...aha.
To taky mám s některými vůněmi, že nevím, zda pořídit či ne. Ale tam mám "problém" v tom, že mám obavy, že by mě mohla začít nudit.
Ale to mě neznepokojuje, jen si to musím ujasnit v sobě. A většinou by mě nudit začala...
Komplimenty
09. srpna 2014 04:19
Miru Záleží, jakým směrem znepokojivá - buď nevím, zda je pro mě, tudíž neustále přemýšlím a zkouším ji, zda si nezvyknu. Třeba Time Machine od Frag, nebo Sorcinelliho But not today.
Nebo je znepokojivě lákavá - a dělám v podstatě to samé, než se rozhodnu, zda ji musím vlastnit, nebo mi vlastně připomíná něco, co už mám, a uklidním se, že ji nepotřebuju
...jo, ale pořád tam mám, v textu u Tebe, i u sebe, vlastně ten pozitivní kontext.
Znepokojivá - to mám prvotně spojeno s něčím negativním
Miru Jo, pozitivně znepokojivá
Není pro mě= moc stájová, nebo rychle prchající, nebo v DD převládnou nepříjemné složky, jež nevydýchám...a tak
...když to napíšeš takhle, tak pak už to zní úplně jinak...
Přesně, když takovou vůni potkám, ráda ji nasaju. ale být v její přítomnosti dlouho, nevydržím.
...chápu to, lépe řečeno - chápu, že Tě některé vůně znepokojují/jakým způsobem.
Současně je onen způsob, co píšeš, pro mě zvláštní,
protože jsou vůně
- které také ráda nebo dokonce velmi ráda nasávám,
ale nenosila bych je, protože mi jsou "málo"(vnitřkem, podstatou, nemají hloubku, atp.)
- které mě nijak neoslovují, resp. vnímám je, jsem ráda, že je onen člověk navoněný, ale vůně jde mimo můj záběr(jakoby neutrálno, žádná negativní emoce s ní spojená)
- které se mi nelíbí. A ty se mi prostě nelíbí kompozičně, ale respektuji, že se jiným líbí, nebo jsou dokonce i zbožňovány.
Vlastně to "nelíbí" je prvotní klasifikace ode mne, ale pak také spadá, ta vůně, do kategorie "neutrálno" nebo "není pro mne".
No, vůně, která by se mi líbila, ale nevydržet v její blízkosti delší dobu - to si představit nedovedu. Resp. snažím se pátrat v paměti, jestli to s nějakou vůni takhle mám.?, nejspíš ne.
Toto už mi zabíhá skoro do emoční roviny - že ta vůně vyvolává v člověku něco/emoci/jistý prožitek/situaci, co on nemá v sobě nějakým způsobem srovnané, co je pro něj nějak citlivé...
Vybavuju si, jak jsem musela dát pryč Tulipe od Byreda, protože mě hrozně mátlo, že nikde nevidím žádné tulipány, když je přece cítím. Pořád jsem je nějak hledala a bralo mi to mentální kapacitu.
Takhle třeba může vypadat znepokojivost vůně "přes mozek" pro mě, prostě kognitivní disonance.
Nebo jako náchylnost ke smyslovému přetížení. Spousta lidí je na vůně citlivá obecně. I mezi parfémovými nadšenci znám takové, kteří se nevoní do výstřihu, protože by byli vůni vystaveni příliš konstantně. Radši si navoní zápěstí nebo lem sukně, aby dostávali jen mírné závany.
...ahaa.
To je zajímavé. Celkově prostě...
Já mám také ráda klid, chodím na procházky do lesa, nemám tv ani rádio, jsem takový "jezevec", jen pozoruju...
Ale vůně - to je část mé krve, to bych nežila...
Jitka77 podobná věc, co píšeš o La tulipe se mi stalo s Ivoire, kterou velmi málo nosím. pořád jsem na jedné venkovní akci chodila a říkala si, že tam někdo zajímavě voní a musela o tom přemýšlet. než mi došlo, že jsem to já a to povětří s vůní se smíchalo do "cizí" vůně :) od té doby už jsem se jí nenavoněla
Miru no proto si vybírám vůně, které mi to nedělají. prostě se mi líbí bez výhrad. a nejlépe ani nemají kdovíjak silnou výdrž. a do výstřihu se nevoním, to bych nezvládla. některé vůně dávám klidně jen na kolena
...a tak proč se vlastně voníš.?.
Teda, chci říci, stačí ti jen občasný, lehounký vonný závan.?. I to ti dělá radost, dostatečnou.?.
(njn, já bych se naopak nejraději macerovala...)
Jitka77 to je presne ten duvod, proc jsem dala pryc nejen La tulipe:-) vzdy touhle dobou dostanu vekou chut na serikove vune... ale pak si vzpomenu, ze to proste nejde
Miru já tu vůni pro sebe vnímám dostatečně. to, čemu ty říkáš "lehounký závan" a ostatní ze mne asi parfém ani necítí (určitě ne, komplimenty dostávám zřídka), je pro mne dost silná vůně.
vzpomínám si, že když jsem kdysi byla nemocná, (to se mi zbystří čich ještě víc), tak se pár metrů ode mne "vykákl" kos, no a já to cítila dost zřetelně :D
viktorka_od splavu Čich je mimo jiné smysl, který nás upozorňuje na nebezpečí, orientuje v prostoru, odkud co "vane", a když něco nesedí, je to prostě divné.
...jojo, při nemoci se čich zbystří ještě víc, to je pravda.
No, všechno má své pachy, to mě baví taky pozorovat...
A když někde jdu a "hrozí" mi, že tam bude něco, co mi nevoní, vadí(klidně i lidi nelibého odéru), tak zadržuju dech.
