Neela Vermeire Creations Bombay Bling! 

Otevřete dvířka a ocitnete se v jiném světě.  Pestré barvy, slunce, hemžení lidí na ulicích, energie pulzujícího velkoměsta. Bombay ...  dnes Mumbai. Tuhle atmosféru se snažil zachytit do flakónu Bertrand Duchaufour na přání Neely Vermeire.

A když Indie, tak určitě mango. Tady je mango  ještě nezralé, s troškou kyselkavého rybízu, liči a kardamomu. Uhladí se do podoby jemného mangového krému, ke kterému se přidávají květiny - banánový ylang ylang, plumérie, jasmín, závan růže.  Že by další nudná ovocná květinovka? Tady v žádném případě. Tahle vůně má krásný stabilní základ s krémovým santalem, dřevitými tóny a vanilkou. A v tom základu se občas mihne mangový krém. 

A když už se tady diskutovalo o tom, jestli má nějaká vůně schopnost vzbudit v nás pocit stěstí. Tak to nevím. Bombay Bling! má pro mě ale jednoznačně náboj pozitivní energie - v zimě dokáže projasnit pochmurný den a v létě nás osvěžit jako pohár mango lassi.

Musc Ravageur (Frederic Malle) - dřevo s popraškem nesladké skořice, která se v průběhu času změnila ve skořici oslazenou a doplněnou o sladce kořeněnou ambru. Konec je vysloveně rájem pro milovníka jemné skořice.

Lovely Patchouli 55 (Krigler) - luxusní koňak, mandle v hořké čokoládě, sladká suchá pačuli a kožené křeslo...prostě božská krása. Ale stačila hodina a vůně potemněla do podoby prachové, ale přitom vcelku jemné, pačuli s přídavkem čerstvě usušeného obilí a jemných oříšků. S pačuli ve vůních si můj nos obvykle příliš nerozumí, ale tato podoba je pro mě vysloveně příjemně uklidňující.

...hmmm, tak ten Krigler zní skoro božsky.!

Tak tu Lovely Patchouli 55 musím nutně vyzkoušet!

Vyzkoušela jsem 6 vůní Blood Concept (ty, co mají v Ogivi):

http://guerlinade.cz/2015/05/12/blood-concept-vune-krevnich-skupin-0-a-b-ab-vune-plasmy-ma-a-redma-receze/

a docela mě to navnadilo na dvě nové vůně, slibované už víc než rok - XL a PH (XL jako xylém, čili cévní systém stromu, PH jako floém, čili lýko), takže příběh o stromu. Obě vůně mají obsahovat systetické i přírodní ingredience a PH představí tzv. bílý oud, získaný čistě ekologickým způsobem a vyznačující se absencí některých (někomu a někdy) nepříjemných doprovodných tónů.

šupni to, prosím, aj sem, nech je to pokope:

http://www.parfumanie.cz/forum/detail/znacky:c13/t348.htm

vďaka !

Wood & Spices (Montale Paris) -  dřevo macerované v horkém kořeněném nálevu, usušené v horkém vzduchu a obalené v prohřáté semišové kůži. Vůně v arabském stylu - horká a luxusní. Až to tohoto momentu spíš než unisex vysloveně pánská. Ovšem po rozvonění se objevil sladce svěží vetiver, který vůni "vrátil" mezi unisexy....bohužel s jeho nástupem zároveň kouzlo horké a luxusní arabky z větší části pominulo.

White Suede (Tom Ford) -  zpočátku jemný semiš pod vrstvou sladce pižmového pudru, po rozvonění nová kožená kabelka s lehce ohořelým uchem, ztracená pod hromadou sladkého konvalinkového pudru. Intenzita velká, výdrž dlouhá...

Pierre Guillaume / Collection Croisière: Entre Ciel et Mer

Vodní vůně obecně nemám moc v oblibě, zvláště pak mě děsí, když složení uvádí přímo molekulu calone. Přesto jsem však nějak podvědomě doufala, že s tímhle by si Pierre mohl umět poradit podobně, jako se to povedlo Ramonu Monegalovi v Pure Mariposa. A v tomto ohledu mě nezklamal.

Mořská pláž se dostaví hned na začátku společně s chladivou levandulí, která by mohla připomínat mořský vánek. Líbí se mi ta ještě nepříliš zralá hruška. Do téhle atmosféry se hodí zakousnout nějaké to ovoce, když není sladké. Stejně tak jsou cítit naplavené mořské řasy, mech a dřevo (hlavně cedr), do nichž se na písku opírá polední slunce (věřím tomu i trochu té hořkoslané ambergris).

Osobně bych se akorát obešla bez větrově zemité vůně tymiánu, který odvane až s vůní opalovacího krému značky Nivea - cítím ho tam stejně jako blackviolet, ale proč ne, tohle na pláž taky patří. A dokonce si troufám tvrdit, že z ovocné mísy se sem Pierrovi v drydownu zatoulal i nějaký ten fík z Bois Naufragé. Jenom tedy bohužel kopíruje i její nepříliš dobrou výdrž.

Pierre Guillaume / Collection Croisière: Jangala

Jangala má být v sánskrtu označení pro džungli, ale sama za sebe musím říct, že tady se to s tou chemií podle mě Pierrovi úplně nepovedlo. Už chladivý eukalyptus s pikantním kardamomem a zázvorem připomíná spíš nějakou menší tropickou expozici v přírodovědném muzeu, kterou se prolíná nasládlá vůně růžového dřeva. Potud by to byla i zajímavá pánská kolínská, jenže to by sem Pierre nesměl vehnat místo slibovaného tropického vzduchu vzduch z dlouho nevětrané prádelny, kde se ve vzduchu vznáší mikroskopické částečky kokosového prachu.

Noir de Noir (Tom Ford) - dřevo potopené v ambrově sladkém nektaru s občasným závanem sladce kořeněného prachu. Arabka po fordovsku...

Nejma 1 (Nejma) - prohřáté dřevo s velejemným nasládlým oudem, poprášené prachovým šafránovo-benzoinovým pudrem a uhlazené do jemné semišové kůže. Po úplném rozvonění mírně škrábavý kouř s trochu "olejovitou" pryskyřicí.

Ultimate Seduction od LM Parfums
na mojí kůži se to tváří jako Muglerův Angel

není to sice TAK průrazné, ale má to vážně hodně podobné vyznění... nekonkrétní ovoce a květiny a pak v závěru pačuli, ambra a čokoládové pralinky... nic pro mě, ale určitě nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo :)

Pierre Guillaume / Collection Croisière: Long Courrier

Tak myslím, že jsem z téhle Pierrovy nové čtveřice našla svého vítěze. Už úvod téhle vůně je podle mě brilantní: trvá to jen pár vteřin, ale směs krystalků soli, kandované pomerančové kůry s krystalky zkaramelizovaného cukru a pomerančového květu s tónem lesních jahod jednoduše nemá chybu.

V tu chvíli jsem si myslela, že by to mohla být další čistokrevná gurmánka, jenže to není přesné, protože sůl nabere na intenzitě, že to spíš začne připomínat solnou jeskyni na pláži. Leží tu i několik klád sluncem vysušeného, přesto pořád vzdušného cedru. V téhle fázi má tedy blíž k vodní vůni.

Tím však ještě zdaleka nekončíme, protože znovu vstupuje do hry Pierrova záliba pro sladké a písečné tóny se začnou mísit s hořkým prachovým kakaem, přes nějž si už cestu klestí jeho vanilka s vůní mléčné čokolády, jakou můžete znát z několika jeho předchozích vůní., ukrytá pod nánosem jemného bílého pižma.

Ovšem ani zde se vůně nestává typicky gurmánskou. Sůl sice ustoupila do pozadí, ale nezmizela docela a místo solné jeskyně společně s pižmem tak nyní na závěr vytváří dojem zpěného slaného mořského příboje, který naráží na pláž. Škoda, že je znovu tak tělová, i když drží o něco lépe než Entre Ciel et Mer, protože ačkoliv se do našich zeměpisných šířek nehodí, neumím si představit originálnější vůni na dovolenou k moři.

Tuscan Leather (Tom Ford) - naprosto autentická vůně nové kožené aktovky, kterou až po několika hodinách doplnil kouřově sladký tón suchých bylin (levandule, tymián, bazalka). Na můj vkus je ale příliš přímočará a prakticky neměnná - ovšem intenzita a výdrž je bezkonkurenční.

Collection Extraordinaire: Rose Velours (Van Cleef & Arpels) -  svěží růžová růže s orosenými lístky a jemně ovocným nádechem, která se postupně proměnila do podoby jemně semišového, sladce pudrového obláčku (finále připomíná "andělskou" Royal Muska).

180 Ans de Creation (Guerlain)

Jak já mám tendenci všechny tyhle exkluzivky pomluvit a čím limitovanější, tím hůř (zdravím krásnou výjimku Sofii), tohle je zajímavá vůně. Teda spíš z hlediska zkoumání a pozorování vývoje, ale zajímavá. Z nějakého iracionálního důvodu začala kosatcem, dřevitým, suchým, drhnoucím, výrazným a byla bych ochotná tvrdit, že je to až Chanel, kdyby to nepostrádalo chanelovskou křehkost a naopak nedisponovalo guerlainovskou intenzitou, bohatostí a povážlivým tušením vanilky ukrývající se za oponou.. no znáte ten rozdíl. Vůbec nevím, co to jako mělo být, co to mělo připomínat. A později mě mile překvapila, vylezla z ní jemně pudrová, suchá kombinace Shalimaru a Modré hodiny ve verzi na mně vonící. Pěkné.

Misia (Chanel)

Nooo... Od rozprašovače se mi to docela líbilo, ale dál už to bylo poněkud složitější. Ale uznávám, žádná historická pudřenka se nekoná. Začalo to ovšem dost prapodivně, absolutně nesladkým pastelově fialkovo-kosatcovým pudrem, suchým a povážlivě málo asociujícím kvalitu. Ehm. Dobře. Dál se Misia vyvíjela už dle očekávání směrem k Insolence, jemnější, ne tak halasné, ale byla tam - fialkový bonbónek s ovocnou růžičkou, dívčí, nasládlá, veselá. Další fáze se už celkem příčetně umravnila kapkou benzoinu a Insolence jako taková zmizela, zůstala však ovocně-pudrová sladkost růží a fialek podbarvená trochou tepla.

Collection Extraordinaire: Orchidee Vanille (VCA)

Tady bych ráda napsala něco zajímavého, ale vonělo to zejména sladce, vanilkově, krémově vanilkově, gurmánsky vanilkově, pokud někdo chce, tak i orchidejově vanilkově, ale to už vyžaduje fantazii. Blízká podoba s montalovskou Vanille Absolu v typu vanilky i typu sladkosti. Něco jiného? Ale kdeže. Vývoj? Coprosim? Intenzita? Značná.

No hele ale podle toho, jak tu 180 Ans de Creation popisuješ, mně by se asi líbila.

Aha, tak jsi měla pravdu, že s tou Misií trochu zírám. Pastelový pudr, dobře, naředěná Insolence, dobře, o tom mluvila i fija, ale dívčí, nasládlá, veselá? Jaj, tak to jsem asi radši za tu svojí babiččinou pudřenku.

Jinak s Orchidée Vanille vzácná stoprocentní shoda.

jo, já myslím, že by se ti líbila. teda netroufám si tvrdit, co bys tam objevila

Orchidée Vanille je 

pro mě po všech stránkách dost katastrofa...

Cha, to by mě zajímalo, jak bych Misii vnímala já...

...asi jako slabé éterické růžovofialově bledé nic..?

Jo Malone - Velvet Rose & Oud - veselá džemová růže. Intenzita není nic moc, jak jsme asi u téhle značky zvyklí, ale samotná vůně je krásná. Cítím z ní skutečný bulharský růžový olej, který uzemňuje dřevo a sladké tóny mléčné čokolády. Vyloženě jedlá ale není. Co se týká oudu, tak ten vnímám lehce v dojezdu jako kořeněně-dřevitý prach a je opravdu hodně krotký. Velvet Rose & Oud je veselá mladší sestřenice Portrait of a Lady - taky je tu spousta růže, taky je tu ovoce (ovšem místo maliny je to červený rybíz), taky jsou tu dřeva a i malinko kadidla, ale narozdíl od Portrait of a Lady působí Jo Malone výhradně bezstarostně. 

Je to na celý flakon? Pokud bych nevlastnila už zmiňovanou Portait of a Lady (vážná a komplikovaná), 1969 Parfum de Révolte (veselá, ovocná a sladká) a další růže v Montaleho White Oud (krémová se šafránem) a M by Marcel Marongiu (dřevitá a bylinná), pak určitě ano. Takhle je na zvážení, jestli Velvet Rose & Oud může přinést ještě tak odlišný pohled na růže, že se vyplatí do ní investovat.

Takovým mezistupněm mezi touto vůní a Portrait of a Lady je Armani Privé Rose d'Arabie - další podobná, velmi povedená a nositelná růžová vůně s oudem.

Vzhledem k ceně mi bohužel přijde projekce neadekvátní, přestože se jedná o řadu Cologne Intense.

Frapin Nevermore 

Velká nálož čerstvě nastrouhaného muškátového oříšku a zelených citrusově voskových aldehydů. Pod nimi se skrývá šafrán a nesměle vykukuje růže, ale je utlačována přerostlým plevelem. Dřevitý a rádoby ambrový základ mi připadá hodně syntetický.

Originalita není všechno. Pro mě Nevermore.

Zrovna minulý týden jsme ji s fijou zkoušely v Berlíně. Líp bych jí nepopsala, snad jen, že já v ní z hlediska té jedlé stránky cítila i trochu něco od Keiko Mecheri. Dáš recenzi, prosím, i do databáze?

Mně se od Jo Malone z těch černých zatím vyloženě líbila jen Iris & White Musk, tam jsem byla spokojená i s intenzitou a výdrží, že jsem i uvažovala, zda si ji nepořídit, jenže teď už ji tam neměli, tak snad se nepřestala vyrábět, to by byla škoda.