Rosamunda (Laboratorio Olfattivo)
Růže a oud je běžné téma, konkurence je tudíž veliká a je obtížné v ní zaujmout. U LO to tentokrát celé dost nezvládli. Pominu-li slabou intenzitu, růže - mé nejméně oblíbené, čili ovocně bonbónové - je tu pomálu a stydlivě se schovává za medicinálním oudem. Ten není nijak divoký, i když obsahuje živočišné tóny, je spíš dřevitý. A k tomu tu máme ještě pačuli, tlející, takže nám ladí s oudem a byl by z toho skoro kompost, nebýt té lékárny. K té výrazně přispívá i gumovatějící šafrán. Posléze se vůně umravní a zůstává suchá, téměř neznatelně nasládlá, lékárnovo-šafránovo-dřevitá.
Rouge Avignon (Phaedon)
Podoba s Fordovou Noir de Noir? To musím zkusit! No, tak pro někoho možná dobrá, pro někoho třeba špatná zpráva je, že podoba se nekoná. Tohle se mi (zpočátku!) blíží spíš k Traversee du Bosphore, když už bych měla přirovnávat aspoň dojmově. Štavnaté, sladké maliny tu jsou zalité pořádným kotlem vanilky, ke které se přimíchává cukr rozpuštěný v horké růžové vodě. Byla by to katastrofa, nebýt mikroskopické dávky umírněného oudu a suchého pačuli. No vida, i santalová tříska se tu najde. Lehoučký posyp hořkého kakaa. Pomalu zahušťujeme ambrou. A tím je krátkému výčtu pozitiv konec, protože výše uvedená směs už se nám uvařila, zhoustla, zmedovatěla... Ještě že aspoň ty maliny polevily! Ale kdo rád sladší, gurmánštější vůně, tady by si mohl pošmáknout.

