Dalia na tu zmrzku jsem úplně zapomněla

/na některý podělaný údobí v životě člověk potřebuje opravdu SILNÝ vzpomínkový optimismus, anebo sklerózu/

Dalia 

/na některý podělaný údobí v životě člověk potřebuje opravdu SILNÝ vzpomínkový optimismus, anebo sklerózu/

​Naprostý souhlas! 

Luna V devadesátých letech jsem přístup k počítači měla jedině v práci. Žádný internet, hry jsme měli nahrané na disketách. Nejraději jsem hrála Pushover.  Říkala jsem jí Mravenec.

Já fakt neznám koukam nic, musím říct, že z toho na mě ani nedejchá nostalgie, jako spíš bolševik...odporná doba

​Znám většinu z těch věcí tady a ve mně vzbuzují proud vzpomínek a teda spíš příjemných.  Protože ne na bolševika, ale prostě a jednoduše na dětství. Ale tak to je docela běžný, i válečný děti nebo disidentský děti můžou mít hezký vzpomínky na dětství a na určitý předměty (v tý hrůze kolem).

Dalia Jé, červenou kostku ještě někde mám zakutanou. Jsou v ní schovaný nějaký drobnosti. Ale už jsem zapomněla, že v tom byla zmrzlina

Zmrzka ... 

Zmrzka byla nějaká dřeň... meruňková?  pamatuju si, že po čase ta prázdná kostka brutálně smrděla. 

domenica Ano, byla to dřeň. Ale jaká, to už nevím. Snad byly různé ... byla jsem dost malá. 

Dalia 

Možná i jablečná? Myslím, že těch příchutí bylo víc...

Hľadala som obrázok detských presnídavok, kedysi bývali v konzervách.....nenašla som, ale narazila som na toto, pamätáte sa? 

domenica Hlásím, že moje kostka nesmrdí, asi je dobře umytá

Biely kvet Když jsem byla hodně malá, tak ta přesnídávka v plechovce nám jednou doma explodovala

domenica Hlásím, že moje kostka nesmrdí, asi je dobře umytá

​Tak jasně.  Ta moje byla taky umytá... ale ten plast a ten čas... no prostě už ji nemám. 

Biely kvet Přesnídávky v plechovce si nepamatuju, ale letní a zimní směs v těchhle plechovkách jo. Tu zimní jsem teda měla jenom jednou, protože mi moc nechutnala a nadále jsem jako dar vyžadovala zásadně tu letní... A pak jsem si do tý plechovky dávala svoje poklady. Ach, ta nostalgie.

A jak se tu probíraly ty hry - hrávali jste taky někdo Pan Čáp ztratil čepičku? A Krvavý koleno? (ale to už si moc nepamatuju, jak se hrálo)

Prosperina Čáp ztratil čepičku, měla barvu barvičku... žlutou!

A krvavý koleno jsme taky hráli, ale taktéž si to pamatuju jenom matně.

Edit: krvavý koleno zde. Se divim, že si tuhle morbiditu nepamatuju  Ale když jsem si to přečetla, je mi to silně povědomý.

Prosperina coralline První hodina odbila, lampa ještě svítila ...  jojo, na to si také pamatuju.

Jj, přesnídávky v plechovce, jahodovou a meruňkovou jsem milovala.

coralline Jé díky, to je přesně ono! Jak jsem mohla něco tak nádherně morbidního zapomenout... A je zajímavý, že to má tak dlouhou tradici.

Dalia Jojo, jak jsi to napsala, tak se mi to skoro celý vybavilo, ještě než jsem rozklikla corallinin odkaz.

​Znám většinu z těch věcí tady a ve mně vzbuzují proud vzpomínek a teda spíš příjemných.  Protože ne na bolševika, ale prostě a jednoduše na dětství. Ale tak to je docela běžný, i válečný děti nebo disidentský děti můžou mít hezký vzpomínky na dětství a na určitý předměty (v tý hrůze kolem).

​Přesně tak. Retro týdny v Lidlu mne rozhodně nelákají, ale tohle myslím není úplně totéž. Nikdo tu nevykřikuje, že za nás bylo v kontervách maso a tráva byla zelenější. Jen máme víc těch společných vzpomínek na konkrétní věci než budou mít dnešní děti, protože nabídka byla o dzená a všude bylo totéž.

(Mimochodej mejdlíčka a fialky byly naopak ještě předkomunistické, pak ještě chvíli přežívaly) 

A gumu skáčou i dnešní děti, před pár lety zažívala velkou renesanci, akorát ty gumy už se nekradou po kouscích maminkám v šití, ale kupují duhové a třpytivé v obchodě.

Dalia Krvavé koleno byla úplně nejlepší hra!

Teď jsem v knihovně náhodou narazila na knížku prý mikrohororů Hry na krvavé koleno, tak jsem si ji samotřejmě musela půjčit.

Sweet Potato Já to nemyslím tak, že tady vzýváte starý dobrý časy, jenom, že mě ty věci neevokujou nic příjemnýho, spíš mam fakt husí kůži.

Mutziputzi To je zvláštní. JAle je fakt, že někomu jinému může naskakovat třeba i z těch tvých králíků, protože v nějakém období jiné maso nebylo nebo tak.

Já bych měla husí kůži z odznáčků, rudých knížek, ale to rané dětství mám holt v bublince. Jo, mohly by mne ty věci rozplakat, protože je mám spojené s lidmi, z kterých už tu nikdo není, ale s dobou ne.