Heure Exquise:

Ehm, takže zloženie uvádza - kosatec z Florencie, turecká růže, santal, vanilka.

Ja mám na ruke - ťažké staromódne aldehydy na chypré základe...niečo ako Arpége, alebo postaršia verzia No.5 zmixovaná s Diorellou...

Prečo mne toto tie aldehydovky robia, prečo ???

Žádnou omítku tam sice nemám, ale stejně by to nebylo nic pro mě. Ty říkáš "krásná", já zase "až moc líbivá"  To asi ten čaj... ten bych tam mohla klidně postrádat.

Kdybych si měla vybrat, tak samozřejmě vede Encens.

Prečo? Protože Heure Exquise je (podle mě) jasná chyprovka!

to bez debaty, ale tie aldehydy tam určo sú, samotné chypré na mne takéto skopičiny nerobí...ale kde je ten kosatec, ruža a santal, ktoré milujem ?

No já vím, že pro tebe je líbivá, ale JÁ jsem zase chtěla přesně tohle.

Jo, to mi bylo jasný už předem, že pokud se ti některá z nich bude zamlouvat, bude to ta Bois d´Encens.

slniecko: No jestli takhle orecenzuješ i ty další vůně jako tu Divincarnation, bude moje sebeovládání neobjednávat další drahé vzorky v čudu.

dneska to nebudem stíhať, ale rozhodne sa tomu mienim najbližšie dni venovať

Misia Chanel

...ne několika(Guerlain je holt Guerlain...)
ale pouze jedno(ovšem řídká není, pouze nemá ta poschodí...)
patrová
Insolence
se rtěnkovým akordem s kyselkavým nádechem.
Kosatec, růže, fialka, pudr - vše nesladké, dřevitě drhnoucí a současně pudrově hladivé.

...napadá mě ještě, kdyby nesladká a bez ovoce, tak
Parissiene,
částečně John Galliano Le Parfum a
ještě něco, ale nemohu si za boha vzpomenout, co.?
(že by ta Lipstick Rose.?, ta se mi kdysi nelíbila, takže je to možné...)
Čili, ano, souhlasím s moudjahidine - poctivá vůně,
nikoliv však převratná, resp. nic nového pod sluncem.

Ke konci - i já bych vystopovala Vendulčin krém, ovšem sráží ho neustálá až kysele gumózní nesladkost všech květin ve složení.

Ano, Chanel.
Upjatý, téměř nekompromisní.
Divadlo.?
Jedině snad v přeneseném smyslu slova jako
nesmlouvavý a tvrdý, mnohdy až do krve, dril baletek...

Mon Exclusif Guerlain

...jó.!,
tak to se mi líbí hned od začátku a okamžitě.
Já to znám.!?!.
Co to je.?!., co mi to jen připomíná...
Takže - jak to jde, pracuje.?
Rychle a jasně nastupují jednotlivé fáze:

Levandule.
Čerstvá, bylinná, lehce zeleně větrová vůně,
pomalu a jistě měknoucí a sládnoucí...
...jako kdyby se dobrovolně vzdávala dalším, přicházejícím ingrediencím...

Addict tam je!.
A s ním současně naovocnělý vanilkový, leč pouze mírně, za to velmi příjemně, sladký karamel
(karamel z Jimmy Choo Stars x Alien Essence Absolue v luxusně delikátním provedení).
Tahle kombinace, přestože sladká, tak paradoxně vytváří dojem jakési naslanělosti.
Myslím, že to je právě díky onomu styčnému bodu s Addictem...
...a nyní to přechází jemně, nenásilně do medova.
Není to med přeslazený, hutný, těžký, táhnoucí se a lepící vše, čeho se dotkne,
ale medový tón,
hustý avšak nadýchaný,
hladící ostatní složky jak konejšivá slova...

A opět levandule...
...resp. objeví se po nějaké době, vykoukne, na chvíli jemně zintenzivní a poté se znovu stáhne do pozadí...

Vanilka je zde nádherná.!
Přírodní, akorát nasládlá, s velejemným likérovým nádechem.
To je onen neustále přítomný namedovělý a do maximální nadýchanosti vyšlehaný karamel...

Nakonec se vůně rozostří, rozpustí, pomyslné hrany jednotlivých složek nejdou téměř rozeznat, vše je prolnuté, hodně zjemněné, a přidá se i tělové bílé pižmo. A vnímám i něco z vůně Cuir Beluga...

Domenicou zmiňované jahody tam nemám vůbec, ani magnolii.

Kdybych měla být mega stručná, tak -
Addict říznutý vůní Jimmy Choo Stars po guerlainovsku.
Ano, tahle vůně by mi ho se ctí mohla nahradit...
Ano, po velmi dlouhé době velmi solidní parfémový počin.

Jo, a musí to být pro chlapy ultra svůdná vůně...

ad Mon Exclusif

Edit:

...kolik že to stojí.?

Vůně je pěkná, zajímavá max cca dvě hodiny.

Pak se jaksi rozmělní, téměř zmizí, na kůži zbyde cosi jemného, nenápadného,  diplomaticky řečeno - velmi intimního. Nepoznala bych z toho nic, hravě bych to tipovala na jakousi zmiznuvší velmi průměrnou mainstreamovku.

Kam se tahle exclusivka hrabe na Cuir Belugu.!,

nesahá jí svojí intenzitou a výdrží ani po kotníky,

a i některým vůním z mainstreamu taky ne.

Ach jo, co to teď dělají za ovoněné vody.?

Jsem to věděla, že intenzita a výdrž Mon Exclusif u Tebe nemají šanci projít.

Oud Fleur (Tom Ford) -  prohřáté sladké dřevo se sladkým kardamonem a ještě sladším prachovým pepřem. Oud zpočátku vystrčil lehce "fekální" drápek, ale zavčasu ho zase zatáhnul. Růžové okvětní plátky macerované ve sladce kořeněné ambře jsou jen finálovou třešničkou. Vůně hustá a luxusní, trochu připomínající méně kořeněný a méně sladký Kalemat.

Intoxicated (By Kilian) -  suchá prachová sladce kořeněná vůně - kardamon s lehkým závanem právě otevřené bonboniéry a hladké dřevo nasáklé nesladkou ambrou. Jen avízovaná skořice se neobjevila. Unisex, který má pro mě blíž spíše k vůni pánské.

Intoxicated mi chvilkama připomněl kakaového Angela, který byl namíchaný spíš pro pány. Na chlapovi v zimě musí být dokonalý.

S tím chlapem a zimou naprosto souhlasím.

Une Nuit à Bali: Fleur de Fleurs

Už si ani nevzpomínám, v jaké vůni jsem naposled potkala takhle přírodní šťavnatý a jak už blackviolet správně podotkla, skoro nehořký grep. Je jen zlehka posypaný šafránovým prachem. A totéž platí pro tuberózu s ylangem. Obě květiny tu ze začátku působí neuvěřitelně vzdušně. Jsou jen nepatrně nazelenalé a doprovází je tón příjemně osvěžujícího slaného mořského vánku.

Postupně však nabírají na intenzitě, ovšem kultivovaně, a obě ukáží i svou ovocnou stránku. A jakmile po rozvonění vstoupí do hry i ambra se santalem, našla jsem tu i já sluncem rozpálený tropický ostrov s palmami a slunečníky a miskou roztékající se banánovo-broskvové zmrzliny, přelité vanilkovým krémem. A znovu musím podobně jako Suma Oriental pochválit i skvělou výdrž. Já to říkám pořád, Terracotta Le Parfum ať se jde zahrabat, TOHLE jsou dospělé, ale ve srovnání s ní rozhodně ne tak sladké prázdniny ve flakonu.

Zkoušela jsem dvě vůně z nové kolekce Miller Harris: Le Jardin d'Enfance. Rezence na Frangipani.

Především to ale už není Lyn Harris. Odešla, tedy přinejmenším jako tvůrce a kreativní šéf. Parfuméry nové kolekce jsou lidi ze společnosti Robertet společně s konzultantkou Jillian Friedman.

Salina (Laboratorio Olfattivo) - suchá tráva na mořském pobřeží, na které ulpěly krystalky mořské soli, sluncem vybělené vyplavené kusy dřeva..... svěže sladko-slaná vůně moře. Typově je velmi blízká Cote d'Amour nebo De Bachmakov. 

Privé Oranger Alhambra (Armani) - začátek je v podobě nádherně úderné zelené bergamotové smršti, později doplněné o čerstvě strouhanou pomerančovou kůru. Po rozvonění se uhladila do dřevitě nasládlé, jemně mechově suché klasické kolínské ve stylu Eau de Guerlain, Eau d'Orange Douce či Eau d'Orange Verte. Ovšem výdrží strčí všechny jmenované s přehledem do kapsy. Pro mě osobně je to spíš vůně pánská než unisex, což ale nic nemění na jejích kvalitách.  

prosím, k té Salině - má něco společného s Bois Naufragé (po odečtení fíku)?

Podle mě ne (ale kdybych si měla vybrat kterou z nich, bylo by to těžké rozmýšlení).

Nuances (Armani Privé)

Dneska má tahle kosatcová limitka nějaký dobrý den a ukazuje to lepší, co v ní je. Hned na první pokus jsem hlásila, že je až moc podobná Hermessence Vetiver Tonka - s tím sice souhlasím i nadále, ale myslím, že ukáže víc. Začíná oříškovým kosatcem. Jen lehoulince nasládlým, pudrovým, lehce drhnoucím a opravdu oříškovým. Kdyby takhle zůstal, asi bych plakala pro jeho nedostupnost. Jenomže stejně jako Hermessence má i Nuances svou vetiverovou polovinu, která se vkrádá a vkrádá až převládá. Řízně zeleno-dřevitě drhne a i kouřová stránka vetiveru se ukáže, byť jen jemně. Oříškovost a nasládlost vůně neztrácí, ale s tím kosatcem už je to v této fázi horší. Ne že by tam nebyl, ale je ho příliš málo, spíš ho nahradí pudr z otočníku. Co dodat? Inu, není to špatné, po kvalitativní stránce a pokud jde o intenzitu či výdrž, ale srdcovka to není.

Fiore d'Ulivo (Xerjoff Casamorati 1888)

Rovnou hlásím, že to je jedna z nejlepších svěženek, co jsem kdy potkala. Kvalita z ní dýchá na všechny strany, krásně drží, nepodobá se všem ostatním a není z toho čistič koupelen. Negativa? Nemá :) Začíná citrusovo bylinně a jeden by až pojal obavu, že je to nesladké a je to moc. Není. Ta bylinná svěžest začíná teple tát a objevuje se ovocný tón, snad broskev, ale ne ta zralá, sladká. Ukáže, že tohle není o zeleni a vitamínu C a zase se postupně vytrácí, aby uvolnila místo - olivám. Prostě si rozložíme deku někde ve Středomoří ve stínu olivovníků a vdechujeme svěží vzduch a klidnou atmosféru, sem tam nějaký kvítek, sem tam z dálky zašumí moře a na nose nás lechtá sluneční paprsek, který proklouzl mezi listím a zahřívá nás ambrovým nádechem s bílým pižmem a tuhle cítíme dřevo a onde zase čerstvou trávu a hlínu po kratičké přeháňce a je nám hrozně fajn.