Potrefenáhusa některý knížky asi člivěk musí čilat v určitým věku a když to prošvihne tsk blbý? Já sem četla spolčení hlupcú někdy v 16 a až poté co jsem přečetla neonovou bibli (která je podle mě o dost lepší) a a tak ki to docela nadchlo, pan kaplan detto. Zato muže sem četla až v těžký dospělosti a nejak se to mnou minulo. Taky si nejsem 100 pr jista, že bych ty hlupce dneska eště ocenila..?
Dneska bych už neotevřela žádnej dívčí románek, jak tady například holky mluvily o Stýblový apod. To bylo jen krátkodobý spotřební zboží... na který šlo s úlevou zapomenout. A pak taky knížky co byly "in" někdy v mých 15/16, to jsme vždycky přelouskali skoro povinně, i když nám téma třeba nebylo blízký (třeba i to Spolčení hlupců), abychom byli za ty intelektuály a mohli v hospodě znalecky pohovořit o světové literatuře 
Zato tituly který jsem objevila sama a nepustila je z ruky, dokud jsem nepolkla poslední slovo... tak ty mi zůstaly, časem jsem je doplnila do vlastní knihovny a občas je pro radost vytahuju dodneška.
Tak já vidím rozdíl v tom, jestli mi někdo něco vnutil (jako že bez toho budu nemožná ve společnosti
) nebo jsem si to já vybrala...