viktorka_od splavu Velmi málo a vůbec ne takhle "soukromě". A dnes další historka, půlhodiny jsem hledala, jestli se ještě dají koupit korespondenční lísty, v Japonsku totiž mají snad deset různých typů poštovních zásilek a každá má jiné jméno 
Čo vás dnes rozosmialo?
11. srpna 2014 15:54
Reakce na Garfie:
Fakt mě začínají bavit moje lekce japonštiny, včera jsem Japonce uvařila čaj s medem s dovětkem, že to je domácí med, dědeček má včely....málem spadla ze židle, jakože cože? A prý "češi jsou fakt zvláštní..."
to je strašně zajímavý fenomén, ti Japonci jsou fakt zvláštní
: naši všichni rodinní včelaři mají takové to nihilistické: po všeckém h*vno, jenom po včelách med, asi nemají tu zkušenost (a s čím pijí ten čaj, jak si kdysi postovala: Čapek to byl, nebo něco jiného českého?)
koresponďák, pohled, dopis, doporučený dopis, modrý pruh, červený pruh - to je šest a víc nedám
A používají Japonci absurdní nebo černý humor? Mě třeba překvapila Kuvajťanka, když jsem s ní pracovala, jak uměla být sarkastická a uměla vtipkovat fakt brutálně a kanadské žertíky trousila skoro furt
artemisia Čapek, máš dobrou paměť 
Čaj pochopitelně nesladí :-) hlavně teda zelený. Ale moje Japonka si med do čaje dala. Oni ho používají, ale ne moc. Zato jsem objevila tohle. Musím se jí na to zeptat! A ty zásilky, oni mají jiné pojmenování pohlednice (jako fotografie), jiné jméno pro pohlednice s kresbou, taky mají odpověďní zásilky, které se ale nedávají do obálek a posílají jen tak, klasický koresponďák a podobně....no děs. Prostě těch slov mají strašně moc. :-)
Garfie díky za odpověď, ty jeden z mých strejdů včelařů to"včelí maso" ale jedl také, jen si vyhradil vždycky jeden rámek, ty larvy nevybíral, ale tak nějak rozcupoval a postupněl žvýkal to voští i s obsahem - i tomu nějak říkal, ale teď už se ho nezeptám: život mu to neprodloužilo...
Těch slov mají strašně moc a těch znaků potom k nim Mají něco jako křížovky v japonštině, nebo osmisměrky, jak by se asi řešil scrabble? Asi nehrozí, že? Promiň, napadají mě samé voloviny, ignoruj!
artemisia určitě mají, možná v hiraganě by to šlo, to je "slabiková" abeceda, kdy každý znak představuje jednu slabiku (je to teda trochu zjednodušený výklad, ale v zásadě by to tak šlo říct). Já se ale písmo učit odmítám, i když Japonka tím trpí :-) A pořád mi něco vnucuje, ale ono je to písmo fakt hrozně zajímavý, často řekne víc než slovo a je dost důležité u slov, které se řeknou stejně, ale píšou jinak. Nebo třeba "mám rád" se napíše jakobys do sebe vcucla znaky pro "dítě" a "žena". Nebo "maminka" se píše znakem, který připomíná prsa. :-)
Já o tom včelím mase nikdy neslyšela!!!
Garfie mamograf
to je hrozně pěkné a zajímavé
já měla v životě jenom krátký asi týdenní kontakt s japonskou rodinou pana Nozawy : byli všichni strašně milí, hodní a zdvořilí, ale ty emoce kontrolovali na můj temperament až moc. A když se řekl vtip, tak se všichni rodinní příslušníci nejdříve podívali na pana Nozawu a když ten se zasmál, tak spustili i oni. V restauraci dával pokyn jídlu nebo k výběru vždycky také patriarcha. Strašně zajímavé to bylo. Jo a byli moc, moc vzdělaní a českou kulturu znali tak nějak mimovolně...
Garfie Mam prima pribeh, kamoska ma trochu neobvykle prijmeni a az v dospelosti zjistila, ze jeji prijmeni ma vyznam v japonstine..! zadneho ciziho puvodu si nebyla vedoma, ale je vtipne, ze to ma naprostou logiku - je drobna, stihla, svetla plet + ultra rovne cerne vlasy..
Jak zabavit na celé odpoledne kluky 14 a 18
. Dopoledne jsem vyházela většinu hraček z pokojíčku. Stavebnice, autíčka a kloudné věci, jsme zabalili a odnesli do sklepa. Doma zůstal obří pytel blbostí z kinder vajec, různý věci posbíráný v akcích v obchodech, mekáči a prostě blbosti. Tak naši hoši došli domů a celé odpoledne se přehrabují v pytli, co jsem jako všechno vyhodila a furt s něčím chodí, že si to chtějí nechat. Tak jen doufám, že mi to tam vše nevrátí i s pytlem.
Renusatko aaaa uplne jsi mi vratila vzpominky na navraty z taboru, vzdycky mi mamka uklidila pokoj a presne ja pak vracela veci z pytle na sve misto
rasaNori Já bych jim to jako menším neudělala, ale ty skříně nikdo neotevřel roky. Mladší si už několik let hrál jen s legem. To jsme uklidili do krabic loni. I tak toho je dvě velké skříně a spousta ještě vystavené. Starší si už nehrál s ničím kolik let a kupodivu tady dělá větší dusno . Hodí se mu meč, pistol, kostým piráta, bude mu 19. Stačilo 5 minut a bylo to v popelnici a už by si toho nikdy nikdo nevšiml.
Renusatko kostým piráta, to je milé
Já bych zatím ocenila, kdyby syn ten kostým piráta chtěl! Dokonce už jsem z něj udělala kostým houby a vůbec to nepomohlo. Odmítač. Jako jestli se zblázní a za 10 let to začne všechno shraňovat
Renusatko Kostym pirata...
Renusatko ja si pamätám, ako som to z toho smetiaka s plačom vyberala. To som už bola vysokoškoláčka.
slniecko Kamarádka takhle sešívala tričko, které jí otec před vyhozením ještě i rozstříhal, aby ho jako fakt nemohla nosit a dál mu dělat ostudu.
Renusatko Když se ode mě stěhoval chlapeček do svého upraveného minimalistického bytu, tak si vzal jen pár věcí, aby si to tam "nezanesl spoustou zbytečností" a ty svý krámy mi tu nechal.
Sbirky kamenů, krabice lega a jiných stavebnic, hry, vysílačky, vrtulník na dálkový ovládání, volant k pc, kytara a zesilovač, bedny, piano yamaha, nějakej totem nebo co to je, ohořelý svitek s plánem cesty k pokladu z tábora atd. atd...
A vždycky když příjde, tak to řešíme, ať to vyhodí, nebo prodá. Nechce. Domů to taky nechce. Tak to nenápadně částečně likviduju, něco jsem odnosila do sklepa. Asi si najmu stěhováky, naložím to a nechám mu to vysypat před bytem. Ať si to třídí sám. Ono je nejhorší vyházet ty věci, ke kterým má člověk citovou vazbu. Mám s tim sama problém.
Jennyfor Tak když jsme se s manželem nastěhovali do našeho bytu, tak mu tchyně všechny tyhle poklady postupně nanosila při návštěvách se slovy: "a ještě tohle jsem doma našla" :)
dynda Nejvtipnější na tom je, že on ten kostým nikdy nechtěl. Na sobě ho měl jen ten mladší.
Dnes jsem se chystala ještě na dvě skříně, protože potřebují prostor na jiné věci, tak už mi oznámili, že u toho chtějí být. To asi nic nevyhodím.
Já to tak rozumím. Mně je líto každý popelnice, kterou stavím k silnici poloprázdnou.
