Přes to všechno, jak otec může být u produ prospěšný a dá mu to snad i něco do vtahu k ženě a dítěti, si myslím, že každý nebo každá dvojice má právo se rozhodnout sama za sebe a na společenské klima se vy... Tohle "společenské" posuzování čehokoli je zlo.

Karja jj to je vystizny, ja teda slysela taky jen ze si muzi partnerky vazi kdyz videli co vytrpela, ta hrdost je takova mila, a i k tomu diteti maji takovy blizsi vztah hned od pocatku, jediny vypleskli byvaji ti co se ucastnili fakt hodne tezkyho porodu ze je pak musi sama zenska premlouvat na dalsi, pac my se paradoxne oklepeme snaz

Mrakoplas 

Na mě naštěstí fungovaly hormony, takže během porodu jsem vlastně až tak moc netrpěla, ač mě za plného vědomí hrozně zmasakrovali. On spíš má strach z toho, co všechno by se mohlo stát, protože se to tenkrát hned před ním tak materializovalo. 

 ja teda slysela taky jen ze si muzi partnerky vazi kdyz videli co vytrpela, ta hrdost je takova mila, a i k tomu diteti maji takovy blizsi vztah hned od pocatku

​Myslím, že u nás to taky tak je. Manžel jít chtěl, tak jsem ho nemusela ani přemlouvat ani mu to rozmlouvat. Žádný negativní vliv to opravdu nemělo . Sama bych asi úplně jít nechtěla, ale měla jsem tam ještě plnou porodnici kamarádek, tak by to nějak dopadlo. 

Renusatko Me kdyz se poprve zeptala kamaradka, zda jde partner k porodu, tak jsem uplne zkoprnela, protoze ja se ho nevim za kolik mesicu  neptala, ja automaticky predpokladala ze pujde, vubec me nenapadla varianta, ze ne:-D.

môj muž bol so mnou pri pôrode, a bola som za to veľmi rada, fakt mi tam veľmi pomohol a staral sa, sprchoval ma, podopieral, riešil sestričky a nosil vodu. No a keď už bolo po pôrode, malú odniesli po bondingu a ja som sa ho opýtala, ako sa cíti, tak som dostala odpoveď "hladný"

betsey  já jsem to tu už určitě psala, ale dokonce jsem na základě nějakých pokynů od osob s podobnou zkušeností zřejmě:-)) nachystala pro tatínka do porodnice svačinu - a on ji jak jsme vyráželi zapomněl vzít:P  jinak přesně, ono je vlastně jedno kdo konkrétně tam s rodičkou je, ale někoho člověk prostě s sebou potřebuje a na koho bych se asi jako na toho nejbližšího člověka, ke kterému mám největší důvěru, měla obrátit, než na partnera? ale mít takovou maminku/sestru/blízkou přítelkyni.. byla bych vděčná za doprovod

betsey viktorka_od splavu já jsem v seznamu věcí do porodnice měla i "svačinu pro doprovod"

betsey presne, ja mu nejakych 10 hodin visela na krku a to by dula, mamka nebo kdo vi kdo asi nedal.

Já tam muže nechtěla, nakonec kvůli okolnostem byl ... a nakonec jsem teda ráda, jak už bylo řečeno, v tu chvíli mi to bylo víceméně fuk, moc jsem ho nevnímala. Ale ušetřilo nám to mnoho pozdějšího vysvětlování, prostě si to zažil a spoustu věcí pak chápal, vnímal jinak, nemusela jsem sáhodlouze vysvětlovat ... jako pochopil by to určitě i bez toho, ale je pohodlnější nemuset nic komentovat, protože jsme u toho byli oba a oba víme, co a jak se stalo. 

Navíc je muž z nás dvou ten, kdo si porod pamatuje (já to měla děsný a mám úplné výpadky paměti z toho). Když jsem byla připravená, nechala jsem si to převyprávět, zodpověděl mi spoustu dotazů a jsem skálopevně přesvědčená, že mi to výrazně pomohlo překonat poporodní traumátko, které jsem si z porodnice odnesla. 

Jinak je to tak osobní věc, že bych do toho určitě jinejm nemluvila, každej podle svýho prostě. 

Dadoo ale ty hovoríš o bezplienkovej, mne mama tvrdí, že my sme v 10 mesiacoch vedeli samé ukázať, že chceme ísť na záchod. Dnes mi teda povedala, že ona na mne aj sestre videla, kedy sa nám chce, tak nás proste chytila, vyzliekla, podložila pod nás nočník/servítko a poďme...čiže bezplienkovka. Syn je v tomto trebárs úlne márny, má látkové plienky, nepoužívam separačky (čiže žiaden pocit sucha) a aj tak na ňom nevidím, kedy čúra. Dnes som sa doma niekoľko ráz pučil, vždy som myslela, že bude plná plienka a nič. Ja by som mu tou bezplienkovou maximálne tak uhnala zlatú žilu...A tak nejak u neho mám pochybnosť, že o 2 mesiace si zrazu uvedomí, že čo je mechúr, že chce cikať a zadrží to, proste mi nepríde, že by už toto vedel rozoznať a teda by odpliekovanie malo zmysel. Ale ak pod odplienkovaním rozumieme aj bezplienkovú, tak beriem, môže byť.

Mutziputzi článok som nečítala, ale môj muž chcel byť pri pôrode silou mocou, aj keď ja som nechcela, aby tam v závere bol (presne pre to, čo ty píšeš), nakoniec som teda šla cisárskym, tak som nemusela riešiť dilemu, ako pomedzi kontrakcie vykopnem muža na chodbu, ehm...ale teda počas tej prvej doby pôrodnej som bola strašne rada, že ho tam mám, bol tam pri mne 8 hodín vkuse, dával mi cukor, vodu, prechádzal sa so mnou a bolo mi fakt príjemnejše požiadať o hocakú drobnosť jeho než personál (aj keď personál bol v nemocnici skvelý). A myslím, že ak by som rodila normálne, muž by tam podľa mňa ostal, aby videl malého a aby sa usitil, že sme obaja ok a asi by som v závere bola aj rada. Keď ma brali na sálu, tak bol chudák strašne doľakaný, to by pri nekomplikovanom pôrode bol podľa mňa podstatne menej.

Přivézt domů mimino asi bude velký zážitek, když uvážím, kolik vzrušení přinesla pouhá nová korbička ke kočárku

Od rána tu lítá tam a zpátky a huláká "miminko spinkat", leze na kočárek a čučí dovnitř, ještě že je to takový stabilní stroj

Ešte sa vrátim k tým plienkam. U nás je "vtipné", že sme malého dávali na nočník od 7.mesiacov, bežne aj niečo spravil. Potom boli fázý, keď vždý ráno sa výkakal, občas aj dal vopred vedieť. A zhruba v roku a pol to pozvoľna prestalo a momentálne teda nechce o nočníku a záchode ani počuť.

Pinot Noir

Když jsem přišla syna vyzvednout do jeslí s třídenním miminem a vyndala ho z kočáru, syn nelenil, vlezl si do korbičky a dělal že je mimino sám . Vlastně už v porodnici vlezl miminu do postýlky. Taky jsem byla za stabilní kočár ráda, když na něj lezla půlka třídy jeslí, aby mohli očíhnout mimino...

Pinot Noir máte panenku? My máme nějakou babyborn, anabell nebo chouchou, teď už půjčený i kočárek a syn si s ní fakt rád hraje. Nosí, chová, kojí , přebaluje... Teda taky dloube do očí a strká jí o pusy opravdický jídlo

hm, tak doktorka, čo mi tvrdila, že pri zuboch nemôžu byť vysoké teploty, sa asi fakt mýlila. Malá cez víkend pomaly štyridsiatky horúčky, celý víkend nespala, ale už má prvý horný zub (spodné dva už sú vonku). Ale teraz dospáva, včera spala doobeda dve a pol hodiny a dnes dve hodiny a to takmer bez mojej asistencie. Som zrazu nevedela, čo s toľkým voľným časom :-)

Jdu zase s praktickým dotazem - kolik žínek a osušek je třeba pro takové průměrné miminko, z jakých materiálů, jakých značek?

dzizisketa ja som mala dve bambusové osušky a vystačila som si s tým. A žinku žiadnu

dzizisketa osusky tak 2-3, at to muzes prat (ale klasickou osusku s kapuci jsem mela jenom jednu, pak delaji velke silne pliny, ktere se na to hodi naramne). a pak jsem si nastrihala a obsila asi 2 bavlnene pliny na ctverce a to jsem pouzivala na myti. nebo muzes nastrihat perlan, ale to je jednorazove.