Sweet Potato Tak králíci žijí i dnes, možná mají sofistikovanější mikroklima leda Ovšem tydlely mejdlíčka a přesnídávky a nádoby na sodovku a vůbec ta bída a strach a fronty a stejný hnusný hadry...u nás se na komunisty pořád nadávalo, asi mi to zafixovalo tu mizérii na úkor nostalgie.

Mutziputzi Chápu. Akorát ty mejdlíčka bys fakt měla přehodnotit, těm naopak právě komunisti zatli tipec.

Sweet Potato To já vůbec nevim co je, já to furt opakuju, protože už jenom ten název mi přijde hrozně blbej

Mutziputzi no vono to jak mejdlo vypadalo a podle mě to i tak chutnalo :D (i když mamka tvrdila, že to co jsem ochutnala já je jistojistě jiný, než ty z její doby) :)

alibi Já si pamatuju sójový suk, který mi máma odmítala koupit, že by mi to prej nechutnalo a je to prasárna, o mejdlíčku by se mi mohlo leda tak zdát, to je asi úplnej hardcore

alibi No žádná slast v puse se nekonala, to ne, to znám a pamatuji chutnější sladkosti. Takové kokosové špičky ve shodné krabičce jako se dnes prodávají rumové pralinky, nebo tofife v sáčku i kávová zrnka zelená a hnědá uvnitř s tekutou náplní byly rozhodně lepší.

Mutziputzi Ja si teda "stare casy" pamatuju jenom coby dite, revoluce me zastihla v 2./3.? tride na ZS, takze obaly od cokolad ve me vzbuzuji docela prijemne pocity, ja jsem z toho fakt moc rozum nemela, u nas se taky nadavalo a nesmela jsem do Pionyra a fakt jsem kvuli tomu desne becela, pac ostatni mohli! Tajne jsem s pionyrama chodila hrat vybijenou. Mne se lampiony a 1. maj a MDZ zdaly jako bozi udalosti, i kdyz nasi si to nemysleli. Hruza me jima az zpetne. 

Luna Já jsem byla v 5.třídě, do pionýra ani mezi jiskry jsem taky nechodila, nevím jestli z vůle rodičů, druhý strany nebo to bylo vzájemný, ale prostě si to pamatuju, resp. pamatuju si, že potom bylo líp, každý prázdniny u moře a ne jenom v Bulharsku, mezi plesnivejma chaluhama a kusama krabů nebo mezi medůzama na Rujaně ve studenym Baltu, v televizi Disney pohádky, jogurty z Německa, takový happy to bylo no, devadesátky paráda

Mutziputzi No tak to kazdopadne! V devadesatkach jsme poprve vyrazili do Vidne, kde byli nasi poprve v zivote, prestoze je to "za bukem" a tam mi to teprv docvaklo. Poprve jsme meli balenou zmrzlinu z obchodaku a nechtelo se nam domu.

Luna Mutziputzi Pionýrka ze mě taky nebyla. 

Mám to stejně, jak už zde zaznělo. Mám tu dobu spojenou s dětstvím a s lidmi, které jsem milovala a kteří už jsou jinde. 

Já jsem pionýrka byla, moc se s námi nepárali, prostě místo jedné vyučovací hodiny nás odvedli do zasedačky, kde někdo odříkal slib. Režim už mlel z posledního, takže po nás nikdo nic nechtěl, ani se teda neptal, jediný, co si pamatuju, že to snad byla podmínka pro absolvování pionýrského tábora, protože spolužačka někdy v květnu 1989 skládala slib (bo počas akce v zasedačce marodila).
Pionýráky jsem měla ráda, první dva byly blbý, ale pak naši objevili jeden v Novohradkách, a tam jsem jezdila i potom, co režim padl, byl to vždycky normální dětský tábor - jen na nástup úplně první den jsme museli mít kroj.

Ta školka s míčem se hrála o barák - "desítky" se dělaly tak, že prostě musel člověk hodit míč 10x o barák a pak ho chytit, devítky že mezitím musel tlesknout, pak se nějak tleskalo rukama za zády  a postupně se zyšovala obtížnost, když jste to zvorali, hrála kamarádka. 
A vzpomínky mám dobrý jak na hraní na sídlišti, fakt velký dětský bandy, tak na hraní na chalupě v horách, kde nás bylo jen pár, ale zase skály a jeskyně. V obou případech jsem měli fakt hodně svobody, což dneska už asi moc nejde, a spíš než ty dětský party potkávám děcka s rodičema.

alibi Já si pamatuju sójový suk, který mi máma odmítala koupit, že by mi to prej nechutnalo a je to prasárna, o mejdlíčku by se mi mohlo leda tak zdát, to je asi úplnej hardcore

​Sójový suk bola jedna z úplne prvých vecí, čo som si bola kúpiť, keď som začala dostávať vreckové! Lebo moja mama naň mala rovnaký názor a tým pádom som bola strašne zvedavá.

Bol to hnus.

Ale dedo mi dával zo svojich keksíkov na zažívanie a tie som mala rada, akurát som si nepamätala, ako sa volali a dodnes netuším, čo to bolo (zomrel, keď som mala päť). Chuťovo sa tomu najviac blížia albertky....

slniecko Hnus? Sojovy suk byl super, stejne jako uplne vsechno jidlo sveta, jako dite jsem nemela zaklopku a co neuteklo, to jsem proste sezrala. Az do 18 let.

Sweet Potato Já to nemyslím tak, že tady vzýváte starý dobrý časy, jenom, že mě ty věci neevokujou nic příjemnýho, spíš mam fakt husí kůži.

​tak asi fakt záleží na věku? Já to zažila jen jako dítě a nic negativního sem nevnímala, o těch obstrukcích se člověk dozvídal až pak..

spíš si z dětství mimo jiné pamatuju ty výrobky, kterejch bylo omezený množství a zná je/znal je každej..a pamatuju si tu chuť, která už teď není a nikdy nebude a jak to mám spojený s dětstvím, tak si občas, když to tu někdo nakousne nostalgicky povzdechnu, taky si pamatuju frontu na banány a lampionovej průvod, ale zase byla sem děcko, takže průvod mi nevadil ( mamka nám tam koupila zmrzku vždycky, no)

Mutziputzi a na mejdlíčka seš zase moc mladá, na ty vzomínala moje mamka a na ty fialky, jenže tenkrát prostě nic jinýho nebylo, no..

Nevíte, co je tohle? Kondicionér? Také si to z dětství pamatuju.

​"Kéč" balzám byl určen na tělo a připisovaly se mu nejen zkrášlující, ale i hojivé účinky (používal se například v létě na spálenou pokožku).

Fleur Ano, maďarský zázrak. Konzistence to bylo takové lehce rosolovité.

slniecko Sojový suk jsem milovala a rodiče mi ho kupovali dobrovolně

Luna coralline veď iné deti ho hltali a dokonca dostávali na desiatu.

Na socialistický pochutiny nevzpomínám se zvláštní láskou, kromě snad jahodový dřeně a eskyma bez špejle to myslím byly slušný hnusy. Rovněž tak třeba letní tábory plný buzerace... Ale to, jak jsme dobrovolně chodili ke škole o hodinu dřív (!!), abysme si pořádně zaskákali gumu nebo panáka, to jsou vzpomínky veselý...