Umí vaše děti kreslit? Některé případy jsou fakt povedené.

https://www.maminka.cz/client.gallery/show.aspx?id_file=0&article=50805

​

Sairon bud na sebe opatrna. Jak uz tu nekdo psal, nemusi to byt vyhoreni a unava z materstvi, ale uzkosti nebo deprese. Ja tu 2 roky zpatky resila, ze se mi nezda znama, ze je unavena, plactiva, nechodila moc ven, nic nestihala. Mne to neprislo normalni, ale vsichni spolecni znami a jeji muz me presvedcili, ze to je jen tim, ze je to narocne a nestiha. Pak to bylo horsi a horsi, kamaradka ji domluvila sezeni u psychiatra, dostala nejake kapky a od te doby je vse v poradku. Nechci psat, ze je to tvuj pripad, ale ta hranice je nekdy opravdu tenka. 

Gatita klid, každé dítě je jiné. Nejstarší nás ve čtyřech letech porážel všechny a nenechavali jsme ho vyhrávat schválně. Nejmladší zvládá ve čtyřech tak max 4 dvojice a ještě je nakrknuta, když si nenajde "ty svoje" obrázky. 

žluťásek jj smirkovy nebo jinak drsny pismena jsou super! Mamka je pouziva i ve skole. 

Mám blbej dotaz stran porodu. Nosíte někdo čočky? Vyndavaly jste si je při porodu? 

Gatita bude ti lepe, kdyz ti reknu, ze me pexeso nebavilo, ja detem jeho existenci dost dlouho utajovala?

Ja se detem snazim venovat hodne, ale delam s nima to, co je zrovna bavi. Ono se to stejne neda lamat pres koleno. Starsi jako 2,5 leta travila hodne casu skladanim vsemoznych puzzle. Mladsi kazde slozila nekdy v sesti letech presne jednou. 

dzizisketa Já to řešila a prý není vhodné jít rodit v čočkách, kdyby se něco zvrtlo a byla by potřeba operace. Pokud máš hodně dioptrií (nad 3?), je třeba nechat si zkontrolovat zrak u očaře, což jsem vůbec nevěděla.

Já to celé zvládla v brýlích, sice se mně ptali, jestli si je nechci odložit, ale bez nich jsem prakticky slepá. Byla noc, takže jsem ani neřešila nějaké vyndavání čoček před odjezdem nebo tak...

Mohučanka Fakt? Mám 6,5 dioptrie a o povinné kontrole nic nevím

Pinot Noir pri cisari to neni:) ale tlaceni pri porodu muze zamavat s tlakem v ocich nebo co. Moje teta musela dokonce pri porodu mit nejaky specialni opatreni, aby si neposkodila zrak. Ale detaily nevim.

Lamicka Jojo, hele ja si pamatuju, jak mi jedna kamaradka prisla takova vyrizena, uplne jsem si rikala, co se ji deje, mela asi pulrocni dite a jedno uz vetsi,a obcas mi prisla, jak kdyz nevi o svete, nebo I takova nestastna a ja vubec nechapala, co s ni je. No ted shodne rysy vidavam u sebe, ti bezdetni a asi mladi to fakt nepochopi.

Mohučanka  kontroluje se stav ocni sitnice, protoze tlacenim pri porodu se pry muze poskodit/ odtrhnout - taky o tom nevim moc, to by asi vic rekl ocar. Ja mam na jednom oku 3,5 a to mi rekla, ze to je v pohode, ze to je problem u tech vyssich vad, ale nevim jakych.  

Sairon 

Jde jenom o to, to vydržet. V určitém okamžiku se to zlomí, jenže dokud se tak nestane, člověk si to neumí představit. Já jsem šla do druhého dítěte s tím, že do roka a kousek od narození už to bude zase dobrý a celý to teď vnímám úplně jinak, protože to není nekonečný tunel, málem bych řekla, že si to užívám. Zkus se těšit na tu svobodu, která plíživě přijde. U nás první náznak byl, že jsme se nasnídali, aniž by dítě na nás viselo.

continuity Ano, to je přesně ono, díky. Jde o ten tlak na oči. Já mám 8,5 na jednom oku a na druhém nějak kolem 4.

dynda já mám aktuálně nejbližší kamarádku, která padla na hubu, a to jsou deti už celkem velký, obě školkovy. Je to takovej bludnej kruh stresu, nevyspani, fyzickyho (včetně zvedání, nošení, kojení, tlaceni kočáru) a psychickyho vyčerpání. Někdy fakt bohuzel nestaci to jenom vydržet. Ne kazdymu se to samozrejme stane, ale verim, ze pece o malý deti muže bejt fakt neuvěřitelnej a těžko předem predstavitelnej masakr 

Pinot Noir Já jsem právě taky nic nevěděla a protože nosím pořád čočky, doktorka předpokládala, že vidím dobře, a když jsem se jí asi týden před porodem zeptala, jestli je vhodné rodit v čočkách, a sdělila jí těch 8 dioptrií, tak jí málem ranila mrtvice. Pak mě vybavila papírem s nápisem STATIM a vyslala okamžitě na oční. Měla jsem na konci těhotenství komplikace a zvažovaly se různé možnosti a když se vypracoval plán, jak se to tedy udělá, přišla jsem s tímhle

Mohučanka a nemela jsi preeklampsii? To by asi mohl byt preblem, myslim

Potrefenáhusa Taky k tomu myslím přispívá, že internety jsou plné výkřiků “dítě nám život nezmění, hned po porodu se vracím do práce, na svou váhu...!” - a pak přijde srážka s realitou a člověk se kromě všech dalších starostí potýká s pocitem selhání, neschopnosti.

711990 To jo, ale o císaři se rozhodlo až na konec, nikdo se neptal, jestli chodím na oční. Kdybych se rozhodla pro normální porod, zjistí se až při akci, že mám brýle. Nevěděla jsem, že je to problém.

Sweet Potato mne krom toho taky přijde, ze jsou v tom ženský hrozne samy, ze driv žily o hodne vic obklopený sestrama, sestrenicema, tetama, švagrovejma, dneska je na to člověk sám a dost lidi drží v ruce mimino prvně v životě až někdy ve 30 svoje vlastní. 

No a pak taky se dětem dnes ten zivot hrozne přizpůsobuje, přesně jak psala Viktorka, driv bylo běžný, ze dítě zije rytmem svy rodiny, ne naopak. 

Coz jako je dobry, ale přesně to sebou nese ty frustrace z toho, ze to třeba není tak, jak je dneska obecne tlacena představa, ze by melo bejt

Ono je to fakt hlavně o těch vysokejch dioptrií, protože tam bejvá ta sítnice náchylná, no. Mně už někdy v sedmnácti dokorka (to jsem měla asi 7,5), že kdyžtak rodit jedině císařem. Pozdější doktorka už tak striktní teda nebyla, ale taky říkala, že kdyžtak před porodem nějaký další vyšetření plus to nezapomenout říct v porodnici. Nakonec to teda nebylo aktuální, no. Ale ono to souvisí i s tím, že my "vysokodioptrijci" bychom neměli ani třeba moc skákat (myšleno tvrdý dopady) nebo zvedat těžký věci a tak, a hlavně si tu sítnici nechávat pravidelně kontrolovat nejenom v těhotenství.