Potrefenáhusa 

To já oslovuju psa dětskými jmény a děti psím úplně běžně

Mrakoplas Já třeba říkám jménem jen jedné tetě (té nejmladší), ostatní oslovuju "teto", když o nich mluvím, řeknu třeba "teta Máňa". :-) Já myslím, že v Česku to úplně není zvykem, z mého okolí většinou děti oslovují dospělé jako teto, nebo strejdo, dokonce i mimo rodinu

​To bych ani neřekla... my jsme tedy oslovovali strýce i tetičky jen vlastním jménem (oni to po nás vlastně chtěli i svýho času rodiče, ale jak jsou děti v podstatě konzervativní, tak jsme jim to zatrhli). 

I někteří moji kamarádi se dokázali ohradit, když jim nevinné dítko řeklo strejdo ("nejsem žádnej tvůj strejda!")

Naopak mám zkušenost, že pro moje slovenský bratrance byl každej soused ujo nebo teta a normálně to fungovalo...

barbucha podle mne jsou to takový přátelsky osloveni ve většině světa, kde ty vazby nejsou úplně anonymní, proste buď děcka/lidi/holky/kluci nebo pak teticko, strejcku, slyšela jsem na Kavkaze i maticko od cca padesátníka k neznámý o generaci starší ženě 

A ještě by mě zajímalo, jestli v těch jazycích, kde se rozlišuje bratr z matčiny a otcovy strany, se pro tohle osloveni na ulici pouziva ten strejda z matčiny strany? Já to znám jen ze dvou jazyku a tam si myslím, ze jo

barbucha jj, pro mě je teta a ujo úplně normální oslovení cizího člověka dítětem.

Nějak mě ani nenapadá, co by měli jinak použít. Pan/paní bez ničeho nejde z pusy kolikrát ani dospělým a vznikají z toho ty mladé paní a podobně. 

V podstatě cizím dětem, které jsem viděla přesně jednou, tykání a oslovování křestním jménem taky nenabizim. Když se tady spolužačka vyskytuje častěji, nějak se domluvíme. Příjmení je složité, jmenuji se jinak než děti, to si nepamatují ani někteří učitelé. 

Potrefenáhusa ve slovenštině se ty speciální názvy pro příbuzné z otcovy strany přestávají používat i v těch rodinných vztazích. Naposledy tak svoje příbuzné "správně" oslovovala moje matka. Ta měla ty strynky a ujčinky. Ale my děti jsme to převzali od ní, takže "strynka" to byla pro ni, ale říkali jsme ji tak i my. 

To teto a strejdo je taky kvuli tomu, že ty děti přece nemaji šanci si všechna jména rodičů kamarádů zapamatovat. Já teda jsem ráda za cokoliv, pokud to není hele. Jak trávím čas u segry a synovec tam mívá ty ruzné kamarády, tak to by se dalo za chvíli od těch výrostku dočkat čehokoliv. 

Karja pro mou babicku maminky mych kamaradek byly pani Svetlanova, pani Marketova, pani Katkova...

Kokoska Tak to se u nás na venkově nemůže stát. Tuhle se mě máma zeptala, kdo jsou naši sousedi a já jí řekla jmeno přijmení, jméno ženy za svobodna, dřívější bydliště obou a stávajícího zaměstnavatele obou a přišlo jí to málo, že teda neví kdo to je, nedokázala jsem odpovědět, kdo jsou jejich rodiče a další příbuzný!:-D

Karja

Potrefenáhusa u nás tohle měla nejen babička, ale dělá to i máma, já si pletu mladšího a mimino,... ještě kdyby ta jména byla podobná, to by bylo peklo.

Karja takhle my si vypravime s jednou moji kamarádkou, zesiroka, i o lidech, který ta druhá nezná, vzdycky z legrace rika: řekni mi ještě, kam chodil na zakladku a budu spokojena :-)

Karja

Karja Tohle přesně po mně chce vždycky vědět táta, kdo jsou jejich rodiče a strýcové a tety a prarodiče, on se prostě potřebuje dostat do té své generace, aby se chytal, kdo to přesně je. Ale na poslední návštěvě mě dostal můj manžel - táta mi celý můj život vykládal o různých rodinách jednoho příjmení, jak jsou oni spolu a my s nimi spříznění, já s nima se všema v průběhu života chodila na základku, zušku a gympl a nikdy jsem nevěděla, kdo je kdo, protože jsem neznala ty jejich rodiče a další příbuzenstvo. A manžel se k tomu poprvé přichomýtnul, ukázalo se, že je taky všechny zná, a i ty jejich široký rodiny, a v mých skoro 40 letech tátovi rozklíčoval, kdo z nich to se mnou kdy chodil do školy jako dlouho jsem neviděla tátu tak spokojenýho, tolik let to trvalo, ale konečně to rozluštil

A ještě by mě zajímalo, jestli v těch jazycích, kde se rozlišuje bratr z matčiny a otcovy strany, se pro tohle osloveni na ulici pouziva ten strejda z matčiny strany? Já to znám jen ze dvou jazyku a tam si myslím, ze jo

​Ve Finsku se pouziva oznaceni pro stryce z otcovy strany. Ale pouziva se to spis smerem k detem, neco jako 'podivej, tamhle jde strejda', ne ze by deti samy oslovovaly

Pinot Noir asi neví, jak tě má oslovit...?

Potrefenáhusa 

Tak "matičko" by mě trochu rozhodilo ale mám pocit, že to je třeba zvykem i v Rusku, to asi přejali v těch bejvalejch sovětskejch republikách anžto tam beztak mluvili všichni rusky.

Co se určení strany příbuzenstva týče, tak i ve švédštině máš nejen farmor a mormor (babička z otcovy/matčiny strany), děda je farfar nebo morfar, v podstatě jsou buď matka otce a otec otce (nebo matky), ale i strýc nebo teta na to jdou stejně - farbror nebo morbror, bratr otce/matky a teta faster, moster. Úplnej mordor

Jsem se koukla do slovníku i na tchyni, nevěděla jsem - a vono nic, je to obyčejná svärmor (tchán svärfar), ať je z jaký chce strany.

continuity 

Jsem se dočetla, že svák je tetin manžel... zajímavý, že není ujo, když se jen přiženil/není pokrevní příbuznej Používá se to ještě? Myslím že jsem to viděla jen v literatuře, starším slovenským překladu třeba

A jak by byla manželka (rodnýho) strýce? 

barbucha do prcic jsem to sepsala a zmizelo mi to.

Sváko je manžel matkinej/otcovej sestry

Manželka matčina bratra (ujec) je ujčinka 

Manželka otcova bratra (strýka) je strynka

Taky se rozlišovali tchanovci 

Svokra/svokor zo strany manzela

Tesť/testina ze strany manželky (tady se prosadilo oslovení z mužské linie). Navzájem jsou tchanovci Svat/Svatka

Ale celé je to brutálně zastaralé. Jak jsem psala, používala to moje matka na generaci svých rodičů cca rok narození 191x a můj táta už používal pro označování příbuzných normálně jména. 

Co se (asi ) nerozlišovalo je oslovení prarodičů podle toho jestli jsou od matky nebo otce. Používá se babka/dědo vs. stará mama/starý otec, ale není podle mě dané z které strany.

Jinak se tomu zmatení třech děti stejného pohlaví v jedné rodině nedivím. Kamarádka má tři dcery tak cca po 2letech vídáme se v partě 2-3x do roka. 

První večer vždy probíhá společenský kvíz s jedinou otázkou. která tady teď byla? Jednak vždy za ten půlrok dost vyrostou, druhak já jsem se sebou spokojená, pokud si vzpomenu na všechny tři jména najednou a k tomu pořadí v jakém přišly na svět.

A máme to tak všichni kromě jedné kamarádky, která je má každé léto dva týdny na táboře a jinak učí ve školce, takže je vycvičená.