Postřehy z Japonska

Kokoska Děkuju, mám pocit, že je to spíš tím, že si všichni myslí, že jsem ochotná se ztrapinit, asi dědictví toho slavného velikonočního večírku. Nedávno mi ukazovala učitelka zumby nějaké vtipné taneční video, že prý jí ta školní organizátorka říkala, že by to mohli v zumbě nacvičit na Japonský den. A ona že to asi ne, že do toho nikdo nepůjde.....a "škola" prý že "řekni Garfie...."

A ještě vám sem musím dát jeden úlovek, úplně pidi roztomilé malinké pastelky! Před pár lety by se z nich dcera pominula. Normální tužka jako referenční velikost. 

A zpátky do Kyota, třešnička na konec, slavná Fushimi Inari. Inari je jedno z nejdůležitěších božstev, zodpovědné za úrodu rýže. Na zem přichází v podobně lišky. Samotná svatyně je pro šintoisty velmi důležitá, ale návštěvníky sem lákají především senbon torii, tisíce červených bran tori. Jde o dary firem nebo jednotlivců z celého Japonska, kteří si tak chtějí zaručit přízeň bohů a prosperitu. Na každé bráně je tak napsané jméno dárce a datum daru. Je jich tak, moc, že vytváří doslova tunely, různě se rozdělují a dá se jimi vyjít až na vrchol hory.

A protože jsem vás úplně zavalila (v Kjótu to ani jinak nejde), kupuju si obento (oběd v krabičce) do shinkansenu a padám zpátky domů. :-)

To byl nejaky svatek, ze bylo tolik devcat v kimonech? Obi s krajkou a volanky vidim teda poprve, nejaka moda mezi mladymi?

Kokoska Vůbec, já myslím, že v Kyotu je to úplně normální. Taky je tam na každém rohu půjčovna a nosí je i cizinci. Takový Disneyland se z toho stává....

Garfie paradni vsecko. A ty brany!

A dnešní další české úlovky v obchodě!

A tady, když jsem si to fotila, mi začala prodavačka vysvětlovat, že jde o české sklo a tradiční obaly na parfémy a byla dost vyjukaná, když jsem jí řekla, že jsem z Česka. :-)

A taky jsem dnes byla opět na lekci kinsugi, tentokrát někde v ateliéru, kam si můžete přinést nádobí a oni vám ho spraví. Bylo to moc fajn, trochu lehčí než minule, takové víc instantní, nebo už jsem zkušená, haha. :-) A hlavně jsem nemusela rozbíjet vlastní nádobí, ale slečna už ho měla připravené! 

Povídala nám i různé zajímavosti z historie, bylo to super. A říkala, že tradiční metoda (kterou používá i ona) lepení pomocí urushi, tedy přírodního lepidla (vyrábí se ze smůly z urushi stromu) se dá využít jen v Asii, protože potřebuje specifické podmínky k uschnutí, hlavně teplo a vysokou vlhkost a protože nefunguje jinde, začalo se na západě používat klasické lepidlo. To jsme použili i my, protože momentálně není pro klasické urushi dobré počasí, je zima a sucho. A navíc klasickou metodou to probíhá tak, že po první slepení se čeká dva a tři týdny, potom se provede další krok, znovu se čeká a tak asi 4x, takže celá akce trvá až tři měsíce. 

Moje dílo

Garfie To byla krasna misa, moc se mi libi ta barva a slepena vypada taky dobre. Ta zlata se tam hezky hodi

Tohle jsou práce, které měla vystavené v ateliéru. Třeba tahle bonsai je krásná a ten kintsuki tác parádní a krásně s ní ladí. I když majitelka byla nespokojená, prý doufala, že na podzim hezky zčervená. :-)

Taky krásné a to sklo uprostřed i moc zajímavé. Ten hrnek v pravo má v kintsuki vložený kamínek, škoda, že to nejde moc vidět. 

A tohle je zajímavý počin, asi víc umění, než užitná věc. :-) Dva talíře, jeden ruský a jeden ukrajinský, spojené k sobě. 

moora Děkuju, taky jsem spokojená. Minule jsem měla nějaký bílý puntíkovaný, tady k tomu se to určitě hodí víc. Ale není to mísa, jen malinký talířek. Ještě musí trochu schnout, tak zatím kolem ani nedýchám.

Garfie to je fakt zajímavé a talířek se moc povedl.

A já se vrátím k našemu výletování s kamarádkou, takové nějaké procházky po okolí a místních zahradách. :-)

Jeden z místních historických domů, do kterého můžete nahlédnout.

Uvnitř jsme viděly krásnou výzdobu, kimono, které je replikou svatebního kimona původní obyvatelky domu. A taky tradiční japonské uzly mizuhiki, další den jsme šly na kurz, tak jsem si je vyfotila jako mustr.

A viděly jsme i zajímavé chryzantémy, které v Japonsku milují (květ chryzatémy má ve znaku i císřská rodina) a v sezóně jsou výstavy snad na každém rohu. 

A něco málo jídla k tomu. :-) Rámen a dango jako moučník.