baltik no urcite to bylo nekdy brzy, ne vecer:-) ja tehdy jako kurak chodila do hospody ve vedlejsim vchode hlavne na cigaro:-P ale neco se mi matne vybavuje ze bud jsme meli nejakou navstevu nebo cestou potkali kamarady, bylo nas tam vic
VIP zjevy
14. srpna 2014 20:26
Garfie Já jsem tomu prvotně taky nepřikládala náležitou váhu. Volal mi to muž, byla jsem s kamarádkou v pizzerii. Chápala jsem to obrovské neštěstí, ale nedokázala jsem pobrat, že to byl úmyslný čin, že to nebylo letecké neštěstí.
notna U mě to dost možná vyvolala i ségra tou dramatickou zprávou, navíc jsem pracovala ve zpravodajství, já okamžitě pochopila ten dosah, do teď si přesně uvědomuju pocit hrůzy a tu bezmoc, že to nikoho nezajímá. Možná mi to dalo i průpravu do budoucna, myslím, že tehdy jsem reálně pochopila, že lidi často nezajímá, co se jich osobně netýká.
baltik bylo to asi ve 4 odpoledne? Koukali jsme totiz s brachou na Ct1 na Simpsonovy a ty davali kazdy utery ve 4:D a ja byla hrozne rozladena, ze to prerusili mimoradnym zpravodajstvim. Bylo mi 11, no:D
Garfie ja treba nemam,ze co se me netyka to me nezajima,ale vicekrat se mi stalo,ze mi treba nekdo rekl,ze se neco stalo a jen ta informace ve me nevzbudi tu hruzu,ale az pozdeji kdyz to vidim,v tv nebo na fotkach.Asi mala predstavivost.
Ja byla na letisti!
Zarinya To je ale docela šťastná povaha, my s fantazií strašně trpíme! 
Reakce na 711990:
baltik bylo to asi ve 4 odpoledne? Koukali jsme totiz s brachou na Ct1 na Simpsonovy a ty davali kazdy utery ve 4:D a ja byla hrozne rozladena, ze to prerusili mimoradnym zpravodajstvim. Bylo mi 11, no:D
Přesně!!! Mám tu stejnou vzpomínku 
spěchala jsem domů z nauky, abych mohla koukat na Simpsonovy a Přátele, a to letadlo lítalo pořád znovu a znovu a mně trvalo půl hodiny, než jsem to pochopila.
Aranel :D presne a Pratele zrusili uplne, kvuli takovy blbosti zejono pak mi to doslo, kdyz sme to druhej den resili ve skole
My meli u nas na navsteve prarodice, brachovi byly 2 roky, me 12, a vim ze sli odpo na prochazku, a ja se tesila na odpoledne sama doma. No a oni po chvili prileteli domu a hned zapli televizi.
Zarinya Já to mám takhle s úmrtím, samotné oznámení nevyvolá takovou emoci, jako účast na pohřbu. Navíc jak jsem starší, tak jsem i otupěla nebo co, zacloume mnou hlavně úmrtí mladších ročníků a za poslední rok toho bylo fakt dost, rodina, sousedé, přátelé rodičů. Dost podstatnou vnímám i tu účast na pohřbu, pokud nejdu na pohřeb, mám pořád pocit, že ten člověk tady je. Mamčiné kamarádce jsem na pohřeb nešla, měla na zahrádce žluté kopretiny, teď by se mi hodil odkopek a já pořád žiju v tom, že za ní zajdu až odkvetou. No blbost, nezajdu.
Zarinya presne to mám aj ja. Tiež myslím, že si to tí ľudia v autobuse nevedeli predstaviť a došlo im to možno az doma. Myslím, že by som bola jedna z nich.
Do statistik- konkrétní den úmrtí Diany si nepamatuju. Bylo mi 16 a zrovna jsme byli s rodiči v Maroku, což byla první a poslední společná "dovolená". No, spíš pobyt. A nebo taky výprava. Ale pamatuju si Dianiny portréty s černou páskou ve všech výlohách na Gibraltaru na cestě zpět. Moje máma je o dva roky starší, takže taky velmi mladá- to bylo asi jediné, co mnou otřáslo, ten věk. Na dvojčata si taky pamatuju dobře- nakupovala jsem hadry a slyšela to v rádiu. Bylo mi 20 a chystala jsem se do prváku na medicíně. Zůstala jsem stát v tom obchodě jak opařená a trvalo, než jsem se vzpamatovala. Pamatuju si, že jsem si tehdy koupila chrpově modrou pouzdrovou sukni a košili- byla jsem v tom pak na zkoušce z anatomie...
A já bych tipla, že 11. září bylo tehdy úterý, protože jsem přijela domů z volejbalu a muž na to koukal a já mu nevěřila, že je to pravda a ne film... někdy odpoledne kolem šesté, volejbal jsme měli od tří do pěti.
Jo, jsou události, co nevymizí.
A je mi líto, že zemřela Libuše Šafránková, vždyť 68 není žádný věk...
11. září 2001 bylo úterý. To odpoledne jsem krájela svůj narozeninový dort - hodně nám všem zhořkl v ústech. Pamatuji si, co jsem měla na sobě, kde jsem přesně seděla, kdo u nás byl ten den na oslavě. Každoročně si na ten den vzpomenu.
Smutná správa o úmrtí Libuše Šafránkovej, mojej milovanej Popolušky
Torrah ježiš Libuška..no to je mi moc líto
Reakce na Aranel:
Přesně!!! Mám tu stejnou vzpomínku
Já také! úterý si pamatuji přesně, ale myslela jsem, že Simpsonovy dávali až v šest večer. Byli jsme tehdy u známých na návštěvě.
Aaach Libuska
