viktorka_od splavu To teda zní dost extrémně, s prominutím. Tys na to měla teda tu babičku, ale představa, že někdo nechá říkanky a tak až na instituci mne skoro rozplakala.

betsey ak sa to dá takto prelomiť, tak je to super. Ja som sa zas vrátila na materskej k maľovaniu. Len niekedy je tá záťaž proste tým zlomovým bodom.

Mrakoplas no, to chápem, skôr som to chcela dať do iného uhla, že s každým dieťaťom je to inak a že nemáš prečo mať akékoľvek výčitky.

Sweet Potato Já taky kluky říkanky neučila, nebyli totiž ochotni naučit se ani tu blbou bramboru a paci paci. Ve školce se něco naučili s davem. Zpívat neumím, takže zase školka a pak teda tatínek, ale to jsou písničky, které nejdou zpívat na veřejnosti.

Sweet Potato jsem schopná zpívat "šla nanynka do zelí" na melodii "já do lesa nepojedu", takže jako občas si zpíváme, ale popravdě jim radši pustím zpívánky. ale je pravda, že naši chodili od instituce od půl roku, v ČR kde jdou ve třech nebo čtyřech letech chápu, že by to bylo trochu pozdě

brrr Já nepovažuju za podstatné to NAučit. To snad nikdo rozumný s batolem cíleně nedriluje.

Sweet Potato By ses divila.

Sweet Potato jakože jsem s dětma doma nechodila kolo kolo mlýnský tak nad tím doufám nemusí nikdo plakat to jsou snad dětské hry

Sweet Potato Já taky kluky říkanky neučila, nebyli totiž ochotni naučit se ani tu blbou bramboru a paci paci. Ve školce se něco naučili s davem. Zpívat neumím, takže zase školka a pak teda tatínek, ale to jsou písničky, které nejdou zpívat na veřejnosti.

​hehe už jsem tu psala, jak syn sotva se naučil mluvit úpěnlivě mě prosil "maminko prosimtě nezpívej, už nezpívej!"

viktorka_od splavu 

viktorka_od splavu Ty máš moje dítě? U nás to bylo úplně stejné.

brrr

Sweet Potato By ses divila.

​jojo, kamaradky deti dost drilovaly uz od narozeni. Treba jsme si (my dospele) povidaly a kamaradka obcas uprostred konverzace vybafla smerem k miminku:"jak dela kocicka?" nebo : "kde mas hlavicku?" a bezela mu zvednout rucicky a prilozit na hlavu. Mne to tenkrat prislo srandovni, ale je fakt, ze ta holcicka je strasne sikovna a v necelych ctyrech by mohla do skoly.

Gatita tak jak dela kocicka a kde mas nozicku se u nas v sire rodine hraly vsechny deti. Nedelali jsme to teda na piskovisti, kdyz uz na verejnosti, tak treba v autobuse, aby se nenudily.  Az doted jsem netusila, ze to nekomu muze vadit nebo to dokonce povazovat za dril, ale zacinam chapat, proc nas doktorka vzdy chvalila, ze se detem venujeme a je to videt. pro me je to normalni soucast vychovy, zhruba na urovni, ze jim dam najist.

continuity no to snad ale není hraní, ale jak píšeš normální výchova

continuity

Jejda, ale mne to preci nevadi! Jen me to uprostred te konverzace prislo legracni  a mela jsem pak dojem, ze to flakam, zatimco ostatni procvicuji za vsech okolnosti. Jinak diteti se venuji jak umim nejlip a mam i nejakou predstavu, co by melo v danem veku umet.  

Mně se právě na zrak ptala až sestra při registraci v porodnici, tedy až na konci těhotenství. A vlastně mi ani nic neřekla, mám nejvíc 4,5 na dálku na levém, na pravém jen 1,5, takže bez čoček i brýlí obstojně vidím, v prostoru a lidech se normálně zorientuju.

Sairon Ne, ja rikam, ze jak clovek cuchne ke svobode a k prachum, je to pak spatny:-D. Kdybych mela deti hned po VS, kdy jsem.studovala a pracovala a nevedela, kde mi hlava stoji, tak by to byla dovolena.....ale ty roky s dlouhymi vikendy byly chybou:-D

​jj já zas tvrdím, že kdybych šla v 18 k pásu nebo si sednout za pokladnu, tak si jinak vážím toho "volna" s dítětem. Jenže když se někdo namlsá roky flákání na vysoké a pak pohodovou prací při které bylo dost času na milion koníčků a společenských akcí, tak ho to prostě doma nebaví.

miuu já pevně věřím tomu že se to s uzdraveným dítětem zlepší. Jinak o chuť k jídlu jsem nepřišla, naopak do sebe cpu cukr na udržení se v provozu a vůbec mi to nesvědčí, až dítě dovolí budu muste na sobě začít víc makat.

DrowRanger ježiš, to mi je líto, dokážu si úplně představit, jak to je taková ta poslední kapka, kdy si člověk říká, jak je to všechno na ho_no a ono se pak ukáže že vlastně může být ještě hůř. Občas si říkám že to dlouhé kojení není prospěšné jen pro dítě, ale i chrání tu ženu před pěkným domácím alkoholismem.

betsey to teda obdivuji, mě právě štve, že jsem na té mateřské dost zlenivěla. Že jak nemůžu dělat to co chci a podle sebe tak se mi už pak nechce nic. Zkusím se trochu inspirovat.

dynda Potrefenáhusa já se na jednu stranu na to odevzdání dítěte do školky těším :) ale zas mě mrzí, že to bude konečně věk, kdy už mi přijde že je s tím dítětem i nějaká větší sranda. Jinak počítám s tím že nejhorších bude první 4 až 5 let (plánuji i druhou vlnu) a pak už to bude lepší a vím že to za to stojí, jen mi občas (poslední dobou asi pořád) přijde hrozně nefér, že muž bude mít ten stejný "výsledek" tj. dvě skvělé děti a musí pro to obětovat zlomek toho co já.

tv občas tu čtu vaše příspěvky a moc vás obdivuji, vždycky si řeknu, že nemám co kafrat.

Jinak občas asi stačí si trochu postěžovat, už druhý den po sobě se mi podařilo na pár minut opustit místnost anižby dítě spustilo hysterický řev, tak třeba se to pomalu začně otáčet k lepšímu.  

Sairon Taky věřím, že podstatou problému může být nemocné dítě. Jsem s klukem doma už 10 dní a už mi z toho hrabe. Nejen z toho, že jsme doma, ale hlavně z toho, že nevím, co mu vlastně je. V pondělí budeme muset k doktorovi, ačkoliv jsem se tomu vyhýbala, protože jsem tam minulý týden zaskočila pro potvrzení do školky a byl tam nával očividně nemocných dětí, tak i kvůli sobě jsem se chtěla vyhnout nekonečnému čekání v takovém prostředí, taky nejsem úplně fit a nemocí jsem si za zimu užila dost. Ale budeme tam muset. Jsem z toho hrozně otrávená, točíme se v nemocech už půl roku, když k tomu přičtu, že kluk je extrémní nejedlík, už ráno vstávám se sevřeným žaludkem, co zase bude... Takže soucítím a přeju ať jste brzo fit.

Manžel se mně před chvilkou zeptal, co má dělat s obsahem nočníku a pak s nočníkem samotným, pokud se dceři podaří do něj něco udělat