VIP zjevy
Sairon myslím, že ta možnost občas chybí i těm nejzapálenějším rodičům 
Já jsem děti chtěla vždycky, spíš dřív než později a ideálně tři, manžel byl na podobné vlně. I dům máme kvůli tomu dost naddimenzovaný nad naše momentální potřeby. A pak jsme na to první čekali mnoho let a víc jich už asi nebude. Nejtěžší na tom pro mě bylo načnout možnost, že když nám dvěma společně dítě možná nebude dáno, jestli se nechce rozvést a třeba hledat jinde. Já sama jsem nechtěla, ale ani jsem ho nechtěla držet v nedobrovolně bezdětném vztahu. Nechtěl 
a nakonec jsme se teda dočkali.
Je to takové těžké téma, člověk si může myslet, že si to předem dost promyslel, ale stejně to pak může dopadnout úplně jinak.
Myrtila to muselo být těžké
Ale je rozdíl děti nechtít a nemoci mít. Oboje je teda pro partnerství velká zátěž.
Evaeva Díky, bylo to hodně náročné období.
A v souvislosti s tím musím přiznat, že mi vždycky udělá velkou radost, když tu někdo, kdo si tu třeba postěžoval, že dlouho čekají na dítě a pořád nic, pak napíše, že se dočkali, i když ty ženy znám jenom tady virtuálně. Tak, a už s tím nebudu plevelit mimo dětské vlákno 
Myrtila Jj, s tebou jsme se taky hodně těšily, pokud si to nepletu;.-)
Nedávno mě na toto téma naštvaly babičky. Dceři je 14, asi rok říká, že nidky mít děti nebude. My s mužem jí na to řekneme, že to je zcela jen a jen na ní takové rozhodnutí. I se nás ptala, jestli nám to nebude vadit, že nebudeme babička a dědeček. Na jsme jí řekli, že vadit určitě ne. Kdyby děti měla, měli bychom radost a určitě je milovali, ale rozhodně to neočekáváme atd. atd. A obě babičky se do toho vložily a začaly jí vykládat, jak je mladá, určitě svoje rozhodnutí ještě změní a nemít děti, jak se smutné a blablabla... Jsem se do toho vložila a ony začaly přesvědčovat i mě. Obzvlášť mě to mrzí od mojí mámy. Nikdy takové názory neměla a nikdy mi do ničeho nemluvila. Nevím, co jí to těď napadlo. S manželovou mámou nemám blízké názory, tak tam mě to nepřekvapilo.
My jsme s mužem měli tyhle závažná témata o životě probraná před svatbou. A i se to probíralo na přípravě k církevnímu sňatku. Měli jsme kněze, který byl skvělý mediátor. Muž je nevěřící a nakonec na schůzky těšil víc než já :-D Vyjasnili jsme si názory na děti, rozvod, smrt atd. Přijde mi to přirozený se o tom bavit s někým, s kým ten budoucí život plánuju. A taky mi přijde naopak i přirozený říct i svoje nejistoty např. to, že nevím, jak s dětmi. Pak podle mě člověk počítá nebo právě mluví i o dalších variantách a tak. Život pak přinese různé změny, ale přijde mi důležité mít tohle probrané a znát názor toho druhého. Kamarádky si klepaly na čelo, že se bavíme o rozvodu ještě před svatbou.
dorota Moc přeji šťastný konec
A taky, já nechtít děti, tak se asi ani nevdávám. :-)
My jsem se vzali, ikdyž jsme děti nechtěli Máme kolem sebe víc takových párů
Mám jednu neteř a úplně mi to stačí :) a těším se, až budu ta teta, se kterou se může cokoliv
Abych zůstala u bulváru... Kuchařová o Brzobohatém netušila, že má Tiffany? Mi to přijde nepravděpodobné přitom, jak dlouho spolu byli. Jinak nechápu, proč si na to stěžuje, když si ho takového vzala a přijala za manžela?
notna jé, to je zajímavé! Co jste řešili ohledně rozvodu?
Evaeva Domluvili jsme se, jak by to bylo finančně, jak bychom to řekli rodině, že bychom do toho ikoho nezatahovali, pořád dál bychom mluvili s rodinou toho druhého apod. Měli jsme i domluvu o nevěře.
Tyhle podrobnosti teda byly jen mezi na dvěma. Na přípravě k manželství jselme o rozvodu taky mluvili. Ale jen tak všeobecně. My měli jen církevní obřad bez svátosti. Manžel je bez vyznání.
notna Náhodou mi to přijde chytré a na místě bavit se o rozvodu před svatbou! Takovým to vydrží nejdéle!
notna No a ale domluva o nevěře? Kam se hrabe rozvod!
Karja viď, mně to taky přijde dobré. I když člověk stejně před vlastním problémem není podle mě schopný odhadnout, jak bude reagovat, ale aspoň se nad tím zamyslí.
Karja Já jsem životní pesimista Ja naprosto nechápu, jak v dnešní době tohle partneři mezi sebou neproberou.
notna my jsme měli představu o tom, kam chceme směřovat, děti apod. Ale jak to bude v případě rozvodu nebo tak, to ne. Stejně by to asi bylo dost vágní, bylo nám 26, byli jsme na počátku kariér,... a přecejen jsme plánovali spolu nějaký čas být
notna Já jsem takovej pesimista, že se ani nevdavam. Ale nedávno jsem o tom přemýšlela, že kdybych měla třetí dítě, tak už bych musela, že to už bych byla úplně vyřízena a musela bych mít v ruce něco pořádného, aby se o mě/nás někdo postaral. Takhle s těma dvěma dětma si říkám, že pokud sambo praskne do bot mám ještě nějakou šanci nás nějak rozumně uživit, ale se třema a x let mateřskou už teda vůbec žádnou:-D:-D.
