Miru chapu naprosto, presne tak jsem to vnimala taky.

andry Ta v tom setu nebyla?

Mně se na značce Astrophil & Stella nejvíc líbí její název , ten je dokonalý, z vůní se mi na mně samotné líbila Mellow Yellow, byla taková nekomplikovaná a optimistická... 

Korsičanka rozbila se behem prepravy ke mne.

andry Proto.

PEARL OUD Kilian

...představte si skelnou taveninu, jak ji mistr sklář točí na píšťale -

přesně takovou konzistenci má vůně.

Ale není horká, tuhá, táhlá,

naopak,

je

chladivá(vlastně jen na povrchu, no, uvnitř...)

a pružná

a bezgravitační,

jakoby levitovala...

...ona sytě zlato oranžová s temně fialovým žilkováním

voní lahodně na první dobrou -

delikátně alkoholová kombinace pouze mírně nasládlého sirupu z růží s ultra jemným rtěnkovopudrovým akcentem z kosatců

(téměř s malinovými podtóny),

k tomu, jako by jste si k té dobrotě potáhly z cigára

(no, možná z kvalitního jointu, nakonec, na tom nesejde...)

a ještě k tomu

vnímám jemné živočišno.

...jemné živočišno ne ve smyslu slabé, ale

ve smyslu nenápadné,

prostě sofistikovaná nadrženost -

díváte se na něj,

tak trochu vnímáte, co říká,

ale hlavně

sledujete jeho oči,

rty...

...místo aby se vás dotýkala, vaši kůži, kopírovala - všude -

šifonová blůza,

díváte se, chcete cítit jeho ruce

a

když se na vás, s lehce pobaveným výrazem upřeně zahledí

(jakože :

"...posloucháš mě vůbec?."),

jen si na prázdno polknete...

No, nic.

Jsou tu lidi.

Můžu teď akorát tak dorazit carpaccio,

pak na jazyku slastně, s požitkem poválet tmavonachové víno a

vydržet...

- přečetl si mě -

i jeho oči

potemněly...

Pearl Oud

voní tlumeně rozmlženě/

mlhový ale hutný opar,

tichý, leč jasně přítomný,

velmi chutný/příjemný a současně přitažlivý onou skrytou,

vymazlenou, luxusně decentní animálností

(oud zpracovaný do snadné nositelnosti,

nepolapitelná forma bažení...)

THE MOON Frederic Malle

...konzistence tekutějšího medu,

i barvy líně tekoucí hmoty

a já

cítím - 

pár vteřin v úvodu

lahodně delikátně navinulý džem z růží a liči

pod lehounkou, ale hustou vrstvou načokoládovělé pěny s vetknutými zlatými nitkami drahého koření...

...vůně ve chvíli příjemně zmalátní,

tiše ztěžkne,

nenápadně zhoustne -

luxusní, nadýchaně hutný sirup

z kůže,

roztavené do podoby tekoucího asfaltu,

z oudu,

poeticky aristokratického("...můžu se přimazlit, prosím.?.."), 

z myrhy,

vláčně prachové pryskyřičné pěny s navanilkovělým tónováním.

Takhle si představuji vůni -

měla by

zaujmout,

mít vývoj,

dávat smysl,

přitahovat,

probouzet zvědavost/nenudit,

být povědomá a současně ale

osobitá...

The Moon má

teplotu těla,

hebkost drahého krému,

hedvábnou mazlavost,

své vlastní, pomalé tempo, 

a ve výrazu -

Marque-page Ormaie

...je to

vlastně

dost

příjemné.

No, někde už jsem "to" cítila...

Marque-page voní nesladce likérovitě/hustě alkoholově,

míchaný nápoj nebo bylinný likér a nebo, spíše - byliny macerované v koňaku.

Ve vůni je znatelná lahodná nahořklost - nejen z pelyňku, ale i z davany a jejích ovocně dřevitých tónů/meruňky i s hořkostí vlastních jader,

jenže tím, že kompozice obsahuje také květy, dodávající přírodní nasládlost až sladkost,

pak odér, jenž vnímám, chutná dobře, příjemně a jemně pikantně.

Podprahově, v případě, že se na ně zaměříte, jsou znatelné i delikátní kožené tóny

(lehce prašné z pár míst již zteřelých/rozpadajících se v mikročástečky)

a vláčně hebkou kouřovost, rozpuštěnou v provzdušněné, táhlé ambře.

Vůně se blyští, jak olejovitá hladina a když člověk přivře oči, uvědomí si,

že cítí šepot/nuance téměř vánočních perníčků.

Na jednu stranu Marque-page hodnotím jako poměrně hezkou, chutně náladovou, 

na stranu druhou cítím i jakousi melancholii starých časů...

Vzdálená, typová blízkost k Ambre Cabochard,

kdy Marque-page působí tmavěji, distingovaněji a melancholičtěji.

L'Atelier parfum GREEN CRUSH 

Dětská hra na vìly. Wingsky mìchajì čarodějný spring lektvar. Závojenka se vytasila s chlazeným Spritem, Třpytilka přihodila do tancujìcìch bublinek nezbedných oxidů kolečka limetky, Rusalinda přiběhla s hrstì šťaveloševelo lìstků všemožných a Záclonka dodala tajnou ingredienci....pracì prášek z Rakouska! Pere lìp, vonì lìp a mezi bìlomodrýma granulkama jsou takové magicky jedovaté zelené kuličky a jejich vůně záhadná fluoresžabó proměnila vìlì lektvar v syntetický krátkodechý niche parfém.

Kintsugi HANZO (half to hide)

Japonská poetika... jinakost - přìrodnost - oduševnělost - sofistikovanost - archaickost propsaná do současnosti...ano. Co Kintsugi slibuje to taky dostanete...tiché kmeny cypřišů a cedrů, čerstvé slzy mastichy, vysychajìcì řasy opatrně suplujìcì vlhkost lesnì země. Nevinná sladkokyselost se v srdci zaobluje do hladké nasládlosti a les doplnì jedlový balzám a mechový polštář se špetkou mýdlové čistoty. Vůně je výrazná dvě hodiny a závěr mi přìjde trošku jednoduchý. Při zkoušenì se mi vybavily spojnice s Hermit coat a L'eau d epine. Obojì od Chapel factory.

Venenum Kiss Ex Nihilo

...vůně se třpytí, jemně jiskří -

jako když v noci na drahé kožešině ulpívají sněhové vločky...

(tohle Quentin Bisch umí - umístit vůni do prostoru kolem vás, kdy máte pocit, že vonné molekuly si ve vaší blízkosti jen tak  levitují, přesto, že máte nos u kůže...)

Pár vteřin na začátku vnímám velmi zajímavou a současně velmi hezkou ovocnou orientálku - 

mix růží a meruněk s pouze bio nasládlostí, akurátní sytostí, delikátně podmalované kořením a obalené v mlze z lahodně navanilkovělé ambry.

Sytá a přitom vzdušná.

Opravdu pěkně udělaná vůně. Hodně příjemná. Snadno nositelná, líbivá v dobrém slova smyslu.

No, na mně intenzita tělová, na můj vkus příliš intimní.

Ale zatím drží(uvidí se...)

Je poznat rukopis parfuméra - když si přivoním, tak ano, naskakují mi třeba

Guidance, Hibiscus Mahajad, Chloé Nomade EdP -

poctivě vypracované vůně vždy odpovídající duchu té které značky.

A zrovna tak zde, u Ex Nihilo perfektně zapadá do portfolia Venenum Kiss.

Vnímám tento parfémový dům pro lidi, jež oblibbují vůně Chanel

(ne No 5 či Coco, ale Coco Mademoiselle, Chance, Gabrielle...),

vůně Dior(Miss Dior, Addict Fraiche, J´Adore...) a chtěli by

"to samé a přesto jiné"/nějakou niche značku, co "každá/ý nemá", ale aby to zvládli nosit.

Tak zde mají možnost...

Solidní mainstreamová niche

((nejvíce je mi blízká recenze od wendulka ))

(((vydržela na mně něco málo přes hodinu)))

Safran Secret Maison Crivelli

Pocitově - pastelově zlatě zelenkavé, po chvíli i pastelově antracitové, posléze prašně khaki

Měkce olibanově aldehydové

(křehká pružnost mydlinkových bublin, jen jen puknout...)

Nasládle jemně hustě, lahodně nakyslé

a

v oné chuti(jež nepatrně, leč požitkářsky, křiví ústa)

nebo, lépe řečeno -

pod něžnou kyselou chutí opatrně vydychuje 

vetiver.

Vetiver v mazlivém objetí s, pouze decentně nasládlým, bylinným likérem(šáchor, vonokvětka),

v němž se ráchá i pár šafránových zrnek -

čili drink, cigáro a 

k tomu ještě

nechutně drahá, ultra lesklá a ultra tenká ale pevná, 

černá kůže.

Aristokratická distingovanost.

Náladou/tím, co Safran Secret umí, mi velmi připomíná

Ganymede EdP Marc-Antoine Barrois.!

Protože Ganymede vnímám jako svého majordoma,

jemuž stačí říct´, že

ať mě zbaví těch "otravů"/nepříjemných osob, unavujících telefonátů, vlezlých hovorů, atp. a

on - Ganymede - to udělá,

a ještě k tomu sofistikovaně(11/07/24)

Zrovna tak Safran Secret - 

vymezuje prostor, potvrzuje jistý status, nemá potřebu se zalíbit a přesto je 

přitažlivý a

věřím, že bude i chválený(to teprve zkusím).

Není prvoplánová líbivka.

A vlastně proto mě

přitahuje...

(uhlazenější a jakoby rozmlženější verze Ganymede)

Apom Maison Francis Kurkdjian

...vůně pomalu rozpuštějících se, ne čistě bílých, hoblin z jádrového mýdla, teplý vzduch ze zahrady oknem přinesl vůni nesladkých pomerančových květů nad rozestlané, měkké lůžko s už pouze nepatrně znatelnými zbytky levandulové aviváže.

Apom působí měkoučce, hebce, něžně.

Na jednu stranu bych podle názvu čekala něco "víc"...,

na stranu druhou - už vím, proč to není až tak "špatné"!,

protože mi naskočila vůně L´Heure Bleue Guerlain

v delikátnějším a slunečnějším provedení...

Apom vidím jako ideální do hodně teplých, horkých dní, kdy bude dodávat pocit suché svěžesti a čistoty.

L'AIR BARBÈS 19-69

... vzpomínky, snad jen lehce vybledlé, vzpomínky na časy, kdy Paříž byla moje "doma", týdny a měsíce, týdny a měsíce v hlučném domě v 18. obvodě, v domě se sivě vybledlou zelenou omítkou, kvůli ní jsem litovala, že se nejmenuji Anna, Montmartre i boulevard Barbès za rohem, má oblíbená místa, Barbès, dítě druhého císařství a Haussmannovy urbanistické rekonstrukce Paříže, jež přeměnila stovky úzkých středověkých uliček v rozsáhlé bulváry a parky, obchodní dům Tati, který zavřel oči svých výkladů před pár lety, ostrůvky kamenných kočičích hlav v řekách betonových chodníků, luteránský farní kostel, zpola skrytý za korunami stromů, na jehož schodech klidně a pokojně odpočívala rudozlatá sadždžáda, o pár desítek metrů dál zastrčený obchůdek se smíšeným zbožím, vlastnili ho pan Abbou a jeho stobarevná kočka Geneviève, která vždy sedávala v nejnižší polici mezi zelenými lahvemi s lehce zakaleným jablečným moštem, nikde nevoněly citrusy tak, jako tam, stejně tak vážené koření a hnědý balicí papír, na němž pan Abbou pečlivě sčítal účty nás všech, ta čtvrť, která, slovy klasika, nedbá na bonton, zato dýchá a žije, až to bolí... 

... vůně zprvu chladná jako neopracovaný diamant, jako když v dubnu v šest ráno z otevřeného okna zní Radůza a její 'lásko má, pojď blíž, ještě mě líbej, miluju tě, víš, svět je tak divnej', nasekané citrony a syrový ranní vzduch, pak se prašně rozvoní beton, do něhož se opírá dopolední slunce, dotkneš se ozvěny vůně bílých květů, jako by kolem před pár okamžiky prošly Nicole Cruchot a její Senteur et Beauté crème de jour, pak už "jen" smířlivá měkkost vůně dřevěné kostelní podlahy a vzduchu prosyceného aromatem alžírského koření v papírových kornoutcích...

... pařížská sestřenka stříbrného oblázku Comme des Garçons 2... 

euridike 

...když jsem začala číst druhý odstavec a ještě než jsem došla až nakonec, ano!, napadly mě  vůně od Comme des Garcons a že se podívám do složení, jestli "tam" nějakou objevím...

(kouknu za chvíli, napřed jsem to musela napsat)

Jinak - Francie je pro mě absolutně cizí vesmír, ničím mě neoslovuje. Přesto z té recenze jde vycítit nálada města...

(...je to, jako bych se vyloupla ze svého těla a dívala se na jednotlivé postavy lidí a v tom momentě si uvědomila, že vlastně každý ten, pro mě, cizí člověk si žije ten svůj život, má svoji bublinu, svůj prostor/vesmír, a že vlastně všichni jsou cizí a jedno zároveň...)

euridike 

...to složení je velmi přitažlivé -

má v sobě živočišnost, ale ukrytou pod téměř škrobenou strohostí, 

pak něhu,

i poetično spisovatele a jakousi nostalgii..?.

... je to, jako bych se vyloupla ze svého těla a dívala se na jednotlivé postavy lidí a v tom momentě si uvědomila, že vlastně každý ten, pro mě, cizí člověk si žije ten svůj život, má svoji bublinu, svůj prostor/vesmír, a že vlastně všichni jsou cizí a jedno zároveň...

​To jsi napsala naprosto skvěle, přesně jsi vystihla podstatu, díky...

euridike 

A přemýšlím, jak odpovědět na Tvoji otázku. Ta vůně je jako dvě strany jedné mince - jedna neexistuje bez druhé, protikladné aspekty vůně se navzájem potřebují, určitá neosobnost a chlad /beton, citrusy/ v kontrastu s hřejivými, osobními, lehce nostalgickými tóny /dřevo, koření, vůně tělového krému/ tvoří přirozenou harmonii... Vyloženou živočišnost nevnímám, spíš život samotný... 

euridike 

...může být, resp. prostě klidně "jen" tep života...