Hrozny je, jak krom robinsonky je i v tom velkym trapeni otec naprosto nemoznej, neschopnej se postarat o deti a domacnost, ze deti končej v děcáku

Já jsem měla ráda po mamce francouzskou knihu o desetileté holčičce. Maminka dostane tuberu a musí odjet na rok do lázní, hrdinka zůstane doma, aby se starala o čerstvě narozeného sourozence. Tatínek chodí do práce a starší brácha jde na vojenské učilistě. Bydli v městečku na břehu Marny.

A pak smutná kniha o výzkumu velkomoravského pohřebiště. Prolínají se tam příběhy dětí (brigádníků) a velkomoravského kluka. Ten umře a najdou jeho hrob.

Bobše jsme četli povinně ve škole.

Potrefenáhusa je to poplatne sve dobe, zvlast ta Robinsonka.

Pak byla knizka Dobrá Mysl, coz byl zamek, na ktery prijel tatinek s dcerou kvuli praci, taky byli bez maminky a taky chtel od ni, aby se starala. Napsla to Šmahelová, stejne jako to Velke trapeni. 

Zuzuli já tu o měsíci neznám, my jí neměli, až malé ségře jí naši pořídili. Zatím jsme se tam s kluky nedočetli, tak uvidíme. Ono je to celé socialická utopie, ale jako dítě mně to asi přišlo fajn. A dost se tam kritizují kluci Ale teď v dospělosti jsou pro mně pitomé i leckteré ty technické věci, třeba otočný nebo kulatý dům

Evaeva no právě, mne v tom Neználkovi kromě teda zoufalé neschopnosti hlavního hrdiny, vadila úplna odtrženost od jakékoliv představitelné reality a účelnosti, ale došla jsem ani ne do pulky. Jak to teď popisujete,  tak mne napadá jen, co ten autor asi hulil

continuity tak v osmi ti to přijde jako super představa, auto na sodovku a otočný dům Nebo jak všeználek vyrobil balón. Mně spíš bavily tyhle věci než ten děj nebo hlavní hrdina.

Evaevajá jsem byla asi příliš racionální i jako dítě. Četla jsem radši tu Alici. Tam byly autobusy, kterými se jen prošlo a byla jsi na místě. To mi přišlo super, asi protože jsem trpěla kinetózou. Já od té doby doufám v teleport, asi v příštím životě teda. 

Jé,tak tyhle knížky všechny taky znám, já četla, co mi přišlo pod ruku, milovala jsem Šmahelovou, pak všechny ty Vlaštovky a Amazonky a "detektiva" Kalleho Blomkvista, Vinnetoua a všechny další mayovky, skoro všechny verneovky... mám jich pořád ještě spoustu. Z těch dívčích se mi líbil Táta Sekáč, jak dívka ze sirotčince dostane šanci jít na vysokou - nebo střední, teď už nevím - školu, platí jí to nějaký dobrodinec, ona ho nezná, jen zahlédla jeho stín, co běžel po zdi jako pavouk sekáč... ta se mi líbila moc. A pak ještě Annejet - Annejet zasahuje a Annejet to tak nenechá, pak foglarovky, jéžiš já četla na co jsem přišla, od druhé třídy všechno :). To se ani vypsat nedá... 

TorrahTátu sekáče jsem milovala! Vlastně je to klasická červená knihovna, ale hodně nadčasová. Hlavní hrdinka se jmenuje Jerusha a říká si Judy. Díky téhle knížce jsem se dostala k Malým ženám: "Jsem jediná žena v koleji, která nebyla odkojena Malými ženami..."

A historka k Erichu Kästnerovi - jeho Kuličku a Toníka umím nazpaměť a měly tu knížku rády i moje dcery, a to tak, že byly ochotné se mnou v Berlíně sehrát scénku "Slečna Andachtová a Kulička prodávají sirky"

Mordyjous jak jsou tu jmenované všechny ty báječne knížky, tak se mi stýská po předčítání dětem! 

Ja četla všechno, co mi přišlo pod ruku. I starý knížky z knihovny prarodičů. Ted jsem si vzpomněla na knížku, co se jmenovala Chrabrý (nebo tak neco) Valentin. Bylo to o klukovi, co odhalil schovku zlodějů v jeskyni a pak odtud pomohl zachránit ukradené dítě. Docela bych si to přečetla znova, jestli by to bylo napínavý nebo hloupoučký. Ale bůhví, kde knížka skončila. 

Torrah jo jo to jsem byla stejný případ, dětskou sekci místní knihovny jsem přečetla snad komplet. A přihodím verneovky, Setona, Curwooda, Londona

Taky jsem cetla vsechno. Po mamce byly knizky typu Gabra a Malinka, tata mel z detstvi spis ty verneovky, Londona apod. Nasi porad kupovali knizky, dostavaly jsme je se segrou ke vsem prilezitostem. Kupovali i beletrii pro sebe, vzdycky prisla nabidka z Klubu ctenaru, tata si zakrizkoval, co se mu libilo a objednal. Jezis, mame po nasich a po prarodicich z obou stran 3 obri knihovny, komplet Jiraska 2x, reckou mytologii po dedovi, po tatove mamince cervenou knihovnu v krabicich v garazi... to nikde neudame, asi to bude podstata vena mych vnuku, chudacku malych

Tabea Ja jsem tak nadšeně četla knížku po babičce Frantík a vyděrači (v jeskyni byla penězokazecká dílna nebo tak něco).

Mluvící balík! Jeden z mých nejbáječnějších vánočních dárků, abychom se držely vlákna ?

Táta Sekáč je top a ty ilustrace

Sweet Potato jsem nejak unikla vsem tem Bobsum a Robinsonkam. Ale mam trauma z povidky Maminciny oci od Hrabala. Nikdy, nikdy to detem nectete! A ze mi nevadi vsechny ty predcasne pohrbene postavy od Poea ani vytrhane zuby Eleanory, ale tohle jsem obrecela silene

Pan Autak, to jsem cetla porad.

Evaeva Robinsonku jsem četla letos v květnu!! Vylovila jsem ji z knihobudky. Přišlo mi teda hrozný, jak se tam řekne - hm, maminka umřela. Hm, a brácha bude v kojeňáku, co s ním. Naopak ideologicky jsem myslela, že je to mnohem horší.

Velké trápení - to je tak smutný!! Zlobíš, máš díru na punčoše, mě nebaví hlídat, jestli jsi šla do školy, marš do děcáku. Jako wtf...

Neználek na měsíci je právě super tou komickou kritikou kapitalismu Evaeva ,miluju,jak

přijde do hotelu a všechno je za extra korunky

A víte, co je nejvtipnější věc na světě? Mikulášovy patálie!

Aranel ty Mikulášovi patálie docela frčely, když jsem byla malá. Ale mně to moc nezaujalo, co si pamatuju.