Podle toho, co tady píšete, by moje dítě mělo být závislák na mě, ale ve skutečnosti je to spíš naopak. Prvních 6 měsíců byla převážně jen nošená, protože nesnášela kočár. Ve své postýlce usnula, když jsem ji tam uspala, ale v noci při kojení jsem pravidelně usinala, takže pak spala do rána s námi. Chovala jsem kdykoliv chtěla. Brala jsem si ji i do koupelny. Když mě viděla, byla v klidu. Místo vypěstování závislosti si myslím, že jsem naplnila její potřeby a byla v pohodě. V 7 měsících si sedla a zároveň stoupla, začala objevovat svět. Když jsem od ní začala odcházet, zjišťovala jsem ji, že se vrátím, nikdy s tím nebyl problém. Poprvé na víkend byla u babičky ve 13 měsících, naprosto v pohodě. Ve škole plačící děti uklidnovala, že máma se vrátí. Ona o tom nikdy nepochyboval.
Mě to s tou závislosti přijde divné. To by se přece to dítě narodilo už závislé, když je 9 měsíců pořád v břiše u.matky.
