711990 netřeba despektem shazovat. Doma jsme fakt neseděly.
Prostě jsem dobře odpozorovala rytmus. Nechodila jsem do práce, nelitala s miminkem po nakupacich, ani nepotřebovala vysedavat v kavárnách nebo cestovat jako bezdetna. MNĚ to nevadilo. Léto jsme trávil na chatě., tak to bylo snadné. A a jinak.. Když se chce, vždycky se řešení najde. Je snad jasné, že myslet na to musí především matka a musí se ptát a hlídat to. Ne jen vyměnit občas mokrou plinu.
Pak stačilo posadit na nočník a říci eee. Je ale fakt, že obě dcery a ta první ještě obzvlášť, byly strašně šikovné a rychle. Mluvit začala v 10 měsících a ve 13 znala všechny barvy, značky aut, e 3 letech psala písmenka a proplakala 3 dny, protože ji pořád nešlo hezky nakreslit písmenko S, aby mohla napsat jméno babičky. Písmenka se učila z napísu venku Na ulicích. Pořád se ptala, zajímalo ji to a bavilo. Hodně jsme si povídali. Byla extra zvidava. Naštěstí ji to ani školu neotravilo, měla skvělou učitelku. Druhá dcera byla pak trochu pomalejší, ale taky rychlá.
Ja se tímto nechlubim, jen potvrzuji, že to možné prostě je. Každé dítě je prostě jiné a každé se vyvíjí jinak a jinou rychlosti. Netřeba si s tím lámat hlavu ![]()



