Môj otec (mal by 76) počúval rád dychovku (hlavne moravskú), neraz nám hrala v aute, keď sme boli malé deti. Nevadilo by mu, keby sa hrala takáto hudba v domove dôchodcov, asi nikdy som ho nepočula počúvať nejakú populárnu hudbu, klasickú či iné hudobné štýly, zväčša sa u nás počúvalo to, čo aktuálne hrali v rádiu. Ani moja mama (76) nepočúvala ani nepočúva cielene nejakú hudbu okrem tej, čo hrajú, keď je zapnuté rádio. Pochádzam z obce s výraznými folklórnymi tradíciami a dlhoročným folklórnym festivalom, hrajú to furt aj v obecnom rozhlase, niekedy to už ide na nervy, stále tie isté pesničky, ale mnohí ľudia, starší, ale i mladí a deti, to majú radi.

ja bych jen tak na okraj pripomenula, ze dechovka nerovna se folklor/lidova hudba, probuh!!!

viktorka_od splavu tak.

viktorka_od splavu Nerovná, ale průnik tam je nemalý.
A odsoudit šmahem celý žánr se mi příčí.

viktorka_od splavu

Uz to tu jednou zaznělo. Furt se divím, že se to tady míchá. 

Teď jsem se někde na Wiki dočetla, že česká lidová hudba se už nevyvíjí. Bych se toho mudrce rada optala (pomíjíme teď kvalitu), co jsou ty písně táborových ohňů, co se hrajou v létě každým kempu, to už je taky zlidovělé, ne? Že je autor známý, na tom nic nemění. Spousta lidí vůbec ten originál ani autora nezná naučili se to od někoho jiného a ještě s prispusobenymi akordy. 

Sweet Potato to tady nikdo nedělá, třeba v Americe podobným způsobem vznikl džez

Evaeva gratuluju . My budeme mit v cervenci 9 let a 22 let (ale tam uz nevime datum, dyt mi nebylo ani 16 ) a taky nechapu, kam ty roky mizi. Myrtila ups .

no kdyz pujde syn v mych stopach, tak se budouci snachy dockam jeste par let pred padesatkou, ale to uplne nepredpokladam . 
Garfie

Pro me byl samozrejme nejsilnejsi pohreb taty. Ale pred lety jsem byla na pohrbu kolegy, zemrel tesne po navratu z vlastnich libanek. 28 let. A hrali mu jejich svatebni melodii, to bylo....sileny. Uplna anticka tragedie. 

Jos my taky datum nemáme, resp. je pohyblivé, seznámili jsme se a rovnou dali dohromady na jedné akci, která má pohyblivý termín, tak to slavíme tam. A bude to taky 19 let už příští vikend. 

viktorka_od splavu Nerovná, ale průnik tam je nemalý.
A odsoudit šmahem celý žánr se mi příčí.

​ja myslim ze prunik je minimalni, dechovka se vyvinula z vojenske hudby, ne?

Jos my to první datum taky neznáme, asi jsme tomu tolik nevěřili Je to někdy na konci května.

Vlani na prechádzke v parku počas spoločných dovolenkových dmí sa mi zveril 18.ročný vnuk ,že má už dievča . Akokoľvek  bol zaľúbený, rozoberal  a uvažoval nad problémami vzťahu - dievča je zo Srbskej muslimskej rodiny, síce usadenej v  Paríží, dievča sa tam aj narodilo, ale otec je dosť bigotný . Videl to, chudák môj malý, zle, a bol smutný, lebo predpovedal, že pre to odlišné domáce zázemie a vnímanie im to asi nevydrží. Ale nie o tom som chcela - Bol tak nadšený, keď mi hovoril, ako sa zoznámili !  Neboli spolužiaci, ale chodili do rovnakej školy,  on si ju už nejaký čas tak zďaleka obzeral, a až na jednej školskej akcii sa odvážil jej prihovoriť  .A hovoril mi -„ babi,  to bolo 5. mája, a ja som ju , vieš,  skúsil som, aj chytil za ruku  “ povedal ešte zo dve vety,   zastal v chôdzi , krátko sa v spomienke zamyslel a spresnil   „ nie, počkaj, nie, to predsa bolo  6.mája, bola streda ! “  Bol tak rozžiarený, keď mi o tom hovoril a videla som, ako veľmi je  ten  dátum  preňho  dôležitý. 

Blanka to je moc krasne, ze se ti vnuk takhle sveruje, mate urcite hezky vztah. 

Lilly_Ku Nu ano. Ale v našich končinách a to, před čím se tu diskutující zaklínají, je to modelově Moravanka, která hraje Vysoký jalovec. 

Když zemřel táta, napsaly jsme se ségrou text, který tam měl být přečtený. A taky vybraly hudbu, celé to promyslely, jak to má vypadat. Táta byl veselý pozitivní člověk, měl rád společnost, tak jsme na konec napsaly, že večer bude v nebi mejdan a měla následovat skladba Svatí pochodují, kterou měl táta rád. A ta čůza z krematoria asi chtěla důstojnější atmosféru, takže zahájila šílenou tklivou básní, pak ten optimistický text prokládala dalšími a nakonec zase tklivou básní zničila ten konec, kdy po slovech o mejdanu v nebi následovalo něco o nebohém tatíčkovi... pak se rozhlédla a s despektem řekla, na vyložené přání rodiny pouštíme následující skladbu a přišli ti Svatí...

Byli jsme celá rodina tak nasraný, že jsme ani nebrečeli, v té první řadě jsme různě gestikulovali, ségra už si stoupala a chtěla aby toho hned ta bába nechala. No a pak dcera řekla, představte si, jak se ten Jarouš na to obláčku královsky baví, protože tohle je fraška podle jeho gusta :-). Takže jsme pohřeb zakončili smíchem.

Jinak den seznámení víme přesně (29.6.), a to číslo, které od té doby uplynulo, je tak vysoké, že většina zdejších dam nebyla ani na světě :-)).

999 to byla teda fakt čůza

999 -  tak to by ma tiež vytočilo! 

Moja sestra nášmu otcovi tiež pripravila  na tú dobu , / pred  viac ako 20 rokmi / netradičné rozlúčenie .  Nebol žiadny rozlúčkový príspevok, / čo ma teda dodatočne trochu mrzelo / , len  obradník spred pultíka oznámil  s kým sa lúčime, a že na prianie rodiny obrad prebehne takto, uklonil sa a odišiel. Vzápätí sa spustila hudba,  a to okamžite všetci, aj bez tých smutných rečí začali slziť, lebo v tej hudbe sme ho precítili . Otec bol jedným z prvých propagátorov jazzu u nás v predvojnom období a mal aj kapelu, nahrali niekoľko platní, takže išiel Tigerrag v  ich poddaní  a za tým dve jazové, čo si už názov nevybavujem, ale bolo to  ...... no - veselé . Neuveriteľne smutné a veselé .Tiež sme si istí, že by sa mu to tak páčilo, nikdy nemal rád oficiality .

Kokoska -ďakujem, a áno, tak ma to potešilo , a aj somu povedala, ako si váim, že mi  to porozprával.  

Blanka To je hezký :-)

999 nam se stalo neco podobneho. Mamka mela pohreb v kostele a byl tam clovek, kteremu jsme rekli, co ma zahrat na varhany, mela oblibene dve marianske pisne. Text, ktery precetl knez, jsem napsala, stejne jako na tatuv pohreb. A zniceho nic po tom projevu povstal ministrant, uz dospely clovek, a prohlasil, ze ted neco zazpiva "Janicce". Vubec jsme ho neznali a pochybuju, ze on znal mamu a ona jeho, tak uz to osloveni nas zaskocilo. Zpival nejakou podivnou pisen, italsky, ne uplne pekne, bylo to silene dlouhy... mela jsem podobne pocity jako tvoje sestra, samozrejme jsem ale neudelala nic. Moje segra jen vydesene a zaskocene zirala, muz se me ptal, co to je, co jsme to objednali. No neobjednali! Pak jsme si vsichni na setkani po pohrbu rikali, co to melo byt a co by tomu asi mama rekla. Myslim, ze by se nejdriv nastvala, ale pak asi te absurdite i zasmala.