No nejen to, nakupem to zacina! To mate dan z nemovistosti, udrzba, pojisteni, doprava na jachtu...to je koupit barak a jachtu a pridelit k tomu ucet 
Ja bych se teda urcite s rodinou rozdelila, ale az po porade s pravnikem 
Já bych jim koupila dům s byty a podnájemníky a ať se o to pěkně staraj, když chtěj prachy:-D.
Já bych se teda s příbuznejma rozhodně nedělila, jako proč, půlku platu jim taky nepřerozděluju
fuuu, tak ak by sa to podarilo vyhrat mne, tak sa pred svojou rodinou schovam 
vdaka :-)
Nejsem takovej škarohlíd - věřím, že by měli radost. Já bych teda měla 
Přiznám krizi. Cely den se zasivam s telefonem na záchodě, abych si nemusela hrát s detma!
A taky se přemlouvam, abych zavolala do autoškoly kvůli kondickam, pac jsem zapomněla řídit a zároveň z toho mám panickou hrůzu. Ale taak to potrebuju...
V obou bodech jsme na tom stejně, jenom já se zašívám v práci :-) Do autoškoly se hlásit nebudu a místo toho si vybírám nové auto a zkusím to naostro. A přiznávám se, že už mě to vybírání nebaví a jezdit se mi taky nechce, ale musím. A přiznám se, že mě celkem překvapilo, když manžel vybírá i podle toho, jak mi bude které auto "slušet"
Copak tím asi sleduje??
Když vám bude slušet, budete s ním třeba jezdit o něco radši :)
přesně, já bych si koupila nějaké vyšší auto a takový, ze kterýho je dobře a přehledně vidět. partner mi taky říká, že mi to současné sluší:-D.
No to asi jo, ale když chce člověku, který fakt neumí řídit a tuplem to obouchá ze všech stran (i když chci parkovacího pilota a další srandy) koupit luxusní auto a ne třeba auto z bazaru, tak začínám mít pochyby o jeho duševním zdraví...
Ale co nás překvapilo, nám jsou ty auta asi jedno. Vůbec nás nebaví vybírat a nic se nám nelíbí tak, že bychom ho fakt chtěli Už to vypadalo na volvo, že už budeme mít konečném vybráno a zase nic. Ta ludra má malý kufr.
přiznávám, že "hraní s dětma" jsem fakt nedávala. nejsem hravá povaha, chození povenku, čtení apod jo, ale hrát si neumím a nebaví mě to. snad se to ještě zlepší až přijde řada na vnoučata:-)
já myslím že je úplně jedno co se obouchá, proč jezdit s nějakým křápem?
Kde jezdíte, že furt oboucháváte proboha??
Já teda nic, ani čtení, maximálně malování se starším. Po těch letech se člověk unavi, no...Před lety jsem si idealizovala, jak budu akční máma, zpívat, tvořit...Haha, těším se jen na pátek večer, až deti usnou, manžel odejde na pivo a já budu zirat do počítače nebo kreslit.
Tak zítra jdu jezdit, pokud dlouho nebudu přispívat recenze, pravděpodobně jsem mrtvá.
tak já neobouchávám, ale prvních pár let...:-))
Jako bych to psala já
. Krizi s dítětem jsem vyřešila odjezdem k babičce, jsou si vzácné a tak jsou pořád spolu a já ležím na divanu a zevluju :) Auto zatím vytěsňuju a budu řešit za půl roku, až se budu vracet do práce. A trochu jsem si oddechla, že se tyhle věci nedějou jen mně.. :)
Já teda nikdy, s výjimkou nehody 2 týdny po obdržení řidičáku, kdy do mě na parkovišti nacouvala podvodnice megera co propukla v hysterickej pláč a pomalu na kolenou mě prosila ať nevoláme policajty, ať prej jí dam na sebe telefon, že mi zavolá a domluvíme se jak to vyřešíme a všechno zaplatí, že ale musí jet, že má doma kojence, mam do dopovědět?? :-D...i teď po 20 letech na mě jde vztek)))
prostě šikovná:-))
různých škrábanců a ťukanců na parkovištích aj. nepočítaně, poslední asi urvaný zrcátko při couvání o strom, ale fakt leta zpět, na starých škodovkách, warťáku (tomu jsem utrhla nárazník) apod. Ono to ale bylo dost fuk, mně teda určitě:P navíc ty dobré stroje neměly žádné pípáky a kamery... teď teda, díkybohu, sklízím jen já zas od jiných šikulů semtam škrábnutí nebo odřeninku, ale naštve to leda fakt dokud je to nový. pro mě je auto prostě služebník, neřeším. nemám teda žádný sběratelský kousek:P
