napodobne, taky se hur soustredim a mam dokonce rozectenych nekolik knih, co jsem driv nikdy nechapala. nejlip se mi cte na dovolene, tam "jedu" jako driv:-)

no podle mě ty počítače, mobily, sledování filmu na počítači atd. prostě tříští pozornost a člověk odvykne se na něco soustředit dýl jak 5 minut v kuse, strašný teda, ale já to u sebe pozoruju dost

jj presne. casu mam dost ale ho nejak probendim:-(

A k město versus vesnice:
Jsem z města, čistokrevně pražská, byť z okrajové části. Před dvanácti lety jsem se odstěhovala do novostavby na vesnici v dojezdové vzdálenosti, udělala si řidičák a naivně si myslela, že si zvyknu. Práce a koníčky zůstaly v Praze, takže každodenní dojíždění. Když jsem se tam plna optimismu snažila něco budovat (terasu, zahradu, pravidelné párty), tak to bylo docela OK.

Před dvěma roky jsem se sesypala, totálně unavená a vyšťavená z dojíždění, z plánování kdy a jak se dostanu domů když bych chtěla zajít v Praze na pivko, plánování přespávání u sestry, z plánování třeba i pitomého nákupu, protože prostě vesnice s "večerkou" otevřenou do pěti odpoledne. Dvě hodiny denně v autě, domů jsem přijela v osm a začala řešit domácnost. A začala jsem to tam nenávidět (jasně faktorů je daleko víc, ale to už sem nepatří). A to nemám děti, takže netaxikařím a mám to jednoduché.

Chci zůstat v Praze. Už nemám problém s malým nájemním bytem, nemám problém že není zahrada. Baví mě, že můžu uprostřed večera zajít do klubu, že mlíko do kafe koupim ráno hned dole v domě, že i na poslední chvíli můžu jít na koncert, výstavu, na kávu a nemusím firt řešit přesuny a přejezdy, koordinovat auta. Těším se, že až bude všechno za mnou, auto hodím na chvíli do škarpy a všechno si obstarám tramvají a na kole. A příroda? Té je v Praze habakuk...

ad priroda. mestak ma obvykle predstavu jak na vesnici se zije v prirode. houby leda. okolo dediny siroko daleko jsou pole. do lesa musis autem protoze pesky leda po silnici. aspon to je ma zkusenost z moravskych vesnic

ono se to taky behem zivota muze dost menit:-)

btw na ten les kde nikoho nepotkas bys asi musela mimo evropu ne?;-)

Ja mam u baraku 2 parky/lesy, kde nepotkam zivacka a 10 minut do centra

"A nebudete se tady sama nudit?"

"Mám knihu!"

Tak v mé rodné vesnici a ve všech v širším okolí je les fakt za barákem, pokud teda nebydlíš u kostela vprostřed vsi.

Přesně :-) Okolo hnusný pole s řepkou, do lesa fakt daleko. Jasně, lišky tam dávaj dobrou noc, ale taky tam ráno jezděj traktory, silnice jsou rozbombardovaný, hořej tam stohy slámy. To všechno jsem věděla, ale prostě jsem myslela, že to silou vůle zlomím. No, nezlomila.

Ad příroda v Praze. Šárecké údolí, Skalka na Smíchově, okolí Vltavy v Modřanech, Prokopák a Hlubočepy, to je jen namátkou - to nejsou upravené parky s cestičkama. Na kole jsem tam za chvilku. A pro opravdovou přírodu typu Krkonoše bych stejně musela autem ať už z Prahy nebo vesnice.

Obdivuju lidi, kteří jdou bydlet někam na samotu uprostřed lesů a jsou tam opravdu šťastní. Ale já to halt nejsem.

Kdo říkal, že s věkem mizí ženskost? Podle popisku stoletá dáma:

Ale jistě, můžete taky vypadat takto:

Ale tak chata na anglickém venkově (nebo snad třeba nějaké pobřeží) :-) to by šlo :-)

No ale pak tu budete mít půlku parfumářek jak na koni :-)

jj:-)

k te dame vpravo mam jeden: Nikdy nechval zene knirek, a to ani kdyby byl opravdu pekny;-)

20 minut od baráku tě tady vemu, třikrát tě zatočim a když nepřekročíš bludnej kořen vrátíš se za tejden