dzizisketa Ale ono nejde ani tolik o to, jestli nějaká mucina kouká skrz prsty, ale o to, že pokud jdou ostatní děti hrát vybiku, dělat kotrmelce, šplhat na strom, jezdit na kole, ten kdo to neumí, zůstane mimo, hůř se začlení. Píšu spíš o mladším školním věku. A možná je to dnes jinak, budou společně čumět do mobilů.

Estara Například jakých??

dzizisketa Ale ono nejde ani tolik o to, jestli nějaká mucina kouká skrz prsty, ale o to, že pokud jdou ostatní děti hrát vybiku, dělat kotrmelce, šplhat na strom, jezdit na kole, ten kdo to neumí, zůstane mimo, hůř se začlení. Píšu spíš o mladším školním věku. A možná je to dnes jinak, budou společně čumět do mobilů.

​Na tyhle dovednosti ale nepotřebuješ nutit děti do kroužků, ne?

MP Meri hele kolikrát jsou věci jinak než si milosrdně namlouváme, platí to univerzálně

​Hele, klidně to tak může bejt, ale minimálně sem s pocitem hvězdy prožila celou ZŠ a ŠS a jako vzpomínku to mám doteďka, takže za mě dobrý. Kde byla pravda a kdo mě ve skutečnosti pomlouval za rohem vlastně není důležitý.

Jinak perlička - nakonec jsem po střední skončila s učitelem tělocviku (ne svým!), sice jsme se rozešli pro nepřekonatelný rozdíly, ale žili jsme spolu celkem šťastnejch osm let. Takže ani tady to nemusí bejt překážka (nepřekonatelný rozdíly se týkaly názoru na kdy mít děti) 

Pinot Noir A to jsem někde psala?

Ale ještě edit: díky kroužku, třeba tomu sokolu, se to může aspoň trochu naučit i dítě pohybově nenadané, které by se to samo od sebe nenaučilo. A pak tu nechuť k pohybu nemusí dále násobit, protože ono je přece to nemehlo.

Estara Ne, nic takovýho jsem nepsala, když už teda je potřeba vysvětlovačka, tak nepochopitelné pro mě je vyjádření v duchu "neumím nic a je to tak lepší"..opět radši upozorňuji - v mém komentáři se objevují náznaky nadsázky a zkratky.

Proboha dělejte si co chcete, já jsem ta poslední kdo by vás do něčeho nutil.

​Ale - aspoň za mě - to přece nebylo myšleno tak, že neumím nic a je to lepší. Když se vrátím k začátku, tak jsem hlavně reagovala, že si dítě má vyzkoušet všechno, protože rodič ani ono samo neví, co by mu sedělo. A bez toho bude jakýkoliv talent nenávratně zmařen. Plus i na to, že bez kroužků se nic nenaučí a ničeho nedosáhne. A následně, že kdo není na výši v tělocviku, je automaticky vyvrhel. Jestli to vyznělo jako vyjádření "neumí nic a je to tak lepší" , tak jsem asi selhala ve vyjadřování.

Sweet Potato

TTohle už dneska souvisí daleko víc se sociální vrstvou, takže ten, kdo není zvyklý se nijak hýbat (a o to u těch malých dětí jde), bude s nejvyšší pravděpodobností nějak limitován i v jiných ohledech, ať materiálnich či ne. Protože v těch uvedomelych nebo průměrných rodinách, které tady reprezentujeme my, ty malé děti ty kotouly jízdu na kole nebo kopání do míče umějí. A když jedno z toho třeba neumějí l, tak zase mají kapitál v jiné oblasti, která to vyrovná. Dneska je přístup k pohybu a sportu, stejně jako ke zdravé stravě, důležitym nástrojem sociální identifikace. A bylo by to třeba řešit, ale komplexně v návaznosti na celkovou situaci těch rodin. Konec socialistické vsuvky. 

Estara Já myslim, že se chápeme, jen holt moje vyjadřování provokuje "jisté osoby", co maj dojem, že když už bych se na ně dívala skrz prsty protože jsou střeva, dělá to z nich zajímavá děvčata, snad až génijuse.

Pozn. MP Meri  to neni, tu shledávám jako normální

Estara Například jakých??

No asi všech...

edit. Ale možná jsem si trochu dala dala dohromady, co nesouviselo, jak už těch příspěvků bylo víc a nebyly tam přímé citace.

dzizisketa To nepochybně. Ale věř tomu, že je i spousta dětí rodičů vzdělaných a movitých, které například ten kotrmelec neumějí.

Zaplaťpámbu za naši třídu, která nenáviděla tělocvik srdečně a svorně a povinný lyžáky brala jen jako vhodnou příležitost k nejrůznějším skopičinám. U nás by bejval byl vyvrhel akorát nějakej chudák sportovně nadanej

Ale samozřejmě se tehdy jezdilo taky aspoň na tejden na hory s rodičema (hrůza děs), před školou jsme hráli tu vybiku a na bicyklu jsme taky jezdili a plavat jsme chodili (do Axy, kde vládly ty strašný mužatky!) a v zimě bruslit na Štvanici... ale co si pamatuju, tak sportu jako takovýmu u nás nikdo neholdoval. Všichni dělali občas něco nebo všechno - dle sezóny... od každýho trochu a dohromady nic! 

Pinot Noir A to jsem někde psala?

Ale ještě edit: díky kroužku, třeba tomu sokolu, se to může aspoň trochu naučit i dítě pohybově nenadané, které by se to samo od sebe nenaučilo. A pak tu nechuť k pohybu nemusí dále násobit, protože ono je přece to nemehlo.

​Tohle potvrzuju. My jsme museli dokonce dceri zatajit, ze je Sokol sportovni krouzek . Tam jsem na ni videla, jak za ty roky nabira pohybove sebevedomi. Pomalu, ale jiste. Nehrnula se ani do kola, lyzi, plavani, ale vytrvali jsme a dnes ji to vsechno bavi (a lyzuje skoro lip nez ja). 

Pinot Noir A to jsem někde psala?

​To ne, ale zdálo se mi, že to z diskuze tak nějak vyplývá, že kdo nechodí na všechny sporty k trenérům a do profi klubů, bude nadosmrti lemra ;)

Gatita sebe taky??

​jedem v tom oba;)

MP Meri neřikam že se nedá, ale já jsem na ně koukala svrchu, dtto na trojkaře na základce samozřejmě moora 

​hele to nesmíš brát podle sebe, ty koukáš svrchu na kdekoho.. to už si každej zvykl, přesto tě máme všichni rádi...

Pavlena Jsi me uplne dojala, fakt

Já už teda i ty kroužky mám za sebou. Starší vyzkoušel kde co. Fotbal, floorball, šerm, atletiku, veslování. U všeho vydržel tak +- rok. Já jsem to nikdy neřešila a nechala jsem to na něm, i když třeba šerm mu šel výborně. Pořád sportuje, až moc, i když má velké zdravotní problémy. Mladší vždycky trpěl. Podle manžela totiž musí každý kluk sportovat. Takže se rok odtrápil na floorbale, rok v nějakých sportovkách. Nesnáší kolektivní sporty. Odpoledne lítá venku, hraje fotbal, umí jezdit na kole, plavat, ve školních soutěžích vyhrává atletické závody, ale nechce nikam chodit. Nejspokojenější je v kroužku programovaní a ještě hraje šachy.

Asi je po mně . Já jsem tělocvik nesnášela, na střední jsem do něj ani nechodila. Obrat nastal až v dospělosti. Moc jsem nechodila ani do kroužků. Ve školce mě poslali do zušky. Já jsem strašně ráda kreslila a tak jsem myslela, že na výtvarku. Když jsme tam šli, tak mi mamka řekla, že do zpěvu. Opravdu zklamání a nešla jsem nikam.

dzizisketa Ale ono nejde ani tolik o to, jestli nějaká mucina kouká skrz prsty, ale o to, že pokud jdou ostatní děti hrát vybiku, dělat kotrmelce, šplhat na strom, jezdit na kole, ten kdo to neumí, zůstane mimo, hůř se začlení. Píšu spíš o mladším školním věku. A možná je to dnes jinak, budou společně čumět do mobilů.

​Ja ti nevim - ja jsem az do maturity byla na pohyb drevo az hruza - vybiku jsem nesnasela a nemela zadnou motivaci se v ni zlepsit, kotrmelec jsem udelala s bidou a nasisato, ve splhani na storm jsem nevidela zadny smysl. Micove hry mi nepripadaly jako zabava, nybrz jako opruz. Radost z pohybu jsem zacala mit az jako dospela. A ze bych se nekdy mela problem zaclenit, to si nepamatuju. Spoluzaci jak na zakladce, tak na stredni proste akceptovali, ze MP Marge na telak neni, ale ze zase exceluje v jinych vecech, takze OK

Dokonce se i postarali, abych pro vyberu do druzstev na vybiku nikdy nezustala jako posledni

MP Marge to ja posledni zustala a bylo mi to sumak, s laskou vzpominam na naseho uzasneho telocvikare, ktery na me rval: drzis tu raketu jako varecku! me vsechny micove hry bavily, jen mi nikdy nesly .

Lamicka Ha, mne telocvikarka na stredni rekla, ze preferuje, kdyz se z jejich hodin uleju, neb se aspon nemusi bat, ze se mi neco stane