Akras Ja ted mela zajimavou zkusenost v praci. Pani cca 70 let, zjistila, ze je adoptovana. Rekla bych, ze v tom veku uz to nebude moc resit, a ono to tak neni.
Přiznání
01. prosince 2016 10:57
Akras To je zajímavé s tím rodným listem;-).
Akras Obdivuji vás a jsem ráda, že jsou rodiny, jako ta vaše!
mirajo V dětství u nás v sousedství - dívka se dozvěděla, že je adoptovaná, někdy kolem osmnáctého roku, nevím, jaké byly vztahy v rodině před tím, ale brzy se vdala, prakticky se s rodiči přestala stýkat.
mirajo U nás to bylo tak, že jsme nejdřív vyplňovali dotazník, co je pro nás nepřijatelné a co bychom ještě dokázali akceptovat (krom etnicity a různých druhů závislosti matky (otec je často neznámý) jsou tam i různé nemoci a vady o plně invalidního dítětet po třeba dítě s brýlemi) a pak jsme po absolvování školení ještě mohli ten dotazník upravit. Což mi přišlo docela dobré, protože u spousty věcí laik moc nemá představu, jak velký nebo malý problém by to mohl být, a během školení má možnost to probrat s odborníkem.
Hanka H děkuju u nás je úžasná celá širší rodina, která ho od začátku miluje
Reakce na Hanka H:
mirajo V dětství u nás v sousedství - dívka se dozvěděla, že je adoptovaná, někdy kolem osmnáctého roku, nevím, jaké byly vztahy v rodině před tím, ale brzy se vdala, prakticky se s rodiči přestala stýkat.
Tohle je hrozný a jsem moc ráda, že povinnost sdělit to dítěti před nástupem do školy už existuje. Já mám kamarádku, které to řekla hodná přičinlivá sousedka, když byla ve třetí třídě, a vím, že se s tím dost dlouho srovnávala. A pak mám ještě jednu, která teda není adopotovaná, ale její otec není její biologický otec, o čemž on netuší, ale věděla to známá její matky a ta to řekla svým dětem, takže se kamarádka tento veselý fakt dozvěděla od našeho společného kamaráda po lahvi broskvové vodky, když nám bylo asi tak 16.
Právě to zatajení adopce nedoporučují z důvodu, že to dítě má pak pocit, že ho rodiče zradili (a je jedno, v jakým věku) - ty původní i ty adoptivní
Zina no to je otřesný :(( výborná kamarádka..
Zina myslím tu kamarádku matky (blbě jsem to napsala)
mirajo proč by nebylo, když se člověk doví, že je vlastně někdo jiný, než si celý život myslel? Respektive on je stejný, ale jeho kořeny jsou jinde, všechno, co věděl o rodině, je jinak...
KokoskaJa tomu rozumim, jen jsem necekala, ze to bude tak vyrazny, ve veku, kdy uz treba resis zdravotni problemy, radu bolestnej zazitku mas za sebou atd.
Kan jinx Karja Těch testů je několik. Jeden je na partnerskou shodu, asi se to nejmenuje přesně takto. A tam třeba vůbec nejde o to odpovídat úplně stejně, ale vyhodnocení byla křivka, kde bylo vidět, zda jsou ty odpovědi úplně protichůdné, nebo ve stejném duchu. To by mohlo v té shodě klidně být.
Některé otázky jsou taky třeba jen pro výplň testů a není jim přikládána žádná váha. Ale to člověk nepozná. A pak jsou taky některé otázky v nějaké formě opakovány, což jsem teda třeba osobně nepostřehla, a ty byly zase kvůli ověřování, zda člověk odpovídá konzistentně.
Kokoska Navic mi pripada rozdilne neco takoveho zjistit ve chvili, kdy ti adoptivni rodice jeste ziji.
K těm adopcím bych ráda napsala, že se hledají rodiče pro dítě. Nevybírá se rodičům dítě. Když jsme tím procházeli, tak vím, že v okolí si to každý myslel. Že si dáme žádost, vyplníme, jaké dítě chceme, oni nás otestují a pak to dítě pro nás vyberou.
Právně volným dětem se hledají ti nejvhodnější rodiče ze seznamu žadatelů. Uchazeči o adopci sice sdělují svoje nároky, požadavky, schopnost tolerance apod. jak psala Zina , ale je to kvůli tomu , aby ta šance na přijetí dítěte a vytvoření rodiny byla co největší.
Reakce na crazydaisy:
continuity moje kamaradka mela nekdy v 17 letech lymfom. A ten se ji pak nekolikrat vratil. Chtela (no, hlavne jeji muz) vlastni deti. IVF absolvovala asi 4x prestoze ji to lekari nedoporucili. Muz by ji bez ditete pry opustil. No, tak nas kratce po poslednim IVF opustila ona. Tenkrat me to hrozne zasahlo. A dodnes jejiho muze nemuzu ani videt. Ten se mimo jine velmi kratce po jeji smrti znovu ozenil a pokud vim maji dve deti.
Tohle je tak strašně smutné 
Reakce na Garfie:
Jinak ti tvoji rodiče (všichni) jsou mi fakt hrozně sympatičtí, máš kliku!
Díky! Mysleli jsme, ze už s nama bude na Vanoce, ale kvůli covidu se to všechno protahuje ... nevadí, proces je konečně skoro u konce a až to bude vhodně dítko potřebovat, tak táta s macechou jsou ready a my taky
mirajo A víš že mi to přijde zrovna naopak? Jako dítě/dospívající to třeba může být šok, ale máš adoptivní rodiče, náhradní rodinu, blízké přátele, dost možná i tu původní rodinu. A život před sebou. Naopak mi přijde, že když se to dozvíš ve stáří, kdy už nejsou pamětníci a vlastně ani často nemáš šanci to s někým probrat-myslím tím s nějakým "svědkem svého života", je to daleko těžší se s tím vyrovnat. Jakobys celý život žila ve lži.
Kolegyňa, hlboko veriaca, si prešla mnohými neúspešnými kolami IVF, až nakoniec prešli k adopcnemu procesu, a v 41 dostali novorodenca, veľmi predčasne narodeného. Už ma 4 roky a sú šťastní.
