No když uvážíme, že řada vůni se na tobě rozvoní o dost jinak - vzpomeňme naposled Mojito Chypre - tak bych to vůbec neřešila, že u tebe až po rozvonění.

Prostorovější a intenzivnější než Bois d´Iris? Hm, tak to budu muset Eau Duelle ještě pořádně nazkoušet. I když zase ten kosatec..., no bude to těžké rozhodování.

A ulož, prosím, tu Encens Satin i do databáze.

Amorvero Profumo - Amorvero EdP

Vůně vytvořená pro Hotel Hassler v Římě, romantický hotel v blízkosti Španělských schodů a Piazza di Spagna. Má být ztělesněním věčné lásky ve věčném městě.

Opravdová láska. Krásný název pro krásný parfém.

Tato vůně opravdu krásná je. Člověk by neřekl, že byla vytvořena teprve před pár lety. Je to vůně z časů, kdy se ještě dělaly pro dámy opulentní květinové vůně a chtěla bych se teď vyhnout spojení staré dobré časy, které mě k ní napadá, nazvu ji proto třeba - nadčasovou.

Otvírá se bergamotem a sladkou mandarinkou, ale vzápětí už sem prolínají květiny. Žádná z nich nedominuje, jde o harmonický akord tuberózy, jasmínu, růže a zřejmě i několika jiných, které ve složení nejsou uvedené, ale v té harmonii je těžké je od sebe odlišit. Ta květinová opulence připomíná třeba Sacrebleu od Nicolai, ale nevydá se jako ona směrem k chypre. Přes jemně mýdlové a pudrové tóny se dostaví krásná balzamická ambra s vanilkou a santalovým dřevem. Přes ni lze ale stále tušit to květinové srdce. A to mnoho hodin.

Amorvero je plnokrevná vůně, balancuje na pomezí mezi opulencí a romantikou, mezi smyslností a elegancí.

Konečne, konečne sa mi podarilo vystihnúť počasie, v ktorom sa Mûre et Musc rozvinie aj na mne ako sa má...je to krása, drevený podklad, na ňom jemná, nesladká, mierne pikantná černica, suchý, takmer neznateľný púder, sem tam sa mihne nejaká bylinka....len škoda, že keď je pod 30, tak je to na mne nejaká alkoholovo-slaná podivnosť, niečo ako Tequila so soľou, ale bez citrónu...

Ale verze Extreme voní krásně v každém počasí ;)

Ako na kom......ale počkám, keď sa ochladí, tak otestujem, vzorku myslím mám...

Souhlasím s Mitzi, verzi Extreme nosím s úspěchem celoročně.

To byla první vůně, u které jsem si uvědomila na vlastní nos, že "skoro stejný název" pouze s odlišnou koncentrací může znamenat úplně jinak vyznívající vůně. Právě u Mure et Musc jsem pochopila, že kolínská není naředěná toaletka a EdP není jen sytější, ale je JINÁ.

Byla to moje první vůně koupená mimo běžné parfumerie a díky tomu, že jsem si pořídila set (2x15 ml EdT a 1xEdP) a k tomu odstřik kolínské, mohla jsem porovnávat ty značné rozdíly.

Parfém byl taky ještě trošku jiný, ale byl hodně podobný verzi EdP.

Causse Méjean (Richard Lüscher Britos)

Hned v úvodu mě odrovnává dost razantní citrusově bylinná hlava se zelenou levadulí ve stylu Sous le Vent, jen více meduňkovější. Objevuje se luční zeleň a velice příjemné, mezi prsty rozemnuté, mladé čerstvé jehličí. Cítím v lehkých závanech i nedozrálé meruňky.

Trpká citrusová zeleň však dost rychle zmizí a vůně se zklidní a přilne více ke kůži. Zůstane jen nasládlý levandulový vánek, který ale na mé kůži moc dlouho nevydrží.   

Bahiana (Maître Parfumeur et Gantier) -  zelený nahořklý citrus se suchými bylinami, postupně pižmově sládnoucí za přítomnosti sladkého pepře a sladkého sena s anýzem (v jeden moment zcela k nerozeznání od L´Eau d´Hiver). Kokos pouze v podobě lehkého "vzdáleného" podtónu. Vůně ve stylu hermesovských zahrad (která ovšem většinu z nich předčí).  

Tom Ford for Men (Tom Ford) -  svěží bylinná, nasládle dřevitá vůně, s lehkou mýdlovou stopou a značným množstvím lehce zapoceného pižma. U Avonu by vynikla, v mainstreamu by se ztratila, u Toma Forda je to zoufale málo.

Ja jsem si uz u Love Potion No. 9 vsimla, ze laevandulove vune se na tobe rozvoni uplne jinak nez na me. Takze priste az se uvidime, beru flakon s sebou a musim si te povinne ocichat, protoze tohle zni hodne zajimave :) . A sup s tim taky do databaze.

Provedu!

S levandulí máš pravdu, rozvoní se na mně tak nějak naopak.

Cerchi nell´Acqua: Ipazia

Vůně byla pojmenovaná po Hypatii z Alexandrie, která patří k nejvýznačnějším ženám historie vůbec. Kromě toho, že byla ve své době významnou filozofkou, je první historicky známou matematičkou vůbec. Byla prý nejen velmi vzdělaná, ale i velmi charismatická a krásná a patřila k tehdejším nejvýznamnějším alexadrijským osobnostem. Možná právě to zapříčinilo v době náboženských sporů její násilnou smrt.

A Ipazia je vskutku mimořádně charismatickou vůní. Začíná trpkým bergamotem, svěží mandarinkou a petitgrainem, jemuž kromě citrusové nazelenalosti nechybí ani větvičky. Po několika minutách už však otevře květinové srdce. To skrývá hřejivý závan tuberózy, kořeněné palčivě dřevitým hřebíčkem a najemno namletým pepřem.

Má ovšem i svou něžnější stránku, zastoupenou jemnými chomáčky "pudrové" mimózy, něžné růže s ovocnými podtóny a bílým pižmem. V základu se díky směsi ambry a dřev ukáže býti i vřelou. Ipazia znovu nepostrádá jak otisk staré školy, ale má i moderní tvář a se svojí lehce nadprůměrnou intenzitou a výdrží tak podle mě patří k nejpovedenějším květinovkám z dílny Enrica Bucelly.

Zatím jen letmé seznamování se - zrak, hmat  - zkoušení teprve začíná, ale těším se moc ! 

(JUL ET MAD - kolekce extraitů Les "White": Nea, Nin-Shar a Garuda)

Panorama (Olfactive Studio) - nasládlá hedvábně zelená vůně, se suchými drhnoucími bylinami, sladce zakouřeným jedlovým jehličím se zbytky čerstvé smůly a svěžími eukalyptovými listy. Je to taková mladší a menší sestřička Terre d´Hermes. Na můj vkus je ale víc do pánska, než je mi milé...

Roses Musk (Montale Paris) - pižmově nasládlá vůně růžových okvětních plátků - od čerstvě utržených po sušené, po rozvonění naložených do medového nektaru. Je sice příjemná, ale jeví se mi jako vysloveně jednotvárná, bez jakéhokoliv vývoje.

Heč, na mně Panorama do pánska nejde :P , ale jsem ráda, źe se ti taky líbí.

Nemůžu mít všechno, no...

Jasny. Me bude jeste velmi zajimat, kterak se rozvoni na barbuse, az ji s sebou priste vezmu. V utery s 1904 Madame Butterfly docela prekvapila ;) .

Alkemi (Laboratorio Olfattivo) - dřevitá, sladce kořeněná ambrovka, na počátku doplněná výrazným tónem suché pačuli. Díky štědré porci vzdušné sladké lékořice v této značně připomíná Lolitu Lempickou EdP. Rozvoněla se do podoby sladce dřevité jemně benzoinové vůně.   

Colonia Leather Eau de Cologne Concentrée (Acqua di Parma) - pánská úderná kožená vůně s kůží v několika podobách - jak s kůží novou, tak lehce zaolejovanou, ale i trochu ohořelou... jsem poněkud na rozpacích....

Farmacia SS. Annunziata: Ambra Nera

Černá ambra? Ale kdeže, tahle má ve srovnání s černou ambrou od Agonistu spíš šedivý odstín a je mnohem víc prašná a cypřišová. Ta chladivá zelená svěžest je tam zpočátku obzvlášť výrazná. Po ní nastupuje celkem pěkná pryskyřičnatá ambra s krémovou vanilkou a benzoinem, drhnoucím vetiverem, doutnajícími dřevy a hřejivým, malinko upoceným pižmem, ovšem zmiňované čarodějnické Black Amber by mohla dělat leda učně. Povedená ovšem je, to zase jo.

Comme des Garçons: Blue Santal

Je jednou z mála vůní, kde santal, ač kořenitý a jak už jerry napsala, lehce olejovitý, skutečně hraje první housle celou dobu. Ostatní složky jako kadidlo (chladné kamenné), které je pro značku Comme des Garçons hodně tradiční, hřejivá borovicová pryskyřice, ho jen dozdobují. Velmi povedená vůně, ovšem podobně jako Dover Street Market, jde i tenhle unisex na mně už do pánska.

Seven Veils Byredo

 ...barva tekutiny jak leštěnka ve skle držená proti slunci.

 Brandy.

 ...vyloženě právě tento alkohol, jehož barva je též jakoby pálená oranžovočervená,

 a jehož vůně zahřívá tělo už při samotném přivonění si k tekutině.

 Jakoby jste cítily dvě ingredience vedle sebe - brandy a sladké hrozinky se švestkovým nádechem.

 Je to alkoholově pikantní,

 měkké,

 syté, ale ne těžké,

 hladce šťavnaté a

těžknou po tom, napřed víčka a pak i údy...

  ...první mi v hlavě naaskočila vůně, jakoby někdo zahustil a maceroval v ohnivé vodě -  Joop Le Bain,

 a taková ta poctivá německá nešizená kvalita právě vůní Joop,

a pak původní Venezia Laura Biagiotti, a ještě i něčím Tobaco Vanille Tom Ford.

 Po pár hodinách se zmiňovaná šťavnatost umírní, vůně velmi decentně nabere směr do pudrově hladké roviny a daly by se vystopovat až i prachově kakaové stopy...

 ...mrkev.?, oleandr.?

Ne.

 Jen smyslnost, labužnictví a poživačnost...

...ale i útěcha...

...ta vůně je velmi zvláštní.!

Ona se totiž chová jako opravdový alkohol...

...silný a kvalitní alkohol.

 Někdy na něj chuť nemáte

 (nejste schopni ani jednoho polknutí/nadechnutí, prostě vám to vůbec zrovna nesedne)

a někdy -

už jen samotná příprava - leštění sklenice z bezolovnatého křišťálu,

otevírání lahve, nalévání

je požitkem, rituálem, těšením...

Je to

lahoda pro více smyslů...

...jak jsem výše psala - už prvotní "náraz" vůně, který překvapí svojí opravdovostí, autentičností brandy

je zážitkem.

Užíváte si od prvního polknutí/nadechnutí

a pak i každý další hlt tekutiny, která vám prohřívá útroby až do konečků prstů...

 Vůně postupně měkne, molekuly alkoholu se vytrácí, vsakují do vašeho těla, mysli,

příjemně otupují...

Brandy ve stylu slivovice s macerovanými švestkami.

Tekutina, přestože pouze nasládlá přirozenou masitostí na slunci uzrálého ovoce,

 působí hustě, jakoby až olejnatě.

S tímhle nápojem nemáte šanci se opít...

...on totiž/ta vůně/ po určité době se relativně téměř ztratí, splyne s kůží, nositelem,

snad zkouší,

zda ještě vnímáte,

jste ve střehu..?.

...a pak zaregistrujete,

že se kolem vás vznáší téměř narkotická vůně..!

Ale čeho.?

To jsem já.?,  

to voním já tak příjemně.?!.

Ano, 

na pokožce se rozprostře plný, hedvábně hladivý odér fuchsiově růžových a bílých karafiátků rozvíjejících se v dopoledním slunci...

Tahle vůně, Seven Veils - ano, jsou to kouzla...

...napřed člověka prostě a jednodušše opít, a pak,

pak je v transu, schopný čehokoliv...

 Řekla bych, že nápad, ten přerod/zvrat ve vůni, myšlenka - je skoro mistrovsky chytré dílo...