tak ja netrefim ani z prace domu kdyz na to prijde:-)) ale ze nikoho nepotkam? to teda silne pochybuju

u Mutzi maj zrovna i stádo ovcí s výhledem na Prahu. Já bydlim na opačným konci Prahy, metrem do centra taky 10 minut a do lesa 5 minut od domu se ve všední den se psem normálně bojim, protože tam taky neni ani noha...ani o víkendu žádná pěší zóna teda.

(teď to vypadá, že v Praze fakt žijou vlci a medvědi za každým panelákem :-D)

No já už teď v šest večír potmě v lese dva dny nepotkala ani nohu.

Jo :-) třeba takový Cibulka... v podvečer pěkně strašidelný a rozlehlý. A fakt tam skoro nikdo nechodí.

Tak daňci v Krči :-) srnky ve Hvězdě i na Ladronce. O liškách ani nemluvim, ty jsem potkala i v Radlicích. V Braníku běžně volavky. Přírody je v Praze hodně, stačí se dívat. Třeba budou i ti medvědi :-) i kydž spíš ti od Jiránka.

Pokial chceš byt v lesné sama, stačí prísť k nám. Vyjdem za dom, prejdem kúsok luky a som v lesné. Malom, prázdnom, tichom, srnky, bazanti a zajace. A krížom cez les sa po chvíli dostanem k amfiteatru kde je letné kino a letné podujatia, ako kapely a folklórne slávnosti. Hudbu potom počujem až domov. Ale naša dedina nie je malebna. Oceňujem to tu viac teraz na staré kolena. 

Si má donútila vyjsť von a cvaknut za domom lesík. 

Pred domom je normálna cesta. Nie je zo žiadna nádherná ulica a ešte aj Mrchy sa divili čo to stváral vonku teraz. 

Tie kocky sú moje Mrchy. Chodia za mnou všade kam sa pohnem. Vrátane Elzy. 

My teda máme u vesnice nádherné lesy, hluboké, moc lidí tam taky nepotkáš, spíš vůbec. Ale taky se tam nesmí chodit, vstup zakázán, tak tím to možná bude:-D. Na Moravě je moc rovina to je jasný, to je potom nuda v polích. Pražská "příroda" mě nebere, ale je fakt, že jsem byla jen v Šárce, v Krčáku, v Prokopském údolí a na Hostivaři. Všude hrozně moc odpadků a prostě takový nemalebný.

Mně přijde, že ty klasický pražský lokality, jako je Prokopák, Kunratický les, Šárka atp., se za posledních 10 let docela zalidnily a úmerně s tím je tam bohužel i větší binec. U toho Kunratického lesa to platí určitě, tam jsem v létě po pár letech byla a byl to docela šok, dřív stačilo sejít z hlavního chodníku a člověk tam bloudil klidně sám.

Pravda je, že bylo hezky, tak to lidi vyhnalo ven. Většinou stačí, že je trochu horší počasí a takoví ti sváteční procházkaři už radši zůstanou doma. Bydlíme kus od turistické trasy směrem na rozhlednu, když je hezky a mám čas, tak radši vezmu auto a popovezu se se psy na procházku jinam, protože tam míří "davy". Ale stačí, aby se trochu zatáhlo, a potkám maximálně někoho dalšího se psem, ale ani to moc ne.

Jo, a jak tu někdo psal, že venkov/příroda je ok max. na víkend a pak honem do Prahy, tak já to mám přesně naopak. Praha je pro mě super na víkendový výpady, ale ráda se z ní zas vždycky zdekuju. Kolem dvaceti jsem to teda samozřejmě viděla trochu jinak :-).

V ramci CR je pro me Praha jedine misto, kde muzu zit a myslim, ze je to pro zivot skvele misto. Tak prijemne mala/velka, da se hodne chodit pesky, coz mam moc rada, krasna mista (a ze jich je), kultura, sport, bary, kluby, gastronomie,  sluzby, letiste kousek od centra,  pohodlne cestovani, spousta parku a prirody, proste vse  nevadilo by mi pro zivot ani vetsi a hektictejsi mesto, me to nabiji. Umrela bych v nejake primestske prdeli, odkad bych musela dojizdet, furt sedet v aute nebo cekat na bus... des. 

No přesně, mám to úplně stejně. Takže v Praze vůbec nepotřebuju auto. Chodím pěšky co to dá, občas popojedu tramvají, zeleň v pohodě, protože Stromovka pod oknem, Letenské sady co by kamenem dohodil, během chvíle se dostanu pěšky kamkoli a já tak ráda chodím. Staré Město, Nové Město, Malá Strana, všechno po ruce, školy, práce, kultura, zábava, kdy nikdo nemusí řešit, jestli si dát sklenku a kdo bude řídit... . A letiště přesně 40 minut pěšky+tramvají+busem od baráku, což je taky k nezaplacení...  

A věkem se můj pozitivní vztah k městu snad ještě prohlubuje. Výlety do přírody fajn, občas, pobyt na chalupě na polosamotě jednou za rok taky fajn a změna, ale kdybych neměla doprovod, tak v lese se absolutně neorientuju, navíc mám fóbii z hadů...  A bydlet na místě, odkud za čímkoli musím jet autem, dělat dětem taxikáře... Pro mě hrůza.

Ono těch hadů v přírodě moc není. Já za život potkala asi tak tři užovky:-D. Ale připomnělo mi to jedno vysílání v té show u Šípa. Měl tam pozvaného nějakého ochránce či chovatele hadů, letitého pána. Tak to tam probírali ze všech stran a Šíp se ho ptá, co má teda člověk dělat, když v přírodě narazí na zmiji. A pán mu říká:"no má bejt šťastnej, že ho vůbec potkalo takový štěstí". No já se nasmála!

Tak u nás v Jeseníkách to máme z domu do lesa opravdu kousíček a pokud člověk sejde z turistických tras, nemusí nikoho potkat celý den ;)

Já bych zase umřela v Praze, strašně mě to tam vyčerpává. Posledně mi stačil půl den a bylo mi úplně ouvej. Přitom ale jsem se tam tak těšila - na výstavu, nákupy, jídlo a kdysi jsme tam i chtěli žít... Pro mě je ideál menší město a možnost prchnout na víkend k rodičům na Vysočinu.

Mě vyděsí i jen mrtvá užovka na silnici. A vůbec, užovka, zmije nebo chřestýš, vyjde mi to nastejno. Já se děsím toho momentu setkání s hadem, jestli mě uštkne, uškrtí nebo jenom přejede po botě a je to neškodná užovka, vyjde nastejno. Loni jsem takhle s rodinou v lese zahlédla, naštěstí z dostatečné vzdálenosti, tlustýho, dlouhýho hada, který zahučel do lesní školky. I tak jsem byla hotová. A po zbytek cesty preventivně dupala a plašila... 

A je strašně fajn, že to máme různě. To by nešlo, aby všichni chtěli žít v Praze.